Marc Márquez: Cítím, že se brzy vrátím. A silnější než kdy dřív

Marcu, jak se ti vede?

„Po fyzické stránce dobře. I když mám samozřejmě ještě daleko k mé normální formě. Minulý týden jsem začal jezdit na kole a běhat. Co se tohoto týče, tak na tom jsou mé nohy i levé rameno dobře. S pravou rukou je to horší, ale čím dál více ji zatěžuji. Těším se, až si trochu dám do těla v posilovně. Momentálně ale vím, kde mám limity, respektuju to a jsem trpělivý.

Co se psychiky týče, na začátku jsem na tom nebyl moc dobře. Neměl jsem doma co dělat, dny i hodiny byly velmi dlouhé. Teď mám ale na každý den plán. Dvakrát denně cvičím, s trenérem trénuji v posilovně levou ruku a nohy, a taky dělám kardio. Cítím se teď na tom psychicky mnohem lépe. Nejvíce trpím o závodních víkendech, protože sledovat tréninky a závody v TV, není nic jednoduchého. Když od toho ale odhlédnu, cítím se šťastný. A to z toho důvodu, že jsme udělali obrovský krok kupředu.“

Minulý týden jsi trénoval s ochranou pravého ramene. Pořád ji používáš?

„Ano, mám jich dokonce několik. Na začátku jsem si musel rameno chránit opravdu hodně, takže jsem ho měl kompletně znehybněné. Krok po kroku se to zlepšovalo a teď používám sundavací dlahu, kterou mohli lidé vidět na sociálních sítích. Když netrénuji, tak už nic nepoužívám. Jen na tréninky, hlavně při jízdě na kole, protože to fixuje kosti. Doufám, že příští týden už budu moct jet bez dlahy i na tom kole.“

A jak se teď cítíš, když můžeš znovu trénovat?

„Když jsem si šel poprvé zaběhat nebo se projet na kole, čekal jsem, že to bude mnohem horší, protože jsem čtyři, pět týdnů ležel na gauči a sledoval TV. Pak jsem ale začal běhat a hned první den jsem cítil, jak se dostávám zpět do formy. Nejhorší je svalstvo pravé ruky, ale i to je na tom lépe, než jsem očekával. Nejdůležitější je, že mohu s rukou bez omezení hýbat. Pracuji na ní s fyzioterapeutem Carlosem, který teď žije u mě doma. Brzy začneme makat na tom, abych měl v ruce více síly.“

Chyběly ti tréninky?

„Hodně. Zvláště první dva týdny mi strašně chybělo, že si nemůžu sednout na motorku. Teď jsem v situaci, kdy budu brzy moci usednout na nějakou slabší motorku. Momentálně se ale snažím nic neuspěchat a respektuji rady lékařů. Já sám se cítím připravený, ale právě v tom vidím největší nebezpečí. Když se cítíte dobře, chtěli byste posilovat více a více, jenže musíte také dbát na to, co říká vaše tělo.“

Když jsme před chvilkou mluvili o běhání, četl jsem nějaké komentáře fanoušků, kteří říkali, že jsi teď strašně rychlý!

„Byl jsem také celkem překvapený. Normálně dám kilometr za 3 minuty 50 sekund a teď jsem ho měl za 4 minuty a 10 sekund. To je docela slušné. Další den jsem byl ale zničený! V nohách jsem neměl nic naběhané a bylo to znát. Během týdne jsem si ale vyběhl už třikrát, jednou jsem si vyjel i na kole, a zdá se, že mi z mé kondice přeci jen něco zůstalo. Takže po fyzické stránce se cítím dobře, připravený vrátit se zpět na trať. Rameno ale ještě bohužel není úplně v pořádku.“

V závodě v Misanu se Repsol Honda Team po dlouhé době umístil na předních pozicích. Co si o tom myslíš?

„Repsol Honda Team je teď v obtížné situaci. Cítím, že jsem tam potřeba a vím, že bychom si mohli dojet pro spoustu dobrých výsledků. Když máte v týmu nováčka a jezdec, který motorku zná, se zraní hned v prvním závodě, dostanete se do nezáviděníhodné situace a můžete trochu ztratit směr. Teď se ale zdá vše v normálu. Nováček se zapracovává do týmu a můj týmový kolega, který je samozřejmě zároveň i můj bratr, se cítí dobře.

Hondě velmi pomohl úterní test. Získala důležité informace a od té doby se Nakagamimu i mému bratrovi daří na trati mnohem lépe. V závodě skončili na šestém, respektive sedmém místě, což si myslím, že je hodně dobrý výsledek. Těším se, až se vrátím na trať a budu jim moci pomoci. Momentálně jim můžu radit pouze zvenčí.“

Alexovi se snažím pomáhat. Když má pochybnosti, zavolá mi.

