Honda VFR 800X Crossrunner (2015)

vyskyty se dva dny volna, počasí hlásily rosničky bez deště, tak jsem se vydal s kámošem na otočku do Rakouska. Byla to jeho první vyjížďka takže jsme to vzali přes notoricky známé průsmyky, kde já už byl, ale velice rád jsem si je dal znovu. Vyjeli jsme v pátek ráno, po dálnici pod Vídeň a k prvnímu cíli - Tauplitz. Ten jsme úspěšně díky mojí navigační chybě minuli a projeli kolem něj po silnici 104, ale ta byla taky hezká a aspoň mám důvod se tam brzo vrátit . Potom přejezd na Wienebene - vřele doporučuju, moc krásná cesta, příroda, no skoro jako vždycky. Jen pozor, ve směru od Frantschach potok na několika místech podemlel silnici a teď se opravuje tak je tam celkem pohyb náklaďáků a strojů a s tím souvisí občas prach a kamínky na silnici. Potom delší přejezd na Nockalmstrasse. Tady není co dodat, už jsem o tom psal, dali jsme si tu cestu 2x tam a zpátky . Pozor na krávy na silnici . Dokonce jsme byli svědky jednoho pokusu o znásilnění krávy, ale ubránila se, takže chudák býk ostrouhal, život umí být krutý. Přejeli jsme do Gmünd s tím že si najdeme nějaké ubytování a minule jsem si všiml že tam je muzeum Porsche. Po zralé úvaze jsme nakonec návštěvu neabsolvovali s tím, že 8 EUR tadši utratíme za pivo. Našli jsme si ubytování přes Booking v Innerkrems, takže zpátky 20 km po trase kterou jsme přijeli , ale co, cesta je to krásná tak proč ne. Penzion Amlster doporučuju, je tam všechno co člověk potřebuje, sucho, teplo, snídaně v ceně a hned vedle hospoda, cena 32 EUR/os. Další den ráno (7 st. brrr) jsme vyrazili na Maltu. Dole u Gmünd to vypadalo blbě, mraky nízko a vypadalo to na déšť, ale nakonec to bylo v pohodě a konečně jsem si vyšlápl na lávku na přehradě. Z Malty jsme chtěli dát ještě Nassfeld, ale taky jsme se museli včas vrátit domů takže jsme jej vynechali a jeli na Grossglockner. Tímto děkujeme za solidaritu protijedoucích motorkářů, na 100% jsme ušetřili jednu pokutu a potom jednomu morotkáři který jel před náma a policista s radarem si chytil jeho . Glockner je popsaný zhora zdola a nemá smysl se o tom nějak rozepisovat. Snad jen příhoda na závěr. Když jsme jeli z Edelweissspitze tak najednou za zatáčkou stojící kolona. Nějaký blázen se tam pravděpodobně chtěl otočit s karavanem a nějak se mu zatáhla brzda takže nemohl couvnout aby si najel a vytočil to. Žena tam pobíhala kolem lomila rukama a snažila se tu tlačit tu táhnout , no divadlo. To už začali pomáhat lidi kolem, až konečně jeden Holanďan vystoupil z auta před náma, přišel ke karavanu, povolil ruční brzdu a karavan konečně couvl . Nikdy nevíte čím vás může lidská blbost překvapit . Cestou domů jsme viděli krásné avizované kolony němců přesunujících se na dovolenou na jih. My jsme chytili dvě kolony u St. Pöltenu díky nehodě a potom jen hustý provoz. Tímto chci poděkovat řidičům co pochopili, že motorka projíždějící kolonu nijak neohrozí, neomezí ani nezdrží auta stojící v ní a uhýbají abychom mohli projet. Řidičům co naopak dělají schválně myšky těsně před motorkou anebo otevírají "náhodou" dveře, bych dal radu. Běžte do hospody, večer porádně ojeďte ženu a bude vám líp . Krásný, rychlý, intezivní, na jistých místech bolavý, 1323 km dlouhý výlet to byl.