Motokros národů: USA versus Evropa

Motokros národů se začal pořádat hned po 2. světové válce, první ročník se jel 20. července roku 1947 nedaleko nizozemského Haagu a vyhrála tehdy Británie. Formát závodů, ve kterém se střetávají národní týmy, se neustále měnil. Stejně tak kubatury. Až v roce 1985 přišla na řadu nová pravidla, podle kterých se jezdí dodnes a kombinují se výsledky jezdců tří tříd. Nejprve to byly 125cc, 250cc a 500cc, dnes MXGP, MX2 a Open. Za všechny ty roky se Motokros národů jezdil pod různými názvy, anglická verze Motocross of Nations se oficiálně používá až od roku 2003. Poslední dekády soutěži vládli Američané, kteří triumfovali bez přestávky v letech 1981 až 1993, a pak sedmkrát po sobě od roku 2005 do roku 2011. 
V jejich týmech se za ta léta vystřídaly takové hvězdy jako byli David Bailey, Rick Johnson, Johnny O'Mara, Jeff Ward nebo později Jeff Emig, Jeremy McGrath, Ricky Carmichael (velký snímek nahoře) a úplně v posledních letech i James Stewart, Ryan Villopoto, Ryan Dungey, Jake Weimer nebo Ivan Tedesco. Poslední dva ročníky ale Američané vyhořeli. Před dvěma roky v belgickém Lommelu triumfovali Němci vedení supetalentovaným Kenem Roczenem, vloni pak v německém Teutschenthalu Belgičané. Oba tyto národní týmy ale letos v Kegumsu budou postrádat z různých důvodů své největší hvězdy, což jejich naděje značně snižuje. Belgie hlavně továrního jezdce Suzuki Clementa Desalla (po operaci) a Němci právě Roczena, který v USA usiluje o zelenou kartu a současný návrat do Evropy by mu to prý mohl zamotat.  
Při neúčasti čerstvého mistra USA Roczena se Němci budou moci spolehnout na továrního jezdce Hondy Maxe Nagla, který v závěru sezony chytil ohromnou fazonu a vyhrával jednu jízdu mistrovství světa za druhou. Naposledy přesvědčil o svých kvalitách také v německém mistráku. Při oslabení předních týmů by se tak šance v letošním ročníku Monster Energy Motokrosu národů mohla naskytnout například silným a velmi vyrovnaným Francouzům. Jejich jednička Gauthier Paulin (Kawasaki) po zranění už zase září a vyhrál poslední závod mistrovství světa MXGP v Mexiku. Nebo Italům v čele s famózním osminásobným mistrem světa Antoniem Cairolim. Ten navíc Kegums miluje. Z posledních pěti startů tam čtyřikrát vyhrál a jednou skončil druhý. 
Největšími favority letošního Motokrosu národů, kterého se zúčastní 33 týmů z celého světa, zůstávají ale Američané. V týmu mají Ryana Dungeyho, Eliho Tomaca a Jeremy Martina. Prvně jmenovaný je několikanásobným mistrem USA, letos ale prohrál souboj o venkovní titul právě s Roczenem. Martin s velkým náskokem vyhrál zámořské dvěstěpadesátky a předchází ho skvělá pověst. A Tomac už několikrát prokázal, že patří k největším motokrosovým talentům posledních let. Zazářil i na loňském MXMoN. Tovární jezdec KTM Dungey už má z Motokrosu národů na svém kontě tři tituly.
A co Češi? Vloni v německém Teutschenthalu splnili svůj cíl a kvalifikovali se do nedělního finále. V celkovém hodnocení nakonec vybojovali 15. místo. Letos to budou mít podstatně horší, protože se jede na písku, který, jak známo, čeští motokrosaři moc nemusejí. Týmový manažer Luboš Strejček se musel obejít bez v době nominace zraněného Filipa Neugebauera, a do Kegumsu tak zamíří s Františkem Smolou (MXGP), Václavem Kovářem (MX2) a Martinem Michkem (Open). Šestadvacetiletý vicemistr světa v dnes už zrušené třídě MX3 Michek (Buksa Team) a čtyřiadvacetiletý Smola (Orion - RS Petrol) patří na MXMoN už ke zkušenějším borcům, mladičký Kovář bude na Motokrosu národů nováčkem. Michek ještě ladil formu na posledním závodě ADAC německém mistráku v Teutschenthalu, kde v nabité konkurenci skončil v první jízdě devátý a ve druhé jedenáctý. Ještě lépe si tam vedl další Čech Petr Smitka (8. a 6. místo).  Zatím jediné zlato v Motokrosu národů  jsme zaznamenali v roce 1975, kdy v Sedlčanech triumfovalo Československo ve složení Antonín Baborovský, Jiří Churavý, Zdeněk Velký a Miroslav Nováček. Naši borci tenkrát za sebou nechal i favorizovanou Belgii s třemi mistry světa ve svých řadách – Rogerem de Costerem, Harry Evertsem a Gastonem Rahierem.   

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)