Prestižní evropské závody skútrů v Chebu

Závody seriálu European Scooter Trophy mají hodně vysoký level a jezdí tu opravdu hodně závodníků. Do Chebu například dorazilo přes 60 jezdců všech vypsaných kategorií. Tyto závody jsou vypsané pro několik tříd. Vstupní třídou je Klasse 1 Einsteiger, která odpovídá české třídě 50 Sport, dále je tu pohárová třída Stage 6, kde mají všichni jezdci stejné skútry, pak třída Klase 2 pro skútry na 12“ kolech, a nakonec třídy kategorie Expert, pro skútry na 10“ kolech Klasse 3 a Klasse 4. Tyto dvě třídy jezdí společně, a odpovídají českým třídám Skútr 70 Racing (Klasse 3) a Open (Klasse 4 Big Bore bez omezení objemu).
Do Chebu kromě Němců dorazili i Švýcaři, Holanďané, Belgičané a Poláci, ale byli tu samozřejmě i Češi. A rozhodně nehráli druhé housle. Předně to byl Pavel Gellner z týmu Polini, dále Ondra Honzák a Jirka Velikovský, všichni ve spojené nejvyšší třídě Expert, naše barvy hájil také Jakub Bergman ve třídě Klasse 1 (50 ccm).

Sobota

Během víkendu panovalo v Chebu nádherné počasí, 25 stupňů a sluníčko, pouze s jedinou malou bouřkou v sobotu na osvěžení. V sobotu se jely dopoledne volné, odpoledne měřené tréninky, a v nich se blýskl Pavel Gellner třetím nejlepším časem, pouhých 0,2 vteřiny za nejrychlejším Oliverem Knechtem. Pavel zajížděl výborné časy na úrovni loňského rekordu okruhu už v pátek, kdy atakoval hranici 52 vteřin. V sobotu se pravidelně dostával pod tuto hranici, a ve 2. kvalifikaci zajel čas 51,779. Což znamenalo, že byl v jedné tisícině jako druhý nejrychlejší Stephane Monaya na „Big bore“ mašině.
V sobotu odpoledne se také jela tříhodinovka družstev, závod - podle slov samotného německého pořadatele - vypsaný pro ty, kteří nejezdí tak rychle, ale rádi jezdí dlouho. Po tříhodinovce se na chebskou dráhu snesl déšť, a o pár hodin později i noc, která byla překvapivě tichá a klidná, protože i vyhlášeně hluční a rádikalivší Němci šli jako správní sportovci spát už kolem desáté.

Neděle

Neděle přivítala závodníky sluníčkem. Pavel šel do nedělního závodu s velkou chutí a potvrdil to nejrychlejším časem ve Warm-upu, téměř o vteřinu rychlejším, než všichni ostatní soupeři. Do závodu byl tedy hodně natěšený, ale to byla chyba. Člověk se těšit nemá.
První zádrhel přišel už na startu prvního závodu. Zatímco u nás se ulité starty poměrně dost přísně trestají, v tomto seriálu to vypadá tak, že světla ještě svítí, a první a druhá řada už závodí. Z první řady na startu byl tedy Pavel po první zatáčce rázem až osmý, ovšem s o to větší chutí dokázat, že patří výš. Několikrát zajel nejrychlejší kolo závodu, kolo co kolo předjížděl nějaké soupeře, až se dostal na čtvrté místo a začal útočit na v té chvíli třetího Oliviera Knechta, nejrychlejšího muže kvalifikace a týmového kolegu z Polini teamu. Pavel se na něj v šestém kole doslova nalepil a v rychlé levé do cíle si ho chtěl nachystat. Malinko se ovšem přitom dostal mimo ideální stopu (ona je tam trať navíc opačně kloněná), a kombinace sklonu tratě, náklonu skútru a odstředivé síly byla nad síly jeho zadní pneumatiky. Následoval zuřivý smyk, který Pavla vyhodil ze sedla, ale Pavel se pořád nechtěl vzdát a celou cílovou rovinku bojoval a snažil se zkrotit stroj, který předváděl syrovou esenci populárního sportu amerických cowboyů. Skončilo to, jak muselo – hodně ošklivým pádem a skútrem dobitým z obou stran. Zasahující lékař tak poprvé viděl hlavu pod helmou do krve sedřenou od polstrování, viděl helmu prasklou na třech místech. Naštěstí v nemocnici se potvrdil pouze lehký otřes mozku, takže Pavel se již těší na další závody.
A jak bojovali další dva Češi v nejprestižnější evropské skútrové třídě? Ondra Honzák, který české závodění musel pověsit na hřebík, protože má v českém seriálu plné ruce práce s jeho organizací a jako sportovní komisař, jedenkrát nedojel a jednou skončil sedmý. Nejel na vlastním skútru, ale na náhradním skútru z jeho závodní „půjčovny“, na kterém mu v pátek odešlo spodní ložisko kliky. Ovšem závodníci na skútrech jsou velmi přátelská komunita, takže jeden z polských soupeřů mu půjčil svůj vlastní náhradní motor, se kterým pak Ondra odstartoval na desátém místě. Prodíral se startovním polem dopředu, ale první závod nedokončil kvůli povoleným šroubům výfuku. Ve druhém závodě to už bylo lepší, Ondra dojel sedmý. Jiří Velikovský nemusel řešit žádné technické problémy, v obou závodech vybojoval pěkné šesté místo.

Jakub Bergman:

Už před odjezdem do Chebu nám bylo po našem prvním závodě seriálu EST v Polsku jasné, že bude složité se držet špičky, zvlášť když konkurence v pátek, a někteří dokonce už i ve čtvrtek celý den trénovali. Volný trénink jsem tedy pojal jako seznamovací, a naplno jsme to rozbalili až v prvním měřáku. Bylo z toho suprové 2. Místo, kdy mi na prvního chybělo pouhých 0,04 vteřiny. Na druhý měřák jsme na zkoušku namontovali jiné zapalování, abychom zjistili, které je lepší. S tímto druhým zapalkem jsem ale objel necelé kolo a bylo po trénování, ale i tak to vyšlo ve výsledku na 3. místo na startu v mé kategorii. V prvním závodě jsem měl opravdu skvělý start, a ze 3. místa na roštu jsem během pár jezdil první, bohužel až do malé jezdecké chyby asi v polovině závodu, která mě stála vítězství, do cíle jsem dojel „až“ na druhém místě. Ve druhém závodě byl start trochu horší, ale i tak jsem závod dokončil opět na druhém místě. Už se opět těším na další závod European Scooter Trophy.

Závody seriálu EST v Chebu se závodníkům i pořadatelům opravdu líbily, takže příští rok se Cheb jede znovu. A nejen to, Němci se pokusí přijet i na některé závody v rámci českého poháru.

Výsledky

1.+2. Kvalifikace:
1. Oliver Knecht (Open)
2. Remo Beck
3. Stephane Monaya (Open)
4. Pavel Gellner

1. jízda:
1. Remo Beck
2. Chris Spiecker
3. Stephane Monaya
.
.
6. Jiří Velikovský

2. jízda:
1. Denis Chadrysiak
2. Stephane Monaya
3. Oliver Knecht
.
.
6. Jiří Velikovský
7. Ondřej Honzák