Flattrackeři zahájili další mistrovskou sezónu

Český flattrack vstoupil do svojí páté „mistrovské“ sezóny a vyznavači škvárových oválů, levých zatáček, jednoduchých pravidel a jadrných motorek za sebou mají první dvě klání, která se odehrála na oválech v Divišově a Liberci. Do těchto zápolení jsem se sice zapojil s mírným zpožděním, ale barvy našeho webu se poprvé představily už ve dvou kategoriích.

Kapitoly článku

Moje letošní sezóna se stále nějak neměla k tomu, aby se pořádně rozeběhla. Po zisku loňského bronzu jsem přes zimu rozhodně nezahálel a svojí Hondě XR 600R připravil flattrackovou vizáž přesně podle fabrických mašin, které kdysi proháněli po amerických oválech Freddie Spencer s Bubbou Shobertem. Snad poprvé jsem tak měl mašinu pořádně nachystanou už před jejím začátkem, ale první závod v Pardubicích spláchnuly dubnové deště, Divišovské klání jsem prošvihnul kvůli novinářské akci, a i když jsem byl na jaře dvakrát trénovat, tak na první pořádné svezení jsem musel počkat až na začátek června, kdy jsem vyrazil do krásného areálu v libereckých Pavlovicích. Fakt jsem se těšil na to, že po půlroce uvidím hromadu známých, ze kterých se střídavě stávají kamarádi i soupeři – to podle toho, jestli se právě nacházíme v depu nebo na trati. Kromě starých známých flattrackerských tváří jsem do akce zapojil i další dva kámoše, a to Lukáše „Mazňu“ Volejníka, který sice doleva zatáčí opravdu mistrně, ale dosud pouze na motorkách s ohřebovanými pneumatikami a také liberečáka Davida Pabišku, který by ze svého domu do Pavlovic kamenem dohodil. Dvojnásobný mistr republiky v ledové ploché dráze dvojic našel dostatek odvahy k tomu, aby povodil Černýho Zabijáka v kategorii veteránů, zatímco jeden z nejzkušenějších dakarských motorkářů řídítka vyměnil za šroubovák a vyfasoval funkci mechanika. Pozici obětavého svačináře trpělivě zastával můj syn Ondra a poté, co jsme kvůli neprojití technickou přejímkou museli Zabijáka vyladit rolí hajzlpapíru, přidělanou jako ochranný prvek na uchycení řídítek, byl tým motorkari.cz „ready to race“.

Tréninky proběhly přesně tak, jak jsem čekal - tedy žádná sláva. I když jsem toho letos na testovaných motorkách odjezdil celkem dost, tak na oválu jsem se spíš trápil, nebyl jsem schopný se pořádně rozhýbat, motorka jela se mnou namísto toho, abych ji vodil já a taky cit pro smyk byl tentam... Lukáš měl pouze jednu možnost seznámení se škvárovým oválem, protože při druhých tréninkových jízdách mašina odmítnula spolupracovat a musel tak nastoupit mechoš David. Ten svoji funkci rozhodně nebral na lehkou váhu a o svéhlavého Zabijáka se staral opravdu pečlivě – tu ho pošteloval šroubovákem, tady zasáhnul šmirglem, támhle zase flexou… Proto Zabijákovo tréninkové zaváhání zůstalo osamoceným a Mazňa mohl svoje soupeře ve všech rozjížďkách i závěrečném finále pořádně prohánět. A že se mu dařilo! Zabiják je totiž nejspíš jediná motorka na světě, jejíž věhlas překonal její schopnosti a úspěchy, a i když jsem s ní pár umístění na stupních vítězů zaznamenal, jednalo se o hlavně první roky veteránských klání – v současné konkurenci špičkově vyladěných strojů už nemá nejmenší šanci zasáhnout do bojů na čele. Přesto se Lukáš svých soupeřů rozhodně nelekl, vybojoval velmi pěkné šesté místo, a co je ještě důležitější – flattrack ho opravdu chytil a rozhodně to nebyl poslední závod, kterého se zúčastnil. Bavil se ale i mechanik David, který si svoji novou funkci opravdu užíval – zažil totiž úplně odlišnou situaci, než ke které dochází při jeho dlouholeté kariéře, v níž je týmem opečováván právě on. Závod jsem si užil i já, a ačkoliv páté místo v prořídlé konkurenci nebylo ničím světoborným, tak den strávený s „naším“ týmem, ale i dalšími flattrackovými kamarády byl opravdu skvělý.