Myslíš si, že udělal Alex krok kupředu?

„Alex se stále učí. Určitě mu ale pomáhá, že může jet dva závody po sobě na stejné trati. Když přijedete jako nováček s MotoGP motorkou na okruh poprvé, musíte si tam nejprve vše vyzkoušet. Teď Alex přijede do Montmela a zase bude muset začít od začátku. Uvidíme, jak se mu povede. Stačí, když udělá menší krok kupředu, když nedojede dvanáctý, ale třeba osmý.“

Mají to teď nováčci těžší, když se dvacet jezdců vleze do jedné sekundy?

„Nemají to těžké jen oni, ale všichni, kdo jsou na trati. Rozdíly mezi jednotlivými časy se teď opravdu snížili a z mého pohledu je to něco úžasného. V jedné sekundě teď jezdí sedmnáct, osmnáct jezdců, což zvýšilo level MotoGP.

Tahle sezóna je obtížná pro všechy, zvláště pak pro nováčky. Jedete několik závodu za sebou. Všechno se teď děje strašně rychle za sebou, nemáte čas si odpočinou. Dokonce nemáte ani čas testovat. V Misanu teď proběhl jednodenní test, ale normálně v sezóně máme čtyřdenní, pětidenní testy. A to vám pomůže mnohem více.“

Když si teď doma, radíš Alexovi?

„Snažím se mu pomáhat. Ve čtvrtek se spolu vždy radíme o pneumatikách, posílá mi fotky a já se mu snažím poradit i na základě mých předchozích zkušeností, která by mohla fungovat na dané trati nejlépe. Ale máme takové pravidlo, že musí pracovat se svým týmem. Musíme mezi sebou udržet určitou profesionalitu. Když má pochybnosti o svém jízdním stylu nebo tak něco, zavolá mi. Já mu ale nikdy nevolám. On musí zavolat mně, protože on je na okruhu, on pracuje s týmem a má tam i Alberta, který má hodně zkušeností, a Emilia. Každý den si ale dvakrát, třikrát zavoláme.“

Honda všem rozeslala tiskové zprávy, ve kterých uvedla, že budeš chybět ještě dva až tři měsíce. Jak na tom teď jsi?

„Tři měsíce jsou dlouhá doba. Když jsem mluvil s doktory, poslouchal jsem, co mi říkali, a všichni se shodli na třech měsících. Byl to šok, ale na druhou stranu to rychle utíká. Teď jsem udělal velký kus práce. Každým dnem, týdnem, se cítím lépe. První tři týdny jsem necítil žádné zlepšení, pak jsem ale začal trénovat a makat v posilovně. Momentálně vím, že už si brzy budu moci sednout na motorku, a to je pro mě nejdůležitější. Jsme na dobré cestě, ale nevím, jestli si na ni sednu za měsíc, za dva týdny nebo za dva měsíce. Nikdo to neví. Na to zná odpověď jen moje tělo.“

Sleduješ teď závody z domu. Musí to být pro tebe divné.

„Strašně moc. Je hrozně těžké sledovat závody z domu, rád bych tam byl s nimi. A když vidíte, jak šampionát probíhá, že máme spoustu různých vítězů, a že ztrácíte po tolika závodech jen 84 bodů na lídra šampionátu, jen vás to motivuje, abyste se na trať vrátil co nejdříve. Jenže musím počkat. Je ale zvláštní, že po sedmi závodech ztrácím jen 84 bodů na vedoucího jezdce šampionátu. Zdá se, že tam není nikdo, kdo by ostatní nějak převyšoval.“

Co si o téhle sezóně myslíš? Máme za sebou sedm závodů a šampionát je otevřený!

„Je to zvláštní, a to dost. Jako by snad nikdo nechtěl vyhrávat! Je ale obtížné to nějak hodnotit, když tam nejsem. Je rozdíl mezi tím vyhrát a muset vyhrávat. Všechno se tím mění. Nevíte, kdy zaútočit, kdy se bránit. Když jedete na druhém, třetím, čtvrtém místě, nemáte co ztratit. Prostě zaútočíte a jedete pak s větším sebevědomím. Ale když jste lídrem šampionátu a musíte vyhrát, začnou vám v hlavě blikat výstražná světýlka, začnete pochybovat.“

Teď o šampionát bojuje spousta závodníků, i těch, co jsou v satelitních týmech.

„Ano, a to je pro MotoGP dobré. Myslím, že to ukazuje, jak na tom dobře satelitní motorky jsou, a že se na nich mohou také vyhrávat závody. A to je dobře, protože si jezdci v těchto týmech mohou stanovit vyšší cíl. Mohou bojovat o vítězství v každém závodě. A je to samozřejmě dobré i pro sponzory.“

Čekal jsem od Quartarara s Doviziosem víc.

