A tak i Husákovy děti dospěly do Kristových let 
...
Kus práce udělané a každé projití kolem motorky mě vábilo sednout a jet 
.
Beru motoobleček a ještě než nasadím brýle, už vím kam pojedu 
.
Hostýnské vrchy to dneska vyhrály 
.
Nespěchám, rozhlednu Marušku u meteorologické stanice najdu lehce
... děkuji ještě jednou za tip .
Jen všude okolo je hafóó lidí 
a tohle ve svém volném čase nevyhledávám ,
proto odjíždím s myšlenkou ... co takhle oživit možná + - 27 let starou minulost 
.
Krásnou cestu směr Rajnochovice - Uhliska si užívám .
První vzpomínková zastávka na pionýrský tábor Ondráš - moc se toho nezměnilo,
aspoň s prvním pohledem .
I tak jsem se na chvíli vrátila v čase ... kdy právě tady, měla každá hodina svoji výplň a já toužila lítat jen tak po lese a dělat si třeba hráze na potůčku 
.
Jak ten les umí čarovat 
, nadechnu se z plných plic a jedeme dál .
Na další zastávku jsem zamířila nahoru kolem Klauzy na Rosošném potoce do bývalého rekreačního střediska Pilana Hulín. Tady se mi to lítání po lesích pod jakoby dohledem babičky
a dědouška dařilo báječně 
. Do chatky za nimi mě dohnal vždy jen hlad a nebo únava.
Ruská schovka, blbnutí na hřišti, koupání na koupališti - jak mi tenkrát připadalo veliké
a dokonce i hluboké 
. Procházky do městečka, toulání se po lesích,
kdy se maliny sbíraly na stéblo trávy a já jsem krátce dokonce přes mlhu v očích viděla spokojené oči mých staroušků 
kdykoli mě zahlídli. Všechno je pryč 
.
Nyní jsem se tu doopravdy bála 
, dýchal tu na mě pocit marnosti, rabování ...
Zničení a to doslova parádního místa, kde jsem znala každou cestičku, zkratku, louky,
Tři studánky, kapličku a Rajnošky celkově jako své boty .
Věřím, že mnoho tehdejších rekreantů má na tohle místo krásné vzpomínky jako Já .
Rozhlížím se už né smutným pohledem jako před 7 lety, kdy jsme tu byli naposledy a už tenkrát jsem si řekla, že sem nikdy nepojedu .
Teď je to čiré zoufalství, nemám odvahu jít ani pár metrů do okolí .
Za pár let to tu příroda schová nadobro a nezbude nic jen ruiny čehosi 
.
Nasedám, nadechnu se i tady z plných plic a vzpomínky nechávám stát před obchůdkem,
kde jsem se nejednou nachodila na zmrzku .
Možná jsem tu nahoře byla vážně naposledy , ale kolečko Rajnoškama, jejich okolím
s dohledem na Hostýnek mě ničím neodradí a pojedu tady ještě mnohokrát .
-
Rozhledna Maruška
-
-
Meteorologická stanice ...
-
-
Na tábory se sem jezdí stále :-)
-
Kuchyně, možná i jídelna, lékař ... už nevím.
-
Autobus :-) ... jíst tady se mi líbilo :-).
-
My spali v teletnících ... chatky vypadají mnohem líp.
-
Koupaliště ... nevím nakolik funkční, ale je tu :-).
-
Nechápu .. tolik se nás tam vešlo a i skoky byly :-).
-
-
Chatky ... ani nevím, jestli něčí jsou.
-
Rekreační středisko Pilana Hulín - kdysi
-
Koupaliště ... tolik se mi líbilo ...
-
Fotky z roku 2010, ještě to tu ušlo.
-
To co už není, nelze oživit :-(. Tak startuji a jedeme dál .
I já se vracím rád do vzpomínek,bohužel stále častěji dostávám současností nafackováno...jedeme dál
Čmoud .. pár větami jsi dokázal říci i Ty, hodně
. Musela to být hodně úsměvná podívaná 
... jako bych ten tvůj culivý, načapaný výraz v obličeji viděla před očima 
. Děkuji Ti 
.
Naprosto ti rozumim,někdy to vnímám stejně když někam přijedu kde to je už hodně zaprášené a vzpomínky vyskakují,jako tuhle ve Starém městě pod Sněžníkem kde mně chytili v jídelně jak se válím pod stolem a hledám označené stoly tou německou vránou
Krásně popsané vzpomínky 
Tak jsem cetl...a uplne prozival...no neni nic lepsiho nez sednout na motorku a vypadnout do prirody.
Ruská schovka ? To neznám
. Chvilku jsem přemýšlel jestli byl váš pionýrský vedoucí tak těžce "uvědomělý" nebo nám tady věšíš bulíky na nos v pozůstatku dětské fantazie 
Kolega Google to ale dokázal rozlousknout a potvrdil, že nekecáš 
Já znám jenom ruskou ruletu a tu z čistého pudu sebezáchovy raději nehraju 
Ahojky Áji, ty se vždy tak pěkně rozepíšeš. Dobře sis zavzpomínala a tak to má i být. Dostat se někdy na místa ,kde jsme dlouho nebyli zavzpomínat, nechat se překvapit i něčím novým. Prostě den jak malovaný
Krásné povídání, krásné vzpomínky. Čas zastavit nejde, ale to je asi správně. Dokážeme tak rozeznat krásné od šedivého, mít vzpomínky a poučení. Občas také zabloudím... Ale vždy nakonec jedu dál.
Ájo užívej nastávajícího krásného motorkářského času.