FT1 Competition

Druhý závod letošní sezóny už jasně vyprofiloval favority ve všech kategoriích. V nejprestižnější třídě FT1 Competition se letos pravděpodobně nepředstaví Italové, což je sice škoda, protože Emanuelle Marzotto nám v posledních dvou sezónách předváděl umění světové úrovně, na druhou stranu však aspoň dostanou šanci piloti, kteří mohli jinak pomýšlet maximálně na druhé místo. Po vítězství v Divišově bohužel v Liberci ošklivě havaroval Rakušan Hanson Schruf a kvůli zlomené noze je letos nejspíš z dalších bojů vyřazen. Opačnou situaci zažívá Pavol Pučko, který kvůli předsezónnímu zranění absentoval v Divišově, ale v Liberci už vystoupil na nejvyšší stupínek. Veliký progres předvedli Jirka „Kominík“ Kraus a Aleš „Plechovka“ Plecháč, startující druhým rokem za liberecký plochodrážní mančaft. Oba dokazují, jaké možnosti flattrack přináší běžným motorářům z ulice. Ani jeden z nich rozhodně nepatří mezi mladíky, a i když se nikdy motocyklovému závodění nevěnovali ani na výkonnostní úrovni, tak poté, co se vrhli na ovály, šli do „toho“ opravdu po hlavě a nejenže se okamžitě zařadili do tuzemské flattrackové špičky, ale budou se letos účastnit i všech závodů světového poháru! Ne náhodou tito piloti figurují na čele tabulek jak kubatury FT1 Competition, tak i FT Classic. V „jedničkách“ určitě může pomýšlet na boje o titul i Rakušanka Yasmin Poppenreiter, která v obou závodech skončila na čtvrtém místě, stejně jako Nizozemec Rob Sijbring v případě, že jeho start v Divišově, kde získal druhé místo, nezůstane osamocený. Z dalších našich borců stále potvrzuje svoji rychlost Honza „Wondry“ Vondrášek, k našim stabilním střelcům se po pauze vrátil Marcel Oravec, z klasické ploché dráhy přesedlal Michael Hádek, přidal se i liberecký Václav Gehart, takže i když počet zahraničních jezdců o něco klesnul, domácí piloti konečně po letech opět přibývají.

Průběžné pořadí
1. PLECHÁČ Aleš CZE 28 bodů
2. KRAUS Jiří CZE 25
3. POPPENREITER Yasmin AUT 24
4. PUČKO Pavol CZE 20
5. SCHRUF Hanson AUT 20
6. GEHART Václav CZE 18
7. SIJBRINK Rob NED 16
8. JANOŠŤÁK Roman CZE 14
9. ŠPAČEK Michal CZE 14
10. SULZBACHER Martin AUT 11
11. KEHR Andreas AUT 10
12. VONDRÁŠEK Jan CZE 9
13. ORAVEC Marcel CZE 9
14. EXLER Aleš CZE 8
15. KIS Tomáš SVK 6
16. LAHMER Herbert AUT 0
17. HÁDEK Michael CZE 0
18. KATZLER Georg AUT 0

FT Classic

V klasicích dominují už zmínění náchoďáci Jirka Kraus a Aleš Plecháč, kteří dokazují, že se i s kdysi zavrhovanými dvoutaktními motorkami dá jet na absolutní špičce, kam zatím růžové "bukvice" ani v jednom závodě nepustili žádného svého soupeře. Můj největší obdiv ale určitě patří Petru Mrázkovi - „Pítrs“ totiž do soubojů vyráží s dvouválcovým mastodontem Harley Davidson 1200 a i když jeho mašina váží dvojnásobek toho, co stroje jeho soupeřů, tak mu po zisku čtvrtého a třetího místa patří průběžná bronzová příčka. Z nově příchozích pilotů se nejlépe jeví Jakub Matějíček, který se svojí Kawasaki KLR 650 R pokaždé skončil těsně pod stupněm vítězů. Také letos budou určitě o nejvyšší příčky bojovat stálice téhle třídy Michal a Petr Hlouškovi a rekonvalescent David Havlíček, který se v Divišově po nepříjemném zranění opět vrátil na ovály.

Průběžné pořadí
1. PLECHÁČ Aleš 36 bodů
2. KRAUS Jiří 36
3. MRÁZEK Petr 26
4. MATĚJÍČEK Jakub 23
5. KOLÁŘ Petr 19
6. DANKO Vladimír 15
7. SUK Ladislav 15
8. HLOUŠEK Michal 14
9. HAKL Martin 11
10. HAVLÍČEK David 10
11. MIKŠOVSKÝ Jiří 8
12. MATRKA Vít 7
13. HLOUŠEK Petr 4

FT Veterán

Moji nejoblíbenější třídou ale stále zůstávají veteráni, ve kterých se i letos budou odehrávat bitvy mezi zastánci jednoválců s těmi dvouválcovými. Prozatím za delší kus provazu tahají piloti s jednoválci, když v obou případech byl tím nejrychlejším turnovský Jaroslav Franců. Ten se po letech strávených v motokrosu na „stará kolena“ přeorientoval na flattrack a od samého začátku se svojí panelkou patří k těm nejrychlejším. Jen o pověstný vlásek za ním skončil Jiří Slezák s ČZ 250 a neméně rychlí jsou i další dva piloti, kteří skončili na třetích místech a to Václav Kvíz s ČZ 250 a Tomáš Pich, který v Liberci pro „dvouválcové“ barvy získal dosud jediné umístění na stupních vítězů. V téhle třídě musím vyzdvihnout také jednu osobnost, a to pardubického Jirku Kozáka. Ten doslova ztělesňuje pojem „nestor“ či spíše ještě lépe „doyen“ a pokud se řekne flattrack, vždy se mi nejprve vybaví právě on. Je s ním spojen od prvopočátků veteránského dění, pomáhal ustanovovat jeho pravidla, polovina strojů ve startovním poli využívá jím laděné motory a tenhle týpek stále se svým profesorským nadhledem bojuje s mnohem mladšími soupeři, kteří by mohli být nejenom jeho syny, ale i vnuky... I když veteráni byli v minulosti nejslaběji obsazenou třídou, tak situace se letos změnila a právě v téhle třídě jsou určitě k vidění nejhezčí a nejvyrovnanější bitvy.

Průběžné pořadí
1. FRANCŮ Jaroslav 40 bodů
2. SLEZÁK Jiří 32
3. PICH Tomáš 26
4. WURM Jiří 17
5. KOZÁK Jiří 16
6. KVÍZ Václav 14
7. SLEZÁK Jiří jnr. 12
8. ŠEDIVÝ Tomáš 11
9. PETROVSKÝ Alois 11
10. VOLEJNÍK Lukáš 10
11. RIČL Ladislav 10
12. ŠTĚPÁNEK Jakub 6

Další pokračování máte možnost shlédnout i vy, protože v kalendáři letošního šampionátu stále zbývají čtyři mistrovské závody.

20. 5. Divišov (odjeto)
10. 6. Liberec (odjeto)
29. 7. Kopřivnice
16. 8. Pardubice
28. 9. Chabařovice
7. 10. Svitavy

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 0.5 Kč od 1 uživatele.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
vp1978 přispěla 0.5 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist