4sr_duben




Cooper Webb oslavil v Salt Lake City titul stylově osmým vítězstvím

Na stadionu Rice-Eccles v Salt Lake City (stát Utah) na úpatí Skalistých hor skončil v noci letošní seriál amerického a paralelně i světového superkrosového šampionátu. Všechny tři tituly (450, 250 Východ a 250 Západ), získali jezdci, kteří byli na čele tabulek již před tímto posledním závodem – žádné překvapení se tedy nekonalo.

Finále s třešničkou na dortu

Brzy po startu se dostal do čela Ken Roczen (Honda), za ním jezdili Cooper Webb (KTM) a Chase Sexton (Honda). V té chvíli možná leckomu blesklo hlavou – co kdyby teď Sexton Webba sestřelil a Roczen by měl cestu k titulu otevřenou… V reálu to vypadalo tak, že Sexton v šestém kole (z 29) Webba poměrně snadno předjel a na čele tak kroužilo duo Hondy před duem KTM, protože čtvrtý jezdil Marvin Musquin. Oproti očekávání si ovšem mladík Sexton vyšlápl na svého týmového kolegu a v 9. kole se snadno dostal do čela. V polovině závodu zapnul forsáž Cooper Webb, jak je jeho zvykem, a v 18. kole se dostal před Roczena. Bylo to trochu tvrdší předjetí, nekompromisní, ale celkem férové.

Poslední dva závody v Salt Lake City přinesly KTM dvě výhry, dvě druhá místa a dva tituly

Roczena tenhle moment zjevně psychicky zlomil a vzápětí ho předjeli i Musquin, Ferrandis a Stewart, v závěrečné fázi závodu pak ještě Savatgy, Plessinger, Barcia a Tomac… Desáté místo v cíli je Roczenův nejhorší letošní výsledek. Ale k čemu by byl jakýkoliv lepší, když mu titul mohlo přinést jedině vítězství a Webbovo nejlépe předposlední místo?

Cooper Webb měl sezonu pod kontrolou

Ať už je vám Cooper Webb sympatický nebo máte vůči němu averzi, jeho titul je naprosto zasloužený – vyhrál 8 závodů ze 17, tedy každý druhý, byl 13x na bedně, po celou sezonu si držel (snad až na dvě drobné výjimky) skvělou formu, nedělal chyby a dokázal v závěru závodů ještě stupňovat tempo.

První třetina výborná…

Ken Roczen měl skvělý vstup do sezony a když vyhrál všechny tři závody v Indianapolisu, měl na čele náskok 16 bodů na Webba, zdálo se, že mu letos titul konečně neunikne. Jenže pak přišla série šesti závodů, z nichž Webb pět vyhrál a jednou byl druhý, kdežto Roczen se třikrát nedostal ani na podium. Rázem se karta obrátila a Webb vedl o 15 bodů. Tři závody v Atlantě zvrat nepřinesly, přestože se tam Webbovi zpočátku nedařilo a vyhrál až ten poslední. Finální dvě představení pak byly pro Roczena jen labutí písní: jedno šesté a jedno desáté místo proti Webbovu druhému a prvnímu…

Ken Roczen: dobře začal, o něco hůře sezonu skončil

A ti třetí…

Obhájce titulu Eli Tomac (Kawasaki) měl sezonu jako na houpačce. Vyhrál sice tři závody, ale mezi tím byly vždy nějaké propadáky, takže třetí místo je zaslouženou odměnou. Závěrečné dva závody v SLC, to byla bída.
Justin Barcia letos opět potvrdil, že je mužem prvního závodu, který „tradičně“ vyhrál, ale pak už stejný výkon nezopakoval. Přesto lze říct, že mu KTM – pardon GasGas – sedla, vždyť se dostal čtyřikrát na bednu. Na víc než bramborovou medaili to ale nebylo.
Záblesky skvělé formy měl Aaron Plessinger, několikrát vodil pole, ale skoro vždy to nějak podělal a výsledkem je jediné podium a celkově páté místo. Snad příští rok?
Skvělý závěr sezony měl Malcolm Stewart, který se poprvé vyšplhal v hlavní třídě na podium a v celkovém pořadí za sebou nechal týmového kolegu Dylana Ferrandise, který má rovněž coby nováček kubatury na svém kontě jednu bednu.
Řada jezdců trpěla zraněními: Anderson, Musquin, Wilson, Sexton, Osborne, Cianciarulo, Brayton, Friese, Anstie… ti všichni museli několik závodů vynechat. Jen Marvin Musquin se dostal v závěru sezony do skvělé formy, ale ani první a druhé místo v SLC nevedlo k většímu posunu v tabulce. Ve velmi dobrém světle se jevil Chase Sexton, už teď se těším, co ukáže příští sezonu. Ekvádorec Martin Davalos ukončil v 36 letech kariéru.

Sever proti Jihu? Ne, Západ proti Východu!

Poprvé a naposled se letos střetli ve společném závodě jezdci regionálních kategorií 250. Lépe z tohoto souboje vyšli jezdci východní sekce, když vyhrál Jett Lawrence (Honda) před Coltem Nicholsem (Yamaha), až třetí byl zástupce Západu Hunter Lawrence (Honda, starší bratr vítěze) před trojicí Kawasaki Cameron McAdoo, Seth Hammaker (rovněž ze Západu), Jo Shimoda (250 Východ). Šestnáct kol z 22 vedl Nichols, prvních šest před Hammakerem, pak se dostal do čela Lawrence.

Poslední čtvrtlitrová bedna 2021: Colt Nichols, Jett Lawrence, Hunter Lawrence

Při trochu menší zbrklosti mohl Australan Jett Lawrence pomýšlet i na titul

Justin Cooper a Colt Nichols – dva malé tituly pro Yamahu

Na celkovém pořadí se moc nezměnilo, východní titul získal Colt Nichols před Jo Shimodou, Jett Lawrence se vítězstvím dostal na třetí místo před zraněného Christiana Craiga. Západní titul patří Justinu Cooperovi, přestože dojel poslední závod až devátý, před Hunterem Lawrencem a Cameronem McAdoo.

Nejlepší výrobce? Honda!

Zajímavá je klasifikace značek, kde se každému výrobci započítává nejlepší výsledek z obou objemových tříd. Tady vyhrála o 20 bodů Honda před Yamahou a Kawasaki. Tihle tři japonští výrobci mají v obou třídách zastoupení špičkovými jezdci. Až s velkým odstupem 188 bodů je čtvrtá KTM, která má sice mistra světa, ale ve čtvrtlitrech má jen pár amatérů, jak ukazuje Francouz Thomas Do, který dojel v SLC coby nejlepší zástupce značky na 14. místě. Jen těsně za KTM je superkrosový nováček GasGas, s náskokem před Husqvarnou, jejíž jezdci se potýkali se zraněními i formou. Zcela na chvostu je Suzuki, která ani v hlavní třídě nemá kvalitní tým a jejím nejlepším reprezentantem byl zaskakující a půl sezony zraněný Angličan Max Anstie…

Na řadě je motokros

Teď si všichni jen chvilku odpočinou a vrhnou se na motokrosový trénink, protože už 29. května je na programu první závod amerického motokrosového šampionátu v kalifornské Pale na trati Fox raceway. V kalendáři je tucet závodů, závěr by se měl odehrát 11. září (!) v kalifornském Hangtownu.

Informace o redaktorovi

Petr Hájek - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist