Rozhovor s vítězem Dakaru, Toby Pricem

Když jsi nastoupil vloni na start svého premiérového Dakaru, doufal jsi, že by ti to mohlo vyjít na podium?
Toby Price: "Určitě ne. Jet první Dakar bylo vyloženě o tom získat zkušenosti a omrknout, o čem ten závod vůbec je. Byl jsem zvědavý, jestli si budu schopen užívat těch dvou týdnů mučení. To, že jsem nakonec udělal podium, bylo nečekané. Vůbec jsem nečekal, že by to bylo možné."

Takže vzhledem k tomu, jaká byla tvá očekávání letos?
"Rozhodně jsem chtěl podpořit to své loňské podium nějakým dalším skvělým výsledkem, třeba další pozicí na bedně. Aby si někdo nemohl myslet, že poprvé to byla náhoda. Věřil jsem, že se mohu zlepšit, ale nečekal jsem, že hned při svém druhém startu vyhraju. Jako závodník máš vždy v plánu vyhrávat, ale zrovna na Dakaru jde většinou o dlouhý proces, než jsi schopen vítězit."

Měl jsi během Dakaru 2014 a 2015 nějaké stejné myšlenky, pocity?
"Bylo to zhruba stejné. Na počátku velká nervozita. Když si uvědomíte, že za posledních deset let vyhráli Dakar jen dva chlapi - Cyril Despres a Marc Coma - a ani jeden už nestál letos na startu, šlo o úplně novou výchozí situaci. Otevřelo to dveře k dobrému výsledku prakticky každému. Nikdo ale nevěděl, jak se bude závod vyvíjet, to bylo na nervy. Také vedení KTM bylo nervózní. Coma byl pro ně Pan Spolehlivý a Pan Vyrovnaný. A já je rozhodně nechtěl celý tým zklamat. Říkal jsem si: Pane Bože, oni vyhráli Dakar 14krát za sebou, přece jim tu patnáctku nezkazím. Jsem moc šťastný, že jsem vyhrál a mohl jim tak splatit tu důvěru, že místo Comy vsadili na mě. I když jsem byl v tomto oboru sportu ještě dost nováčkem."

Co je nejdůležitější, abys přežil a vyhrál Dakar?
"Skoro všechno! Asi nejdůležitější je navigace. Všechno vám může perfektně vycházet, ale potom jednou na trati špatně odbočíte a zničíte si celý závod. Podle mě je 60 procent o navigaci, 30 procent o kvalitě a spolehlivosti motorky a 10 procentech o jezdci. Jestli umí jet dostatečně rychle a ještě přitom navigovat. Je to podobné, jako když jedete autem a u řízení esemeskujete. Což byste dělat neměli. Ale na Dakaru musíte někdy na dvě sekundy uhnout očima ze silnice a mrknout na road book, abyste se ujistili, že jedete dobře. A v této chvíli se může cokoli velmi rychle nenávratně pokazit..."

Nejlepší a nejhorší momenty na letošním Dakaru?
"Nejlepší pro mě bylo, když jsem ve dvou etapách vedl celé startovní pole do měřeného úseku. To navigujete sám na sebe a děláte stopu ostatním jezdcům za sebou. To většina jezdců nemá ráda, ale mě se to líbilo a ještě jsem tak dokázal i vyhrát etapy. Nejhorší je ten nedostatek spánku."
A který byl vůbec nejtěžší den celého Dakaru?
"Určitě 11. etapa, 956 kilometrů dlouhá. Vstávali jsme už ve dvě hodiny ráno, za 15 minut už jsme seděli na motorce. Dojeli jsme do cíle pozdě odpoledne, spíš k večeru. Byl to opravdu hodně dlouhý a únavný den. Nejprve byla 420 km dlouhá spojovačka, a když začalo vycházet slunce a pálit od očí, bylo to příšerné. Nikdy jsem si nemyslel, že mohu na motorce usnout, ale na Dakaku k tomu často nemáte daleko."

Jak se dá v takové chvíli vyrovnat s únavou, usínáním?
"To záleží na tom, kde právě jste. Pokud jedete spojovací úsek, můžete klidně zastavit, na chvilku sundat přilbu a profackovat se po tvářích, udělat pár kliků. Když jste ale zrovna ve speciálu, tak zastavit nemůžete. Bude to znít hrozně, ale mně pomáhalo, když jsem schválně přepálil nějakou zatáčku. Když pak zachraňujete takovou situaci, dost se tím adrenalinem proberete. Aspoň na dalších 20 nebo 30 km. Pak vás stejně únava dostihne znovu. Možná budete mít štěstí, že přijde dotankování a tam si můžete dát nějaké kafe a hodíte do sebe pár energeťáků a jedete dál."

Prý ti k vítězství blahopřály i některé zajímavé osobnosti?                                                                                                                                                       

"Jo, ani v těch nejdivočejších snech mě nenapadlo, že mi přes Twitter a jinak pogratulují například Daniel Ricciardo, Mark Webber (oba Formule 1), Eric Bana (hollywoodský herec) a silničářský mistr světa Casey Stoner."
 
Jak důležité je tohle dakarské vítězství pro Austrálii?
"Extrémně důležité. Ještě jsme to nestačili všichni úplně prožít, ale je to velké. Bude to mít velký a kladný dopad na celý australský motoristický sport, podporu slíbil i týmový manažer KTM Roger DeCoster - velká ikona motokrosového sportu. Moc si vážím povzbuzování všech fanoušků doma v Austrálii. Byla to fantazie."

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)