Colin Edwards o okruhu Laguna Seca
Text: Petr Štola | Zveřejněno: 1.7.2005 | Zobrazeno: 1 489x
Fotka u titulku vám ukazuje trojici jezdců MotoGP v době své slavné éry World Superbike, jeden z této trojice nedávno popsal, jak projíždět okruhum Laguna Seca, kde se pojede další závod MotoGP.
V časopise Road Racer X popsal americký jezdec Colin Edwards okruh Mazda Laguna Seca Raceway. Pravděpodobně není lepšího jezdce, od kterého bychom si měli vyslechnout jak jezdit po americké legendě, vždyť právě Colin Edwards na okruhu u kalifornského města Monterey vítězil v domácím šampionátu AMA, poté ve světovém šampionátu Superbike a dnes se připravuje na svou spanilou jízdu v nejprestižnější sérii MotoGP. Posaďme se tedy zcela imaginárně na sedadlo motocyklu Yamaha YZR M1 a koukejme přes rameno Colinu Edwardsovi. V následujících řádcích naleznete zkrácený výňatek z obsáhlého popisu průjezdu okruhem Mazda Laguna Seca Raceway.
"Když po cílové rovince přijedete do první zatáčky, letíte na pětku. Když jsem tam byl naposledy, tak se ten kopec téměř skákal, na motorce MotoGP to bude velmi zajímavé," začíná své vyprávění texaský jezdec. "Do druhé zatáčky, tedy do vlásenky Andretti, najíždíte po šikmo skloněné dráze, nemůžete opravdu moc brzdit, nejde to tak jak by jste potřebovali, protože sklon dráhy vás žene jinam. Pomalu mačkáte přední brzdu, začínáte podřazovat a teprve nyní můžete začít tvrději brzdit. Druhá zatáčka je dvakrát lomená, když jste uvnitř zatáčky, žene vás to ven. Musíte to do druhého zakřivení zlomit. Pokoušíte se to co nejhladčeji projet, pokoušíte se držet dobrou stabilitu. Vyjíždíte a na pouhou sekundu tam dáváte trojku, pak podřazujete na dvojku do třetí zatáčky. To je nejrovnější zatáčka na celém okruhu. Na její projetí je několik dobrých stop, můžete si libovolně jednu vybrat, všechny jsou dobré. Důležitá je čtvrtá zatáčka. Tam jsem jednou vyjel s RC45 a skončil jsem až za štěrkem v plotě. Je to další rovná zatáčka, ve které musíte věřit svému přednímu kolu. Projíždíte jí na trojku a postupně řadíte až na pětku.
Následuje tvrdé brždění do páté zatáčky, podřazujete na trojku. I zde je několik stop k dobrému projetí, je nakloněná a tak záleží na tom, jak do zatáčky najedete, protože pak z ní i tak vyjedete. Jedete pod mostem mezi pátou a šestou zatáčkou, dáváte tam čtyřku, ale pak podřazujete na trojku do šesté zatáčky. Tato zatáčka váz zlomí nahoru. Je to rychlá zatáčka, která již nachytala mnoho z nás. Následuje rovné stoupání na pátý rychlostní stupeň, které končí malým kopečkem, kterému říkám skok. Je to obtížné místo, často se jezdí naslepo. Myslím, že na motocyklu MotoGP tam budeme létat vzduchem. Bude to věcí každého jezdce, jen je potřeba vědět, kde se zrovna nacházíte, protože přichází The Corkscrew (Vývrtka).
Tvrdě brzdíte do Vývrtky, to je dvojzatáčka, kde nemůžeš jet rychle. Jede se na dvojku, musí se projíždět hladce. Tady vám toho moc nepomůže, musí se to napilovat. Já se to učil od Bena Bostroma, který je ve Vývrtce opravdu dobrý. Pokud rozumíte fyzice, tak to je snadné, při průjezdu cítíte tlak velkého „G“. Jen to musíte projet jak nejlépe můžete. Pak točíte do deváté zatáčky - Rainey Curve. To je dobrá zatáčka, tvrdě se do ní brzdí a je to místo, kde jde na výjezdu zadek motocyklu do boku a můžete vidět i kouř od pneumatiky. Následuje krátká rovinka a už se brzdí do desáté zatáčky. Je to skloněná zatáčka, velmi těžká. Při výjezdu je velmi nebezpečná, už si na ní vylámalo zuby hodně chlapců. Jak tato zatáčka, tak i zatáčka Rainey se jezdí na třetí rychlostní stupeň. Trojku točíte i celou rovinku do poslední zatáčky. Musíte do ní tvrdě brzdit a podřadit až na jedničku. Je to ostrá, pomalá a hrbolatá zatáčka, ale je velmi důležitá, protože vám určuje jak projedete cílovou rovinku. Musíte z ní vyjet jak nejtvrději a nejstabilněji to jde. Pak skloníte hlavu pod kapotáž a už je tu opět první zatáčka."
