300 Zatáček, 300 pochybností

Letošní sezóna se rozjela sice za drkotání zubů při Jarní ceně Brna, ale přesto poměrně nadějně a s optimizmem, protože v jejím začátku se docela dařilo. V prvních trénincích, bez nejmenší snahy řešit časy, tam jen tak mezi řečí padlo 12´ a vzhledem k okolnostem - podzimní Frohburg, zimní rekonvalescence, jarní nulová příprava a kosa, že nám z nosů lítalo eskymo - jsem se bavil a těšil.
Jenže potom kvaldu pokazila pod zadní kolo spadlá konzole výfuku a proražená guma, start závodu změnil v očistec další hororový rozjezd/nerozjezd a chcíplý motor, aby vzápětí přišla definitivní stopka po ústřelu předku na stadionu ještě v prvním kole…

... čas
Do Hořic zbýval měsíc, zdánlivě dost času, ale víte jak to je s časem. Čas je … jako špageta, která leze z díry ve zdi … leze … furt leze a furt je co dělat a najednou je konec, tadáá, hodinky ukazují čtvrtek a hybaj do depa.
Ale dokud lezl, bylo práce moc. Kromě objednání komplet kapot, jejich svrtání a laku, vytvoření grafiky na ty kapoty včetně log, taky oprava stanu, dodělání grafiky na trička a mikiny ...
 
... ps: podpora nákupem třeba zprávou tady je vítána ... děkuji :) 

... výběr samotného textilu a sehnání zodpovědné tiskárny, návrh fotokaret, výměna olámaných věcí na motorce, posváření držáku na budíky, srovnání podsedláku, už zase repase Yoshimur, předělání zadní brzdy, výroba okýnka na kontrolu oleje, protože to původní utrpělo průstřel kačírkem .. a hlavně vyřešení té zatracené spojky.
Tahle taškařice začala kompletní rozborkou a přeměřením všeho, co se podle manuálu přeměřit dalo, bohužel se špatným výsledkem - všechno bylo naprosto dobře. Následně proběhla spousta telefonátů a některé z nich směřovaly další činnost ke stavu vnitřního i vnějšího koše, resp. k lamelami vymačkaným nerovnostem. Mělo to nějakou logiku, už při působení malé síly mezi koši proti sobě se lamely "zasekávaly" … ale čort znájet, jestli je to příčinou problémů…
Hodinářská ručně kovoobráběcí práce srovnala hrany, jenže hned první simulovaný ostrý start …zlí jazykové tvrdí, že na návsi, s čelovkou na řídítkách, po 22. hodině, ale tomu se snad ani nechce věřit … ukázal, že tudy cesta nevede.
Stačilo tam mít víc než dva tisíce otáček a nebylo možné se plynule rozjet.

Spojka skučela víc, než těžce zraněná automatická pračka a motorka chaoticky poskakovala jako kreativní epileptik na párty mladých chemiků… nálada klesla hluboko pod bod jarněbrněnských mrazů …
Nakonec mě správně nasměroval Milda Čihák, na Sůze asi stále nejrychlejší našinec. Hned tušil a když jsem mu potvrdil, že ve spojce už asi dva tři roky nejsou dva tenké plechy v první lamele, řekl : "tak je tam dej" … tak jsem je tam dal a bylo to.
Napřed jsem je ovšem musel sehnat a jediné místo, kde se dají podobné věci obstarat v sobotu navečer je v Nouzově za rybníkem, v rejsingové komunitě známým jako Šutrák … Michale díky.

Hned ve středu před závodním víkendem byla příležitost posledního ostrého testu, s Dafitem v Brně. Bylo to o nervy, ale po dvou rozjížďkách a několika startech na skorofull gas svět zase začínal chytat rasta barvy od ducha k uchu a Incerfa bylo odvolána. ...protože fakt jsem těch rozjezdových průserů začínal mít dost. V Německu z toho byl ošklivý unfáll, v Brně, s přispěním všech svatých jen děsně těsně ne.
Naprosto vážně jsem si říkal, že jestli se nepovede jednoznačně najít a odstranit příčinu, budu raději startovat z posledního fleku, z okraje lesíka za Kudrnáčovkou…

Jenže … to by nesmělo být před Zatáčkami, tedy období, ve kterém jindy relativně konstantní čas jednak zvyšuje svojí rychlost, na druhou stranu zvětšuje objem ale stejně to nestačí …. Když už to vypadalo, že by všechno s odřeným uchem mohlo dát, ozvalo se Mondeo. Drobné a přehlížené problémky se nakumulily, auto se přepnulo do režimu barevná hudba, přišlo asi o stopadesát koní a přestalo jet. Poměrně prekérní situace, ze které mě ovšem hbitě pomohli v nejlepším servisu. Přijel jsem nepojízdným Mondeem, odjel Transitem ... díky JR Bureš.

