CEC 2009 - Brno IV. závod
Text: Tomas Mysliveček | Foto: Tomas Mysliveček | Foto: díky : Olda Mašek a Marek Vincik | Zveřejněno: 2.9.2009 | Zobrazeno: 5 322x
Do své druhé poloviny se o víkendu překulil Czech Endurance Cup, statutem téměř, organizací určitě, „skoromistrák“ vytrvalostních závodů silničních motocyklů.
Kapitoly článku
Přestože všechno zpočátku vypadalo na celovíkendové poježdění, sobotní ráno se řídilo pravidlem - když Brno na vodě.
Nálada díky tomu korespondovala s pošmourným nebem a slovo počasí bylo, v kombinaci s nejrůznějšími přívlastky, skloňováno všemi ve všech pádech. Na trať se vydalo jen několik největších natěšenců, na druhou stranu byl díky tomu čas na zanedbávanou údržbu a nezbytné servisní úkony.
Díky servisu jak od Elitu tak od RP se povedlo i nějaké hliníkové sváření, takže všechno zlé pro něco dobré…
V průběhu dne pak soustavně ubývalo kapek, takže se večer, po nezbytném grilování a následném postávání u houmelsáckých ohňů, šlo spát s nadějí na světlý zítřek.
Thermos, vládce počasí doopravdy zaúřadoval, mrazivá noc vymetla zbytky mraků a na stěny iglů ráno zaútočily sluneční paprsky. Den závodů začínal.
Jako obvykle, čas byl neúprosný a tak, nevím proč, zase se nějak nestihla kvalifikace. Výsledkem bylo hezké, 49. místo na startu :-). Ale počasí bylo nádherné.
Startu ještě předcházely, jak se později ukázalo, dva naprosto zásadní rozhovory. První byl s Michalem Fillou, při CECu šéfem přes gumky. Nestíhal, přesto poradil jak na Brno. Stačila mu k tomu jedna delší věta a pár gest.
Druhý, trochu delší hovor na stejné téma, jsem dal s Liborem Milotou, člověkem, který po dvou letech v CECu neskutečně porychlil a nakonec promlouval i do české superstockové špičky. Informací a rad které jsem dostal bylo víc než dost. (Abych uvedl všechno do souvislostí. Brno mám rád, ale vůbec ho neumím. Letos ani vloni jsem se tady na suchu pořádně nesvezl a čas 18 … bída. Vždycky jsem se plácal od vinglu k vinglu, pokaždý jinak a pokaždý blbě :-). Nakonec jsem si z toho, pro začátek, vybral to na čem se shodli oba. Tím bylo úplně jiné brzdění a nájezdy do zatáček, ve zkratce: brzdit až dýl a míň ;-) , ono to nějak dopadne.
Čas startu se blížil a jak už to v našem týmu bývá, během oběda se začalo řešit, kdo že bude startovat. Byl jsem přehlasován jižanskou většinou, takže dojíst a hybaj do kombošky.
Den se začal vyvíjet opravdu nadějně, stihli jsme výjezd z boxů, to bylo opravdu fajn, i když vzhledem k postavení na gridu to tentokrát bylo úplně fuk. Potom se cosi ještě zadrhlo přímo při startu, pořadatel nás jmenovitě megafonem popoháněl, ale zbytečně, neboť už jsem pelášil na místo proti motorce.
Ještě natáhnout rukavice, vlajka dolů letí, zase běh … a závod se rozjel.
Fakt mě docela baví startovat odzadu. Během pár zatáček se všechno nějak usadí a člověk si nádherně zazávodí a zablbne při předjíždění. Motorka fungovala výborně, výměna rozety se ukázala jako dobrý tah, celková zchátralost organismu se zatím neprojevila … dobré to bylo. Po pár kolech a jakž takž zažití rady č. 1 ohledně brzd, jsem se začal trochu víc soustředit na další a snažil se trefovat hlavně průjezdy esíčky… Cca po padesáti minutách bylo ze 49. místa místo šesté a čas vystřídat.
Jenom nové bridžky už nebyly to co na začátku. Hlavně zadek byl poněkud v háji. Sjetý pěkně dokulata, to jo, ale ty dírky byly o dost mělčí než bych si přál. Co naděláš.
Předposlední padesátiminutovka vyšla na mně a mohla být okořeněná soubojem s Dannym #49. Po té, co jsem předjel malou skupinku, a přede mnou nikdo, jsem se začal asi moc flákat a najednou, před švoncovkou, vnitřkem, drzoun, byl tam. Další esíčko jsem zčubil a tak jsem se na něj docvaknul až před Áčkem. Těšil jsem se na bitvu, když … no, mrkněte na videjko.
Čtyři hodiny utekly jako voda a byl konec. Díky všem to byly skvělé a pohodové závody, které, navíc, konečně prolomily tu prokletou osumnáctku.
Ještě jednou extra dík Liborovi za rady (ten byl v boxech netradičně v jiné roli než jsme byli zvyklí ho vídat. Se svým mechanikem Vlastou si vyměnili role a tentokrát šrouboval on :-)… a bylo trochu vidět že tahle role není úplně to pravé … no, myslím že to nebude dlouho trvat …).