V Rakousku jsi dělal rozhovor pro DAZN, ve kterém jsi zmínil, že jsou tvými letošními favority Quartararo s Doviziosem. Stále se toho držíš?

„Je pravda, že jsem o nich v Rakousku mluvil jako o svých favoritech, ale abych byl upřímný, čekal jsem od nich víc. Hlavně od Quartarara. Vyhrál první na dva závody, které odjel neuvěřitelně dobře, a teď nevím, co se s ním děje. Hodně s motorkou bojuje, a to i tam, kde bývá nejsilnější: v kvalifikacích. Dovizioso jezdí konzistentně, ale musí být rychlejší, pokud chce vyhrát titul. Teď se k těmto dvěma přidali ještě Viñales, Mir. Myslím, že rozdíl mezi prvními osmi nebo devíti jezdci je jen 25 bodů, takže to bude zajímavý závěr sezóny. A ano, zkusíme do toho nějak zasáhnout.“

Čeká nás závod v Barceloně. Budeš sedět doma a okusovat si nehty?

„Je to pravda. Teď se pojede závod jen hodinu od mého domova. Bude to divné, ale je to tak, jak to je. Bude to první závod na tomhle okruhu v mé kariéře, kdy tam budu chybět. Ale v životě sportovce se to prostě stát může. Přeci jen, jezdíte patnáct let na limitu. Chci se vrátit, co nejdříve to bude možné.“

Od roku 2013 si vyhrál šest titulů a teď zažívá Honda svou nejhorší sezónu. Hodně lidí na ni útočí, říkají, že motorku není jednoduché řídit a že byla její strategie špatná. Co si o tom myslíš?

„Měl jsem teď spoustu času a hodně jsem toho přečetl. Když si ale vezmete posledních deset let, Honda na to šla dobře. Proč? Protože je to tým, který vyhrál nejvíce titulů. Myslím si, že Honda odvádí skvělou práci. Každý rok bude nějaký tovární tým, kterému se nebude tolik dařit. Tak to prostě je. Příští rok se to budeme snažit napravit. Nesu za to částečně zodpovědnost a pokusím se Hondu opět dostat na vrchol. Strategie Hondy je prostě taková. A ano, může být sice letos jedním z nejhorších týmů, ale v porovnání s předchozími deseti lety toho Honda dosáhla více než jiné továrny.“

Já jsem ten první, kdo by chtěl mít rychlejší motorku a takovou, kterou by bylo snadné ovládat.

Musí být MotoGP motorka opravdu tak jednoduchá na ovládání, jak lidi říkají?

„MotoGP motorka je prostě MotoGP motorka. Všechno se na ní v porovnání s jinými liší a jezdec si na to musí zvyknout. Honda jde stejnou cestou už spoustu let. Mluvil jsem s Doohanem nebo s Crivillem a ti mi řekli, že jejich filozofie byla vždy taková. Honda má dobrou motorku, ale musíte být 100 % fit a hodně na to tlačit, abyste mohl být opravdu rychlý. Samozřejmě, že se ke mně dostaly zprávy typu, že ‚Honda vyrábí motorku, aby seděla Márquezovu jízdnímu stylu a bla bla‘, ale není to tak. Máme na trati tři různé stroje, loni jsme na nich jezdili já s Lorenzem a Crutchlowem, a všichni jsme k nim měli stejné komentáře. Jeden jezdec je rychlejší, další zase pomalejší. Já jsem ten první, kdo by chtěl mít rychlejší motorku a takovou, kterou by bylo snadné ovládat. Také by to pro mě bylo jednodušší. Jenže takhle to prostě nefunguje. A viděli jste sami, jak dopadl minulý závod. Nakagami skončil šestý a nováček Alex sedmý. Takže je to dobrá motorka, má potenciál, jen se s ní musíte sžít. A proto musíte padat a hledat její limity.“

Poslední závod se bude konat na okruhu v Portimau. Co na tu trať říkáš?

„Bude to zajímavý závěr sezóny. A doufám, že budu moct být u toho. Věřím, že tam budu moct závodit. V roce 2012 jsem tam testoval na Moto2 motorce, a i když je to dlouho, pamatuju si, že ten okruh se mi velmi líbil. Je kopcovitý, navíc zasazený do přírody, je tam zábava závodit. Doufám, že tam budu, a že sezónu dokončím na dobrém místě.“

Máš něco, co bys chtěl vzkázat fanouškům?

„Chtěl bych jim poděkovat. Obdržel jsem od nich spoustu, opravdu velkou spoustu krásných zpráv. Neustále se mě ptají, kdy se vrátím na trať, ale já to nevím. Opravdu nevím, kdy se vrátím. Ale doufám, že to bude brzy. Cítím, že to bude dříve než později. Moc děkuji za podporu nejen mě, ale i Hondy a nebojte, vrátím se silnější než kdy dřív.“

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)