Katarská olejová lázeň

Snad nejen všichni strážní andělé, ale i samotný Alláh byl katarskou nedělní noc při závodě MS třídy 125ccm úplně vzhůru. Nijak jinak si totiž snad ani nelze vysvětlit, proč na oleji vytékajícím z jeho vlastní Aprilie Kuba Kornfeil po celý závod nehavaroval.

Takový malý noční pouštní zázrak. Za prvé proto, že český jezdec závod vůbec dokončil, i když 23.místo rozhodně není na nějaké vyhazování čepic vysoko k nebi a za druhé pak, že je vůbec zdravý, bez jakékoliv újmy, což je v této fázi mnohem podstatně důležitější. Ano olej je nezbytnou součástí motocyklů a motocyklových závodů, avšak s vyslovením tohoto slova z očí každého motocyklového závodníka lze vyčíst zcela zjevné obavy. Olej totiž patří do motorky a nikam jinam. Ocitne-li se na výstroji či motocyklu nahání strach a riziko toho, že se něco stane, je veliké. Navíc se to „něco“ pak může stát, když to vůbec ani nečekáte a to větší je to průšvih. A byť jste profesionální jezdec s vědomím všech rizik, tak něco takového rozhodně na klidu nepřidá, obzvláště pak, když se s technickými problémy potýkáte po celý víkend.
„Už po zaváděcím kole jsem věděl, že to prostě fungovat nebude, navíc jsem při vyjetí na trať cítil, že mi nějak klouže noha po stupačce a proto jsem neváhal a mechaniky na startu upozornil na to, že se něco děje ať mi očistí zespodu botu a rovněž stupačku. Skutečnost toho, že mi postupně z motocyklu uniká olej, se potvrdila již ve druhém kole, kdy jsem ho začal cítit. Po příjezdu do boxu jsem pak byl já komplet celý od oleje, z mojí motorky olej kapal a motocykl mého týmového kolegy Harryho Stafforda s nímž jsem v závodě bojoval jakbysmet. Věděl jsem že něco není v pořádku, ale snažil jsme se jet, protože jsem chtěl aspoň já odvést svou práci na 100%t, což se mi nakonec povedlo, protože ve skupince o „čtyřistaosmdesátépáté“ místo jsem byl nejúspěšnější. No aspoň jsme si s klukama trochu zazávodili. Start se mi povedl a do první zatáčky jsem najížděl již s progresem, tedy kolem 18.- 20.místa. Bohužel mě některý z jezdců teamu FIM Italia (Tonucci či Morciano) vytlačil ven ze zatáčky po ataku některého jiného jezdce z vnitřku a tím jsem docela ztratil, i když hned v následující zatáčce jsem byl ještě schopen jim to vrátit. Posléze jsem však začal velmi brzy ztrácet a skupina přede mnou mi jak jinak než ujela. Motorka nefungovala vůbec jak by měla a i problém s plynem na výjezdu ze zatáček nikam nezmizel. Bylo to sice trošičku lepší než ve včerejší kvaldě, ale stále to nebylo ono.  O nastavení předku radši ani mluvit nebudu, protože bych se akorát rozčílil. Za cely víkend se nám nepodařilo docílit nějakého aspoň trochu solidního nastavení a to je při nejmenším na pováženou. Pokud budeme chtít v Jerezu body tak se budeme muset set sakramentsky snažit, hlavně pak můj šéfmechanik. Hrozně rád bych poděkoval týmu aspoň za něco, ale bohužel zatím není opravdu moc za co.“, řekl po závodě hodně naštvaný Jakub Kornfeil. 



Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist