Jan Brabec držel tempo podle rozstříhaného roadbooku

Úterní 9. etapa Dakaru 2020 přinesla závodníkům týmu Big Shock Racing trať s měřenou částí 410 km, vedoucí kamenitými pláněmi a řečišti. Jan Brabec pokračoval ve své svižné jízdě bez zásadních zaváhání a s mírnou nostalgií při vzpomínkách na jihoamerické ročníky, které mu přirostly k srdci svou neopakovatelnou atmosférou a davy jásajících fanoušků podél trati. V 9. etapě dojel český motocyklista do cíle 31. a celkově drží 36. pozici. 

Jan Brabec se na tvrdém povrchu klidnější jízdou snažil co nejméně zatěžovat operované koleno. S navigací Honza opět neměl problémy, ačkoliv roadbooky pro aktuální trať bylo nutné předchozí večer hodně upravovat. „Dneska to byla opět podobná trať jako předchozí dny. Prach, šutry, široká řečiště. Pro mě nic moc zábavného. Devět stejných dní. Já jsem jel zase na pohodu, bez zbytečného rizika. Věděl jsem už, že to bude zase zápřah na šlachy a topil jsem úměrně situaci,“ popisuje dnešní etapu Jan Brabec, který se snaží i přes nedávné zdravotní komplikace dojet letošní Dakar s co nejlepším výsledkem. A zmiňuje také přípravu aktuálního roadbooku: „Včera večer nám pořadatelé udělali trochu guláš v roadbooku. S Fandou jsme stříhali a dolepovali stránky, jako v první třídě při výtvarce. Celkem jsme se pobavili.“

Pilot Martin Macík, navigovaný Františkem Tomáškem a technicky jištěný Davidem Švandou po cestě musel řešit nejen tradiční předjíždění v prachu, ale zejména další odseparovaný vzorek na pneumatice, který zapříčinil pár dalších komplikací. Přestaly fungovat některé kontrolky a také pohon na všechna 4 kola. Nakonec si ale posádka žlutého Iveca na trati poradila a projela cílem jen s podporou zadních kol. V etapě skončila na 11. místě a v celkovém hodnocení stále drží výbornou 6. pozici. Úterní jízda byla jednou z vůbec nejdobrodružnějších na letošním Dakaru. Fanoušky značně znervóznilo, když se kamion Karel, sestrojený týmovými mechaniky v sedlčanských dílnách, v živém online sledování neobjevil na jednom z kontrolních bodů. Naštěstí se ukázalo, že šlo opět o selhání sledovacího zařízení. Macíkův speciál se v úvodu držel v předních pozicích poté, co v prachu postupně předjel několik soupeřů. Po neutralizaci ale posádka byla přinucena opět začít řešit oblíbené téma letošního Dakaru. Pneumatiky.     

 

„Jak to podat slušně? Dneska jsme se párkrát trochu rozčílili. Prostě, krásná etapa, údolí, kamenolom, předjíždíme jako o závod. Pak přišlo řečiště, kde jsme za Martinem Šoltysem ujeli dobrých 120 km v prachu, protože se nedalo předjet. A od neutralizace dál zase rovná vypalovačka, v rychlosti 140 km/h, kde musíš jenom držet nohu na pedálu. Tak jsme drželi. A jako teď každý den, na 350. kilometru, bum, odseparovaný vzorek z pneumatiky. Tentokrát zadní levé. Jeli jsme dál, ale najednou nám neukazoval vzduch a bylo jasné, že nám to tam ušmiklo kabílek. Nešly kontrolky a nefungovala čtyřkolka. Takže jsme zastavili, v menších dunách, pneumatiku vyměnili a rozhodli se, že je to do cíle už jenom kousek, a že to dojedeme na zadokolku. No, a dojeli jsme,“ popisuje, překvapivě stále s humorem, decentně rozčílený pilot Martin Macík, který slibuje, že detailnější konverzaci posádky v kabině, si fanoušci užijí na besedách Posedlí Dakarem. „Pneumatik je škoda, protože jinak Karel funguje naprosto bez problémů. Uvidíme, co vymyslíme do dalších etap. Makáme dál, máme před sebou maratónskou, takže ještě bude, co zažít,“ doplňuje mechanik David Švanda.           

Autor článku obdržel prémii 2 Kč od 1 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist