Rally Dakar: Etapy 12 a 13

12. etapa, San Juan - San Rafael.

Nejdelší etapa (796 km) letošní dakarské offroadové "rozbíječky" zavedla prořídlé dakarské startovní pole ze San Juanu do San Rafaelu. Byla to náročná etapa převážně s pevným povrchem, koryty řek a kaňony, rovněž i pískovými skoky. Závodníci se potýkali s pískem, vegetací prorostlými dunami a úseky s hlubokým pískem fesh-fesh, ale hlavně s vedrem, např. hoši v Toyotě naměřili 70 stupňů.
V dnešním terénu hrály prim menší objemy a na první místě dojel Lopez na Aprilii 450 a těsně za ním Fretigne na Yamaze 450. První stroj KTM dojel až třetí a za jeho řídítky seděl Ullevalster. Celkově si drží vedení stále Cyril Despres na KTM.
Ve čtvrtek bylo na trati opravdu horko – podle Honzy Veselého to byla vůbec nejteplejší etapa na letošním Dakaru. I on dojel do bivaku v pořádku. Roman Krejčí má o kolečko méně – respektive patrně ostrouhal zuby na kolečku pětky a tak mu musely stačit čtyři převodové stupně. To, co ztratil na rovinkách, kde mohl jet tak maximálně kilo, si od soupeřů pečlivě vybral v těžkém terénu. I Olda Bražina ve 12. etapě bojoval statečně a tak všichni motorkáři dojeli do bivaku v pohodě.
Pro Oldřicha Bražinu nebyla dvanáctá etapa vůbec jednoduchá: "To vedro samozřejmě nesvědčilo nikomu. Pro čtyřkolky byla tato etapa technicky velmi obtížná." Co tedy ve 12. etapě představovalo z pohledu posledního zástupce českých barev v kategorii quad největší problém? "Bylo třeba si dávat velký pozor na šikany (zatáčky) mezi nebezpečnými keři a vyjeté koleje. Zejména druhá erzeta byla rovněž plná skoků." Čtyřkolka zatím Olinovi drží, i když její motorický výkon zůstává za očekáváním. "Pár koníků mi chybí, nicméně to platí od začátku. Bylo to znát zejména v hlubokých úsecích plných fesh-fesh."

Roman Krejčí ve čtvrtek navzdory omezení v podobě nefunkční pětky zajel dvaadvacátý nejlepší čas. "Považuji to za úspěch, protože mi motorka na čtyřku nejede více než 95 kilometrů za hodinu," hodnotil svůj čtvrteční výkon Krejčí. "Tentokrát jsem přitom z taktických důvodů nechtěl moc závodit." V první erzetě představovala nedostatečná rychlost Krejčího motorky problém a výsledkem bylo 28. místo. Druhá erzeta však byla technická a tak mohl mladý motorkář z Frýdku Místku uplatnit svůj talent a polepšit si o šest pozic. Podobně jako mnoho jeho kolegů na dvou kolech, tak i Roman ve druhé rychlostní zkoušce upadl a později měl ještě jeden problém: "Na jednom místě jsem si asi 2 metry skočil, dopadl do protisvahu a už jsem ležel. Lidé mi pomohli postavit motorku, já vysypal písek z brýlí a jel jsem dál. Asi šedesát kilometrů před cílem mi přestala fungovat GPS, takže jsem jel jen podle itineráře. Půl hodiny se mnou letěl vrtulník a sledoval mě ze všech stran, asi jsem jim zmizel z obrazovek. V cíli mi chyběly tři waypointy, ale podle IriTracku se naštěstí podařilo dohledat, že jsem jimi projel, takže jsem čistý."

Roman si, podobně jako mnoho dalších závodníků, stěžoval na obrovské vedro a to jak během obou rychlostních zkoušek, tak i přejezdů. Štěstím v neštěstí byla závada, ke která došlo krátce před příjezdem do bivaku: "Do bivaku jsem přijel s proraženým chladičem. V první erzetě mě jeden motorkář při předjíždění zasypal kamením. Jeden kamínek musel zapadnout za ochranu chladiče a postupně do něj provibrovat díru." Jak je na tom Roman Krejčí dvě etapy před koncem rallye? "Technika toho začíná mít dost, zatímco já jsem na tom celkem dobře." Krejčí podle všeho dokončí rallye s poškozenou převodovkou. "I když pomalu, tak motorka jede a měnit cokoliv v této fázi představuje riziko. Minule jsem přijel do bivaku až okolo sedmé večer a byl jsem opravdu unavený, takže už prostě nebyla síla se do čehokoliv zásadního pouštět.
Jan Veselý si v cíli rovněž stěžoval na vysoké teploty, které během dne panovaly: "Dnes se doslova tavil písek pod koly. Celé to bylo strašně dlouhé a pro letošní Dakar i plné písku. Cestou do bivaku jsem neodolal a dal si na benzínové pumpě sendvič a asi tak kýbl nanuků." Zatímco na závěrečný přejezd měli motorkáři poměrně dost času, ty ostatní byly časově na doraz: "Ranní spojovačka i čas určený na zdolání neutralizační zóny byly velmi napjaté. Limit byl 120 km/h a i když jsme jeli celou dobu okolo 115 km/h, tak jsme s Olinem přijeli na start druhé erzety pouze o cca 12 minut dříve. Během této doby jsme se tak akorát protáhli, doplnili vodu a hned se jelo dál.“
Když už si Honza myslel, že ve 12. etapě nespadne, tak… "V půl metru hlubokém fesh-fesh úseku jsem trefil schovaný kamen a ztratil přední kolo a bylo to. Už když jsem na toto místo přijížděl, tak jsem si říkal, na co tam čekají ti fotografové."

Video z 12 etapy

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - (Odebírat články autora)