PS. Když jsme u Libora, jeho rady by možná mohly zajímat i někoho dalšího. Proto mrkněte sem … ví o čem mluví.
tady jsou výsledky a také Wladova reportáž o průběhu
A to je všechno. Další závody jsou za pár a nebude-li pršet …
videjka:
start + jedno kolo
cca 3. hodina závodu
Nálada díky tomu korespondovala s pošmourným nebem a slovo počasí bylo, v kombinaci s nejrůznějšími přívlastky, skloňováno všemi ve všech pádech. Na trať se vydalo jen několik největších natěšenců, na druhou stranu byl díky tomu čas na zanedbávanou údržbu a nezbytné servisní úkony.
Díky servisu jak od Elitu tak od RP se povedlo i nějaké hliníkové sváření, takže všechno zlé pro něco dobré…
V průběhu dne pak soustavně ubývalo kapek, takže se večer, po nezbytném grilování a následném postávání u houmelsáckých ohňů, šlo spát s nadějí na světlý zítřek.
Thermos, vládce počasí doopravdy zaúřadoval, mrazivá noc vymetla zbytky mraků a na stěny iglů ráno zaútočily sluneční paprsky. Den závodů začínal.
Jako obvykle, čas byl neúprosný a tak, nevím proč, zase se nějak nestihla kvalifikace. Výsledkem bylo hezké, 49. místo na startu :-). Ale počasí bylo nádherné.
Startu ještě předcházely, jak se později ukázalo, dva naprosto zásadní rozhovory. První byl s Michalem Fillou, při CECu šéfem přes gumky. Nestíhal, přesto poradil jak na Brno. Stačila mu k tomu jedna delší věta a pár gest.
Druhý, trochu delší hovor na stejné téma, jsem dal s Liborem Milotou, člověkem, který po dvou letech v CECu neskutečně porychlil a nakonec promlouval i do české superstockové špičky. Informací a rad které jsem dostal bylo víc než dost. (Abych uvedl všechno do souvislostí. Brno mám rád, ale vůbec ho neumím. Letos ani vloni jsem se tady na suchu pořádně nesvezl a čas 18 … bída. Vždycky jsem se plácal od vinglu k vinglu, pokaždý jinak a pokaždý blbě :-). Nakonec jsem si z toho, pro začátek, vybral to na čem se shodli oba. Tím bylo úplně jiné brzdění a nájezdy do zatáček, ve zkratce: brzdit až dýl a míň ;-) , ono to nějak dopadne.
Čas startu se blížil a jak už to v našem týmu bývá, během oběda se začalo řešit, kdo že bude startovat. Byl jsem přehlasován jižanskou většinou, takže dojíst a hybaj do kombošky.
Den se začal vyvíjet opravdu nadějně, stihli jsme výjezd z boxů, to bylo opravdu fajn, i když vzhledem k postavení na gridu to tentokrát bylo úplně fuk. Potom se cosi ještě zadrhlo přímo při startu, pořadatel nás jmenovitě megafonem popoháněl, ale zbytečně, neboť už jsem pelášil na místo proti motorce.
Ještě natáhnout rukavice, vlajka dolů letí, zase běh … a závod se rozjel.
Fakt mě docela baví startovat odzadu. Během pár zatáček se všechno nějak usadí a člověk si nádherně zazávodí a zablbne při předjíždění. Motorka fungovala výborně, výměna rozety se ukázala jako dobrý tah, celková zchátralost organismu se zatím neprojevila … dobré to bylo. Po pár kolech a jakž takž zažití rady č. 1 ohledně brzd, jsem se začal trochu víc soustředit na další a snažil se trefovat hlavně průjezdy esíčky… Cca po padesáti minutách bylo ze 49. místa místo šesté a čas vystřídat.
Jenom nové bridžky už nebyly to co na začátku. Hlavně zadek byl poněkud v háji. Sjetý pěkně dokulata, to jo, ale ty dírky byly o dost mělčí než bych si přál. Co naděláš.
Předposlední padesátiminutovka vyšla na mně a mohla být okořeněná soubojem s Dannym #49. Po té, co jsem předjel malou skupinku, a přede mnou nikdo, jsem se začal asi moc flákat a najednou, před švoncovkou, vnitřkem, drzoun, byl tam. Další esíčko jsem zčubil a tak jsem se na něj docvaknul až před Áčkem. Těšil jsem se na bitvu, když … no, mrkněte na videjko.
Čtyři hodiny utekly jako voda a byl konec. Díky všem to byly skvělé a pohodové závody, které, navíc, konečně prolomily tu prokletou osumnáctku.
Ještě jednou extra dík Liborovi za rady (ten byl v boxech netradičně v jiné roli než jsme byli zvyklí ho vídat. Se svým mechanikem Vlastou si vyměnili role a tentokrát šrouboval on :-)… a bylo trochu vidět že tahle role není úplně to pravé … no, myslím že to nebude dlouho trvat …).
PS. Když jsme u Libora, jeho rady by možná mohly zajímat i někoho dalšího. Proto mrkněte sem … ví o čem mluví.
tady jsou výsledky a také Wladova reportáž o průběhu
A to je všechno. Další závody jsou za pár a nebude-li pršet …
videjka:
start + jedno kolo
cca 3. hodina závodu
Informace o redaktorovi
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
