Největší hvězdy československé silnice (7)
Text: Motorkáři.cz | Zveřejněno: 24.10.2005 | Zobrazeno: 7 181x
Po krátké odmlce se opět přihlásil pan Roman Iščuk, který pro nás připravuje pohled do motocyklové historie. Dnes se podíváme na legendárního Zbyňka Havrdu.
HAVRDA Zbyněk
04.06.1939 Hradec Králové
GP ČSSR (Brno 71) - 5.AHRA 50
GP NDR (Sachsenring 71) - 9.AHRA 50
GP ČSSR (Brno 78) - 9.Kreidler 50
Klasifikace MS: 1971 (21.místo, AHRA 50), 1972 (40.místo, AHRA 50), 1975 (36.místo, Maico 125), 1978 (26.místo, Kreidler 50)
Východočeský jezdec byl nejstabilnějším členem společnosti mistrovství republiky. Jezdil domácí mistrák v letech 1966 až 1991. Tedy plných 25 sezón!!!! Devět titulů společně s 52 vyhranými závody představuje 3.místo za Stašou a Balážem.
První GP jel v roce 1967. Poprvé ji dokončil o dva roky později 15.místem už na motocyklu AHRA 50. Neustále se zlepšoval, což je patrné při těchto výsledcích: 1970: dvanáctý, 1971: pátý. Byly to zlaté roky této značky. Později byla ale ukončena výroba, a tak se královehradecký jezdec soustředil na stopětadvacítky a stroj Maico. Ten ho dovedl k desátému místu v Brně roku 1975, což v tehdejší konkurenci bylo více než solidní. Návrat nižších kubatur do Brna se datoval do roku 1978 a hned byl využit Havrdou k zisku mistrovských bodů za místo deváté. Byl to také poslední závod ve kterém se mu podařilo bodovat v mistrovství světa. Přestože ještě několikrát pozlobil s MBS a Morbidelli ve stopětadvacítkách. Posledním dojetým závodem v Brně byl ročník 1982 a 19.místo s MBA 125. Rok 1971 je ovšem nutno vylíčit přesněji. Hned v prvním závodě na Sachsenringu poprvé AHRA zazářila (stroj vznikl z nadšení Rathouského a Havrdy) devátým místem. Zázrak pak pokračoval o týden později v Brně pátým místem!! Havrda pak podruhé za sebou dokázal bodovat na Sachsenringu 72´, což byl poslední velký úspěch AHRY. Vzhledem k nižší účasti v zahraničí pak již jen dominovaly závody v Brně. Na sklonku kariéry se ale Zbyněk přeci jen dočkal a dostal příležitost ukázat své umění na Hockenheimu 79 (dvanáctý na Kreidleru 50) a v Grobniku 81 (třináctý na Morbidelli 125).
"Nevím, jestli to v Brně způsobil právě onen déšt´, pravdou však zůstává, že štěstí se dostavilo. A hned k třem našim jezdcům. Nejlépe z nich dopadl Zbyněk Havrda na padesátce AHRA, když projel cílem pátý a postaral se o nej.triumf této značky v historii jejího trvání. Za Havrdou pak projeli cílem M.Šobán na Kreidleru a za ním Bedřich Fendrich na Tatranu 50. Tedy tři naši v první desítce! To čekal skutečně asi málokdo“.
V padesátkách jezdec triumfoval doma v těchto letech: 71,77,78,79,80, ve stopětadvacítkách pro změnu: 78,79,80,81. Co je z toho patrné? No především dva vrcholy. Nejprve Havrda exceloval v padesátkách na stroji AHRA a ke konci sedmdesátých let na něj nikdo neměl, protože disponoval kvalitními stroji, které si sám chystal a připravoval. Trochu překvapením byla prohra s Fendrichem v roce 75´ (Maico 125), jinak ho Kreidler 50 a Morbidelli 125 dovezli k největším úspěchům. Závodní kariéru a její konec pak obstarávalo MBA (po roce 1982) a osmdesátky Ziegler,Casal (druhý v mistrovství republiky v roce 1987!!!) .Dlouhou kariéru zakončil více než slušným čtvrtým místem v roce 1991.