Již v roce 2002, tedy v roce, kdy jsem se zpravodajství z motocyklových závodů věnoval teprve druhým rokem, jsem o Laguna Sece napsal jeden článek s několika doplňky. V následujícím linku si můžete tento článek z roku 2002 přečíst v absolutně nezměněné podobě, tak jak tenkrát vyšel na mém tuším druhém zpravodajském serveru, který nesl název www.racing.wz.cz.
Článek z roku 2002 o Laguna Sece
"Když po cílové rovince přijedete do první zatáčky, letíte na pětku. Když jsem tam byl naposledy, tak se ten kopec téměř skákal, na motorce MotoGP to bude velmi zajímavé," začíná své vyprávění texaský jezdec. "Do druhé zatáčky, tedy do vlásenky Andretti, najíždíte po šikmo skloněné dráze, nemůžete opravdu moc brzdit, nejde to tak jak by jste potřebovali, protože sklon dráhy vás žene jinam. Pomalu mačkáte přední brzdu, začínáte podřazovat a teprve nyní můžete začít tvrději brzdit. Druhá zatáčka je dvakrát lomená, když jste uvnitř zatáčky, žene vás to ven. Musíte to do druhého zakřivení zlomit. Pokoušíte se to co nejhladčeji projet, pokoušíte se držet dobrou stabilitu. Vyjíždíte a na pouhou sekundu tam dáváte trojku, pak podřazujete na dvojku do třetí zatáčky. To je nejrovnější zatáčka na celém okruhu. Na její projetí je několik dobrých stop, můžete si libovolně jednu vybrat, všechny jsou dobré. Důležitá je čtvrtá zatáčka. Tam jsem jednou vyjel s RC45 a skončil jsem až za štěrkem v plotě. Je to další rovná zatáčka, ve které musíte věřit svému přednímu kolu. Projíždíte jí na trojku a postupně řadíte až na pětku.
Následuje tvrdé brždění do páté zatáčky, podřazujete na trojku. I zde je několik stop k dobrému projetí, je nakloněná a tak záleží na tom, jak do zatáčky najedete, protože pak z ní i tak vyjedete. Jedete pod mostem mezi pátou a šestou zatáčkou, dáváte tam čtyřku, ale pak podřazujete na trojku do šesté zatáčky. Tato zatáčka váz zlomí nahoru. Je to rychlá zatáčka, která již nachytala mnoho z nás. Následuje rovné stoupání na pátý rychlostní stupeň, které končí malým kopečkem, kterému říkám skok. Je to obtížné místo, často se jezdí naslepo. Myslím, že na motocyklu MotoGP tam budeme létat vzduchem. Bude to věcí každého jezdce, jen je potřeba vědět, kde se zrovna nacházíte, protože přichází The Corkscrew (Vývrtka).
Tvrdě brzdíte do Vývrtky, to je dvojzatáčka, kde nemůžeš jet rychle. Jede se na dvojku, musí se projíždět hladce. Tady vám toho moc nepomůže, musí se to napilovat. Já se to učil od Bena Bostroma, který je ve Vývrtce opravdu dobrý. Pokud rozumíte fyzice, tak to je snadné, při průjezdu cítíte tlak velkého „G“. Jen to musíte projet jak nejlépe můžete. Pak točíte do deváté zatáčky - Rainey Curve. To je dobrá zatáčka, tvrdě se do ní brzdí a je to místo, kde jde na výjezdu zadek motocyklu do boku a můžete vidět i kouř od pneumatiky. Následuje krátká rovinka a už se brzdí do desáté zatáčky. Je to skloněná zatáčka, velmi těžká. Při výjezdu je velmi nebezpečná, už si na ní vylámalo zuby hodně chlapců. Jak tato zatáčka, tak i zatáčka Rainey se jezdí na třetí rychlostní stupeň. Trojku točíte i celou rovinku do poslední zatáčky. Musíte do ní tvrdě brzdit a podřadit až na jedničku. Je to ostrá, pomalá a hrbolatá zatáčka, ale je velmi důležitá, protože vám určuje jak projedete cílovou rovinku. Musíte z ní vyjet jak nejtvrději a nejstabilněji to jde. Pak skloníte hlavu pod kapotáž a už je tu opět první zatáčka."
Již v roce 2002, tedy v roce, kdy jsem se zpravodajství z motocyklových závodů věnoval teprve druhým rokem, jsem o Laguna Sece napsal jeden článek s několika doplňky. V následujícím linku si můžete tento článek z roku 2002 přečíst v absolutně nezměněné podobě, tak jak tenkrát vyšel na mém tuším druhém zpravodajském serveru, který nesl název www.racing.wz.cz.
Článek z roku 2002 o Laguna Sece
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?