Michal Prášek komentuje závody série Alpe Adria v Rijece
Text: Petr Czyž | Zdroj: TZ Michala Práška | Text: TZ | Foto: Archív Michala Práška | Zveřejněno: 23.8.2021 | Zobrazeno: 3 211x
„Jak už jsem několikrát zmiňoval mám chorvatský okruh hodně rád. Počasí bylo nadmíru pěkné, chvilkami až moc, tak se všechny závody odjely v poklidu na suchu. Ve třídě Superbike jsme tedy vyrazili na třetí závody pod Alpe Adria,“ komentuje víkend na dráze Automotodromu Grobnik český jezdec Michal Prášek, který bodoval druhým a třetím místem v závodu SBK.
„Volné tréninky byly dobré, při každém výjezdu jsem zrychloval. Na časy soupeřů, Michal Filla a Marco Jerman, jedoucích na super rychlých strojích Ducati to však nestačilo, v trénincích jsem na ně ztrácel cca 2 vteřiny. Sobotní kvalifikace byla slušná, tam jsem zajel pěkně 1:26.904, byl to výborný čas, byl jsem o 2 desetiny vteřiny rychlejší, než na stejných závodech dva měsíce zpátky. Soupeř, Marco Jerman měl čas 1:26. 959, avšak Michal Filla dal čas 1:25:455. Do závodu jsme tak startovali z druhého místa. Byl jsem spokojený, i když jsem si v hlavě přemítal, jak se můžu s takhle rychlými mašinami udržet.“
„Při startovní proceduře prvního závodu startoval Michal Filla nějakou chybu z posledního místa, tak já vyrážel první. Start byl můj klasický, nic moc povedený, do první zatáčky jsem najel čtvrtý. Chtěl jsem se držet Jermana, ale byl tam ještě další jezdec Luca Tomassini, také na Ducati, který bojoval se mnou o místo druhé. Kde byl Filla, jsem netušil, jen jsem chtěl dojet druhý. Tahal jsem, co to šlo, s Tomassinim jsme si několikrát vyměnili místa, já ho předjel v technických pasážích, on mě dojel na rovinkách. V posledních dvou kolech jsem cítil, že ho dám a také jsem porychlil. Tomassiny však nalétl do zatáčky a spadl, nic se mu nestalo. Dojeli jsme si tak pro druhé místo.“
„Měl jsem radost a zároveň si říkal, jaký to bude v neděli mazec. Na tak silné stroje jako jsou Ducati moje BMW nemá. Musím jet, jak nejlépe umím a zkusit se dostat na bednu. V neděli start z druhého místa. Start byl špatný, motorka se postavila dvakrát na zadní a tak první zatáčka pro mě byla o osmém místě. Přidal jsem a viděl, jak Jerman s Fillou ujíždí. Jel jsem tak se skupinkou tří jezdců, všichni jsme bojovali o třetí místo. První kola jsem zkoušel Tomassiniho předjet, ale nešlo to udržet. Jel jsem tedy s nimi a v posledních dvou kolech jsem zrychlil tak, že dvě kola před koncem, jsem předjel ty dva jezdce přede mnou a na poslední kolo jsem zkusil Tomassiniho. Bylo to šílené kolo, v zatáčce já předjel jeho, na rovince o mě. Hlavou mi běhalo: cílová rovinka je tak dlouhá. Předposlední levá zatáčka: Tomassini mě předjíždí, poslední levá před cílovkou: já předjíždím jeho, a tahám. Tahali jsme oba. Dojeli jsme si pro třetí místo s náskokem 0,004s.“
„Ani jeden z nás netušil, jak to dopadlo, koukali jsme na sebe a nevěděli výsledek. Jak jsem dorazil zpět, tak už lidé gratulovali a já konečně poznal, že jsem to zvládl. Uf, byla to fuška a já měl opravdu radost. Třebaže mají soupeři suprové stroje, stále nebyl můj traťový rekord 1:26.585 (ze závodu) překonán. Víkend to byl závodně pěkný. Na jaké závody Alpe Adria se těšit teď? To nevím, protože plánované závody v Mostě byly zrušeny a Itálie v říjnu stále není jistá. Musíme se nechat všichni překvapit.“
„Chtěl bych moc poděkovat Pavlovi Roháčovi – šéfovi týmu Roháč & Fejta Motoracing a všem našim sponzorům, moc si toho vážíme,“ dodal závěrem Michal Prášek.