Bax: Byl to jednoznačně nejlepší závod letošní sezóny!

A když se pod akcí podepíše ještě velice zkušený organizátor Automotoklub Nepomuk v AČR, který na svém kontě má kromě republikových klání též pořádání závodů MS v motokrosu i trialu, je úspěch takřka s jistotou zaručen. Jediné, co pak může takovouto akci světového formátu ovlivnit, je počasí. Ale i to letos na rozdíl od minulých ročníků pořadatelům přálo a tak se sešlo nejen nejvíce jezdců, ale i diváků, kterých přihlíželo během víkendu na čtyři tisíce.

Kromě světové sidecarcrossové špičky se uplynulý závodní víkend v Kramolíně představily také veteránské sidecarcrossy a čtvrtý závod MMČR čtyřkolek.
Závodit se začalo již v sobotu, kdy probíhaly kvalifikace závodu MS sidecarcrossu. Z osmačtyřiceti posádek se mohlo kvalifikovat jen třicet nejlepších. Prosadit se pochopitelně snažilo také několik českých posádek a sítem kvalifikace, včetně tzv. „last chance“, se nakonec podařilo do nedělních bojů o světové body prokousat celkem pěti domácím posádkám. Třem dvojícím se to povedlo přímo z kvalifikačních jízd, zbylým dvěma pak ze zmíněné poslední šance. V rámci sobotního programu se představili ve volném tréninku také jezdci veteránských sajdkár. Čtyřkolky měly své vystoupení až během nedělních závodů.

Na neděli pak vyšlo optimální počasí, a tak se začalo kramolínské závodiště pěkně zaplňovat diváky. Jako první startovali jezdci MMČR čtyřkolek. Po celkem nenápadné první jízdě se vše neskutečně zamíchalo v jízdě druhé. Ani jeden z vítězů jednotlivých rozjížděk, Daniel Picmaus a Jiří Kašpar, bohužel svůj úspěch nezdvojnásobili a tak se kvůli nedokončené jedné jízdě v celkových výsledcích poměrně ztratili. Jako jediný podal kvalitní a vyrovnaný výkon Miroslav Zatloukal, v obou jízdách byl mezi nejlepšími třemi, a tak i když ani jednu jízdu nevyhrál, mohl se na stupních vítězů premiérově těšit ocenění nejvyššímu, tedy celkovému vítězství v závodě MMČR. Průběžnému lídrovi seriálu Zdeňkovi Poláčkovi se vydařila také jen jedna jízda, druhou dojel s jistou ztrátou, ale i tak bral nakonec celkově druhé místo. Třetí pozici si překvapivě vybojoval David Sůsa. Ve zvlášť bodované kategorii veteránů nad 40 let vyhrál jednapadesátiletý Jan Rejholec.
Opravdu zajímavý byl i vložený volný závod veteránských sajdkár. Na tři desítky bývalých vynikajících pilotů, včetně čtyřnásobného mistra světa z let osmdesátých, Švýcara Hansi Bächtolda či bývalých mistrů tehdejšího Československa, se utkalo na dobových strojích a bylo se opravdu na co dívat! K vidění byly například velice výkonné technické skvosty se čtyřválcovými japonskými motory ze silničních motocyklů, které už se dávno v sidecarcrossu nepoužívají, ale třeba i stroje s klasickými motokrosovými motory české výroby ČZ nebo Jawa. Na startu se objevil i legendární stroj JaPoKra z dílny místního matadora Jana Polívky. I když zúčastnění mistři závodili jako zamlada, nešlo ani tak o výsledky, jako spíš o to, sejít se, postavit se společně na start a ukázat tyto krásné stroje divákům v akci. Nebývalý zájem o start projevilo i mnoho zahraničních posádek. Celkovými vítězi se stali Angličan Rob Wilkinson, zvaný „břitva“, se svým spolujezdcem, krajanem Markem Snellem. Z českých posádek se na krásném druhém místě vyznamenali Stanislav Hutira se Zdeňkem Plhákem. Výsledky byly zohledněny pouze z první jízdy, neboť ta druhá musela být zrušena kvůli hromadnému pádu hned po jejím stratu, kde skončilo v nepřehledném karambolu několik posádek, včetně fenomenálního závodníka na čemkoli Josefa Petáka se spolujezdcem Petrem Lundákem. Kvůli zranění některých účastníků této nehody a vzhledem k nabitému programu závodů, nebyla po dohodě Jury s jezdci druhá jízda nahrazována.
Největší pozornost přítomného obecenstva se pochopitelně soustředila na obě jízdy závodu MS. Již v kvalifikačních bojích o sobě dali jasně znát úřadující mistři světa Ben Adriaenssen s Benem van den Boggaartem, belgicko-holandská posádka a také exmistři světa Holanďan Etienne Bax s Lotyšem Kasparem Stupelisem. Posledně jmenovaná dvojice vyhrála první jízdu, ve druhé rozjížďce však ne zcela dobře odstartovala a dotahovala to až ze šestého místa. Dokázala se probojovat jen na druhou pozici, protože na čele si zatím potřebný náskok získali tentokráte neomylní Adriaenssen s van den Bogaartem.
Bax se Stupelisem však na pódiu nešetřili nadšením, protože se v Kramolíně i tak stali celkovými vítězi a s vůní jejich vítězného šampaňského na oblečení pak domů odjížděla většina vyhlášení přítomných diváků. Na stupních vítězů obě zmíněné posádky doplnili výborní Francouzi Valentin Giraud s Nicolasem Mussetem na celkovém třetím místě. Světové body vybojovali také tři české posádky. Celkem čtyřiadvacet si jich připsala dvojice Václav Rozehnal s Bruno Kalinem. Lukáš Černý s Radkem Musilem sedmnáct za celkové 13. místo a šest bodů pak ještě bratři Vejchodové. Diblík s Gáborem a Čermák s Březinou bojovali také statečně. Oběma posádkám se bohužel nakonec žádný bod urvat nepodařilo, ale byli jim doslova nadosah.
Nejlepší česká posádka, mocně podporována publikem, Václav Rozehnal se svým spolujezdcem, Švýcarem Bruno Kalinem, skončila v Kramolíně celkově na devátém místě. Pilot Václav Rozehnal komentoval kramolínský podnik takto: „Pořadatelé byli skvělí, trať byla perfektně připravena, organizačně bylo vše zvládnuto na výbornou…! Sobotní déšť byl sice během kvalifikace nepříjemný, ale trati hodně pomohl. Klidně pak mohlo zapršet i v noci,“ hodnotí závod pátý muž loňského seriálu Mistrovství světa a dále pokračuje se zaměřením na svůj výkon. „Za daných podmínek jsem byl s devátým místem spokojen. Bratr Marek je momentálně zraněn a tak jsem moc rád, že jsem se mohl domluvit s Brunem. Je to výjimečný spolujezdec a v jeho devětačtyřiceti letech by mu mohl fyzičku závidět snad každý. Je opravdu výjimečný, navíc má ke všemu profesionální přístup a domluvíme se i po finanční stránce. Vidíme se ale bohužel jen na závodech, a tak tu dlouholetou sehranost s Markem lze upřímně řečeno nahradit jen těžko. Po třech závodech jsme v seriálu MS devátí, což je v rámci možností slušný výsledek. Brácha by snad měl nastoupit už příští závod, který se jede za dva týdny ve Francii. Chtěl bych ještě poděkovat divákům, udělali totiž v Kramolíně skvělou atmosféru…! Hodně nás to hnalo dopředu a moc nám to pomohlo.“ komentoval závod nejlepší český reprezentant.
Velice pochvalně se o tomto podniku vyjadřovali též nejlepší dva jezdci Etienne Bax a Ben Adriaenssen. „Byl to jednoznačně nejlepší závod letošní sezóny!“ svorně tvrdili při závěrečných interview.

Po závodě hodně unaven, ale přesto spokojen, se vyjádřil i předseda pořádajícího Automotoklubu Nepomuk v AČR Daniel Krob, který přiblížil informace ze zákulisí pořádání závodu: „Už čtvrt roku dopředu probíhala nezbytná administrativa a na trati se pracuje v podstatě po celý rok. Finální přípravy se pak intenzivně dělaly zhruba dva týdny před závodem. Situaci nám trochu zkomplikoval FIM ředitel závodu Venezuelec Ralf Piva, když se ještě v pátek večer před víkendem rozhodl, že chce udělat určité bezpečnostní úpravy tratě na místech, které ještě den předtím byly hodnoceny jako plně dostačující… Byl jsem ale spokojen s účastí, přijelo i hodně veteránských sajdkár, včetně mnoha zahraničních. Také bylo přítomno více diváků než loni a vyšlo i počasí,“ pochvaluje si šéf pořádající organizace.
Po tomto víkendu zastávám názor, že by si žádný příznivce motorismu neměl nechat takovýto závod příště ujít. V málokterém motoristickém sportu se dá například zažít situace, že nemůžete při gratulaci ani pevně stisknout pravici těm nejlepším, neboť jejich ruce bývají plné do krve rozervaných mozolů … A to o něčem svědčí! Budeme tedy doufat, že se Kramolín objeví v kalendáři Mistrovství světa v sidecarcrossu i napřesrok …!

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)
Michal Kohout - (Odebírat články autora)