Historické okamžiky MotoGP: První vítězství Valentina Rossiho

Valentino Rossi vstoupil do mistrovství světa ve svých sedmnácti letech. Tehdy si talentovaného jezdce vyhlédl tým Scuderia AGV, v němž začal mladý Ital sbírat své první zkušenosti. Na nováčka nezajížděl špatné výsledky – šesté místo v úvodním závodě v Malajsii, jedenácté v Indonésii a v Japonsku a poté dvě čtvrté pozice ve Španělsku a v Itálii. Vůbec poprvé pak Valentino Rossi skončil na stupních vítězů v Rakousku, kde si dojel pro třetí příčku.

A první vítězství na sebe nenechalo dlouho čekat. Hned následující Grand Prix byla totiž Velká cena České republiky, kterou Valentino Rossi po souboji s Jorge Martínezem zcela ovládl.

17. srpen 1996

Valentinovi Rossi tehdy do závodu vyrážel z pole position, první ve své stopětadvacítkové kariéře. Vedle něj stál na roštu Jorge Martínez, ze třetího místa pak vyrazil bojovat Stefano Perugini a ze čtvrtého Masaki Tokudome. Do druhé řady se pak postavila čtveřice Kazuto Sakata, Haruchika Aoki, Emilio Alzamora a Lucio Cecchinello a do závodu nastoupil mimo jiné také český jezdec Jaroslav Huleš.

Ale zpět k Valentinovi Rossimu. Tomu se start devatenáctikolového závodu příliš nevyvedl, když se hned v úvodu propadl do druhé desítky. Jeho největším protivníkům naopak začátek vyšel perfektně. Sakata se dostal do čela, za ním jezdil druhý Perugini a třetí příčku si hlídal Martínez.

A zatímco spolu vedoucí trojice bojovala o první umístění, probojovával se Valentino Rossi pomalu ale jistě dopředu. Při vjezdu do druhého kola jel už na sedmé pozici. „Neuvěřitelným zákrokem“, jak tehdy uvedli angličtí komentátoři, se později dostal Ital ze čtvrtého místa, z něhož byl následně odsunut Jorge Martínezem. Toho však záhy postihly technické potíže a zdálo se, že závod pro něj skončil.

Nebylo tomu však tak. A zatímco se Valentino Rossi dostal před do té doby vedoucího Masaki Tokudomeho, získával Jorge Martínez zpět své ztracené pozice, aby se o pár kol později mohl utkat se svým italským soupeřem v souboji dnes také známém jako „souboj generací“.

 V devátém kole se španělský závodník dostal před Rossiho a hodlal si svou pozici udržet. Na okamžik se mu dokonce podařilo najet si na svého rivala menší náskok, rodák z Urbina se však nenechal zastrašit a držel se poblíž Jorgeho Martíneze i nadále, až se mu jej dvě kola před cílem podařilo konečně předjet.

Těsný souboj jezdců pak vyvrcholil v závěrečném kole, v němž se opět ujal po chybě italského pilota vedení Jorge Martínez. Ve Schwantzově zatáčce se však Valentino Rossi před svého soupeře opět těsným předjetím dostal a tentokrát zůstal v čele závodu až do cíle. Své vůbec první vítězství oslavoval Valentino Rossi tak vehementně, že téměř narazil do zdi oddělující trať od boxové uličky.

„Byl to opravdu krásný závod. Špatně jsem odstartoval a dobrá dvě tři kola jsem se dostával zpět dopředu. Měl jsem docela dobré tempo a viděl jsem, že ostatní jsou pomalejší než já. Nechtěl jsem, aby nás v posledním kole jelo deset pohromadě, a tak jsem šlápl na plyn. To udělal i Martínez, který byl také hodně rychlý. Podařilo se nám ostatním poodjet a v posledním kole jsme tak o vítězství bojovali jen my dva. Nejhůře jsem mohl tedy skončit druhý, ale podařilo se mi dojet na prvním místě. To je dobré, ne?,“ uvedl italský jezdec v rozhovoru jen pár minut po závodě, který má živě ve svých vzpomínkách dodnes.

V Brně si jej připomněl mimo jiné také před čtyřmi lety. „Právě tedy jsem si uvědomil, že bych se mohl stát profijezdcem,“ řekl tehdy Valentino Rossi, který od svého debutového vítězství v kariéře dokázal posbírat dalších 114 prvních míst, 231 pódií a devět titulů mistra světa.

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)
Vladimír Rejda - (Odebírat články autora)