04.06.1939 Hradec Králové
GP ČSSR (Brno 71) - 5.AHRA 50
GP NDR (Sachsenring 71) - 9.AHRA 50
GP ČSSR (Brno 78) - 9.Kreidler 50
Klasifikace MS: 1971 (21.místo, AHRA 50), 1972 (40.místo, AHRA 50), 1975 (36.místo, Maico 125), 1978 (26.místo, Kreidler 50)
Východočeský jezdec byl nejstabilnějším členem společnosti mistrovství republiky. Jezdil domácí mistrák v letech 1966 až 1991. Tedy plných 25 sezón!!!! Devět titulů společně s 52 vyhranými závody představuje 3.místo za Stašou a Balážem.
První GP jel v roce 1967. Poprvé ji dokončil o dva roky později 15.místem už na motocyklu AHRA 50. Neustále se zlepšoval, což je patrné při těchto výsledcích: 1970: dvanáctý, 1971: pátý. Byly to zlaté roky této značky. Později byla ale ukončena výroba, a tak se královehradecký jezdec soustředil na stopětadvacítky a stroj Maico. Ten ho dovedl k desátému místu v Brně roku 1975, což v tehdejší konkurenci bylo více než solidní. Návrat nižších kubatur do Brna se datoval do roku 1978 a hned byl využit Havrdou k zisku mistrovských bodů za místo deváté. Byl to také poslední závod ve kterém se mu podařilo bodovat v mistrovství světa. Přestože ještě několikrát pozlobil s MBS a Morbidelli ve stopětadvacítkách. Posledním dojetým závodem v Brně byl ročník 1982 a 19.místo s MBA 125. Rok 1971 je ovšem nutno vylíčit přesněji. Hned v prvním závodě na Sachsenringu poprvé AHRA zazářila (stroj vznikl z nadšení Rathouského a Havrdy) devátým místem. Zázrak pak pokračoval o týden později v Brně pátým místem!! Havrda pak podruhé za sebou dokázal bodovat na Sachsenringu 72´, což byl poslední velký úspěch AHRY. Vzhledem k nižší účasti v zahraničí pak již jen dominovaly závody v Brně. Na sklonku kariéry se ale Zbyněk přeci jen dočkal a dostal příležitost ukázat své umění na Hockenheimu 79 (dvanáctý na Kreidleru 50) a v Grobniku 81 (třináctý na Morbidelli 125).
"Nevím, jestli to v Brně způsobil právě onen déšt´, pravdou však zůstává, že štěstí se dostavilo. A hned k třem našim jezdcům. Nejlépe z nich dopadl Zbyněk Havrda na padesátce AHRA, když projel cílem pátý a postaral se o nej.triumf této značky v historii jejího trvání. Za Havrdou pak projeli cílem M.Šobán na Kreidleru a za ním Bedřich Fendrich na Tatranu 50. Tedy tři naši v první desítce! To čekal skutečně asi málokdo“.
V padesátkách jezdec triumfoval doma v těchto letech: 71,77,78,79,80, ve stopětadvacítkách pro změnu: 78,79,80,81. Co je z toho patrné? No především dva vrcholy. Nejprve Havrda exceloval v padesátkách na stroji AHRA a ke konci sedmdesátých let na něj nikdo neměl, protože disponoval kvalitními stroji, které si sám chystal a připravoval. Trochu překvapením byla prohra s Fendrichem v roce 75´ (Maico 125), jinak ho Kreidler 50 a Morbidelli 125 dovezli k největším úspěchům. Závodní kariéru a její konec pak obstarávalo MBA (po roce 1982) a osmdesátky Ziegler,Casal (druhý v mistrovství republiky v roce 1987!!!) .Dlouhou kariéru zakončil více než slušným čtvrtým místem v roce 1991.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?