Špagetu ale nezastavíš, bez varování sebou pleskla o čtvrteční ráno, čas vypršel a jelo se do Hořic..
Ani letos to nebylo úplně na klid. Roky máme místo u pingpongu a také první chatu, se sprchou a hajzlíkem... jenže konstanty, zdá se, v květnu neplatí, tak alespoň že ten pingpongáč nám nezaprodali... NoBody's Perfect. 
… a ještě trocha zemních prací, vylopatovat a prokrumpáčovat terén alespoň do poloroviny a bratři Myslivci bydleli… a co se dělo večer, na to se historie neptá …

Pátek
odjakživa patří administrativní a technické přejímce. První proběhla historicky nejrychleji, včetně dopití studeného Jítina kafe ... když musíš ...a ani technická letos netrvala déle než vyplnění předem nevyplněných formulářů.. Technici se chechtali když jsem přijížděl a musel jsem jim slíbit, že držák na kameru hand made Merkur zase přidělám.
Je už tradicí, že páteční dopravní špičku hořičtí pořadatelé řeší hromadnou vyjížďkou jezdců, kteří na strojích mnohdy pochybného technického stavu jedou, často jen v trenýrkách a za policejního doprovodu, na největší hořické náměstí. Fajn moment na který si už diváci zvykli a v hojném počtu vodí i svá dítka, aby se jako v zoo společně podívali na ty exoty.
Celé představení se neslo v mile multilingvním přátelském duchu. O rozhovory s celebritami světového roadracingu se totiž se spíkrovským makrofonem nestaral nikdo menší, než nejvíc největší komentátor a srdcař přes nářadí vrtkavé, Joska Kubíček…
... myslím, že jeho hláška "big fortuna, my friend" brzy překročí hranice známého vesmíru ... super 

Večer standardně probíhaly kontroly řízu, teploty, chmelení, průtočnosti, destilačních postupů a takové ty běžné věci...

Sobota
Zatím co v pátek na námku nám bylo až nepříjemné vedro, sobota od rána strašila zimou a mraky se tvářily dost nepřátelsky.
První kvalifikaci jsme pojali jako obhlídku terénu, na rozkoukání a případné odhalení technologické nekázně během revitalizací K7. Ta druhá už probíhala jako simulovaný závod, tj. celá naplno a v kuse, tedy 12 ostrých kol. Výsledkem všeho snažení byla spokojenost s motorkou, zima až v kostech, celkem pozitivní fyzická pohoda a značná nepohoda psychická, nejspíš jako důsledek všech těch posledních kotrmelců.
Nejvíc vadilo, že jsem letos zatím najezdil dohromady nula nula p r d.
Na dromech to celkem nevadí a po zimní pauze se poměrně brzy dá docela tahat, tady v Hořicích to je ale jinak. Aby se dalo slušně zajet, chce to mít něco nalítáno. Litr je přeci jen docela těžká hromada hardwaru a řešit nepřesnosti a drobné chyby stojí síly a čas …
Na gridu z toho všeho bylo 16. místo a nejhorší výsledek za mnoho let zpátky, přičemž mě nevadila ani tak ta samotná pozice, jako spíš to, že k personálně nejlepšímu času bylo strašně daleko.
Z průběhu kvalifikací stojí ještě za zmínku Komárovy kliky. V závěru prvního kola se mu jedna kousla v Kudrnáčce a Michal v ukázkové sáňkařské pozici vyrazil po tečně … druhá klika se ho držela i během stoupání po vertikále břehem i během taženého přemetu s několika kopanými výkruty i při nouzáku bez podvozku… fujtajbl … naštěstí následkem byly jen takové ty dětské věci, žebra, kotníky, inkoust po pod kůží a tak …

Neděle
Pod náporem sluníčka odtáhla zima do kopru a všechno vypadalo na příjemnou neděli.
Program odstartovaly eSPéčka … aby se vzápětí od trati neslo zlověstné ticho. Závod byl přerušený, zprávy nepřesně nehezké a do toho se ještě na obzoru vyhouplo žluté ÉCéčko letecké záchranky. Nakonec ale nic nebylo tak horké. David se proletěl nad českou krajinou spíš jen preventivně a teď už řeší přestavbu koule z lehkých slitin zpátky na motorku.
V podobném duchu, tedy občas nějaký pád, ale bez velkých následků, se nesla celá neděle. Zpestřením byl Kamilův pokus o zcizení balíku u Koruny završený vítězstvím, Ričiho boj a první bedna, Tortův nestart ve twinech (přesně vím jak ti bylo) …

              ... seš mrtvej Kostis

No a šli jsme na to …
Další řádky by klidně mohly být v samostatné kapitole v učebnici psychologie. Všechno nasvědčovalo tomu, že spojka bude fungovat, proto jsem se zařadil na svoje místo, tedy na pravý kraj čtvrté řady.
Odjez do zahřívacího kola byl naprosto ok … fajn, i do ostrého startu půjdu ze svého místa.
... Těch pár vteřin než jsme se srovnali a než se rozsvítila světla bylo nekonečně dlouhých.

Hlavou ti, aniž bys chtěl, letí poslední nepodařený start ve Frohburgu i rána, která přišla v zápětí ... taky start v Brně a očistec, když stojíš se ztichlou motorkou a pár centimetrů okolo tebe lítají ti, kteří stáli za tebou a ty se modlíš …
Světla naštěstí dnes zhasínají sympaticky rychle a vypínají to blbý kino…
Fakt je všechno v hlavě. Nebyl důvod nevěřit opravené spojce, ale stejně to tam bylo … Snad proto jsem dal v první moment míň plynu a snad proto, když už se motorka hnula, jsem ho tam dal moc … Suza se začala stavět, musel jsem lehce uklapnout a ještě před první zatáčkou jsem provařil asi šest sedm míst . …prostě děs a asi nejhorší hořický start vůbec.
Většinu těch kteří mě předjeli se podařilo pořešit v prvním kole, dva do čtvrtého, pár kol tam někdo zlobil a pak už byl relativní klid za mnou a děsná díra přede mnou.

Šlo o to jen bezpečně dokroužit a nevyrobit nějakou kravinu … což je přesně ta situace, která kraviny přivolává.
Poslední kolo, babička vytočená do bezvědomí, pod šachovnici řádně podle řádů wheeleesem, to pro diváky, anóbrž to se musí a bylo hotovo …. U Šuliho a u partičky Vodojem Teamu svlažit hrdlo, to se taky musí … a Zatáčky, nejvíc nejlepší závod byl u konce.
PS: Gratulace Márovi, Kamilovi i Didimu a vlastně i všem ostatním za dobrý závod.

Sumasumárum
Po hodně kostrbatém, no vlastně všem, co Hořicím předcházelo, to vypadá, že se nečitelné peřeje začínají zklidňovat a to není málo. Zbývá jezdit jezdit, taky moc neutrácet za nedůležité blbosti … však to znáte ... a ono to půjde.

A k té úplně první otázce - Proč? ... protože tak to má být, těch 30 minut na nejvíc nej trati, to je odpověď.

Díky: 
Při průjezdu divokou vodou, za což jim patří nekonečný dík, byli opět nápomocni: 
JR Bureš autoservis 
4SR 
ESAB svářecí technika Vamberk
Nokamoto Hradec Králové - SHARK 
Geladrink
RST
Motoforza
Contra - Tsubaki 
Nanoprotech

Speciální díky pak směřuje ke kamarádovi Milhausovi_co_nemá_ani_fb_ani_webovky
za nastříkání komplet kapot, MotoPetrovi a Šutrovi za záležitosti okolo spojky,
Kubovi, Vojtovi, Matesovi a Michalovi za mekánikování a taky všem, co se v dobrém motali okolo, tedy včetně fotografů a samozřejmě ochotných, moudrých a nápomocných pořadatelů a traťáků a taky Joskovi za znalý koment…

výsledky 300 ZGH 2017

galerie: Motorkáři.cz,  Motohouse 1, Motohouse 2, Silniční motorky.cz , Czechroadracing.cz

Reporty z minulých závodů: Jarní cena Brna

PS: ... ale aby nebylo té chvály moc, vlastně od všech fotografů, se kterými jsem mluvil, byly stížnosti na mnohdy hloupé a arogantní chování některých traťáků a sekuritních kovbojů. 
Můj názor je jasný ... fotografové, zvlášť ti, kteří nejsou v Hořicích poprvé, mají docela povědomí o možných rizicích ... to za prvé. A za druhé, většinou mají nejen oko, ale i mozek, proto mi není jasné, proč si na ně každý otvírá hubu. 
Teoreticky by měli podepsat bumážku, kterou přebírají zodpovědnost, takže pořadatel je z obliga a tento by měl zasáhnout opravdu jen v momentě, kdy se fotograf začne projevovat jako nemyslící idiot a vleze na opravdu hloupé místo ... ale proč je sprostě vyhánět za diváckou pásku to fakt nechápu ...
Jsou fotografové, naprosto úžasní, jejichž fotky mají příběh a jejichž rukopis je nezaměnitelný ... a kteří po zkušenostech už prostě nepřijedou ... škoda, která nejde nahradit.
Ono je to o tom, že média jsou peníze a jelikož TV štáby se o Hořice zrovna neperou, buďme všichni rádi právě za fotografy. Fotky potřebují všichni a nejvíc ti, kteří je mají ve sponzorských smlouvách ... už slyším ty moudra o super fotkách z telefénu pořízených ze střechy garáží, protože to přece má hafo milijón pikselů ... děkuji za zamyšlení.

 

... bohužel nahoře na piedestalu je poněkud těsno, tedy ještě jednou :
foto: Radoslav Holan, Martin + Peťa Peřinovi, Kit.HL foto, Milan Kubín, moto-závody, Andi Hainze, Eva Vančurová, Marta MaOn, KMfoto, Karel Šoukal, Belica PHOTO, Jirka Šimeček ... a nejspíš ještě další ... díky

Informace o redaktorovi

Tomas Mysliveček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE