KTM Duke 200 (2013)

Lehká, skvěle ovladatelná motorka, strašně se mi líbí. Při pomalém popojíždění je problém udržet konstantní rychlost bez spojkování, což je asi jednoválcem. Perfektní vzpřímený posez. Perfektní řazení. Okamžitá reakce na plyn.Nulový úložný prostor.

Výška jezdce: 177 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Honda NC 700S: Honda NC700SSeděl jsem na ní v obchodě,value for money ideální, ale zasáhla žena jako hlava rodiny a správce rozpočtu.

První dojmy - Zatím jsem najel cca 500 km jak v Praze, tak po dálnici, silnících 1. i 2. třídy. Řada věcí je ovlivněna tím, že jde o moji první motorku, na jiné jsem jezdil jenom v autoškole (nějaká starší Kawa 750) anebo dávno dávno. Takže lehčí o 100 kilo je samotná motorka a nevezu stokilového instruktora, z toho plyne, že dojem úžasný. Navíc vše funguje, jak má – pár drobných výtek dále. Hlavní moje pocity – radost kombinovaná se strachem, protože všude kolem jsou pověsti o nebezpečnosti jízdy na motorce.

Motorku bych doporučil pro - Začátečníka a pro kohokoliv na ježdění ve městě. Dosáhnu nohama na zem (177 cm) a zvládnu váhu (129 kg suchá váha).

Doplňky na motorce - Výbavička navíc - já na to moc nejsem, ale připouštím, že 2 ze 3 změn, které udělal předchozí majitel, jsou užitečné – především větrný štítek, ale i chrániče rukou. Třetí změna je výfuk – za ten origo vyvedený veprostřed pod podvozkem je tam teď dvojitý výfuk po straně – esteticky jednoznačně lepší, vliv na výkon nebo na hladkost chodu motoru natož na zvuk nemohu posoudit, ale sám bych to téměř určitě nedělal.

Recenze

Motorka má výborný digi displej (až na ukazatel otáček, kde čísla jsou tak malá, že jen tuším, kolik točím) s řadou info. Hlavně to ukazuje zařazenou rychlost, to jako začátečník velmi oceňuji, zejména proto, že se stále ještě učím při přijíždění k červené najít neutrál (už mi to začíná jít tak, že když si myslím, že tam je, tak teprve potom si to ověřím na displeji).
Mám problém se spínací skříňkou, tak v polovině případů musím kverlat klíčkem doleva doprava, abych se dostal tam, kam potřebuji.
Motorka má jenom boční stojan, což mi naprosto stačí. Jenže jsem si všiml, že když na něm motorka stojí, stojan zboku tlačí na řadicí páku. Trochu se bojím, že by se mohla ohnout, asi zajedu do servisu. Navíc když chci stojan vyklopit dopředu, zachytává se mi noha o stupačku, takže většinou na druhý pokus.
Zpočátku jsem při řazení a brzdění zadní brzdou občas minul příslušné páky. Abych se na ně trefil, musím mířit špičkami nohou dovnitř, což v autoškole na Kawa nebylo potřeba. Poznamenávám, že v tvaru svých nohou problém nevidím.
Při rychlostech okolo 70 – 80 se mi zdá, jako by zadní kolo trochu plavalo. Přitom nahuštěno mám přesně podle požadavku v manuálu a pneu je zcela v pořádku.
Zkoušel jsem na dálnici maximální rychlost a stala se mi maličko nepříjemná věc. Když jsem se dostal tuším na 133, najednou jako by se zastavil motor, zřejmě zasáhl omezovač otáček. Bylo to nepříjemné cuknutí, brzdný moment značný, nevím, jestli to budu ještě zkoušet (už jsem zkoušel, prostě to tak funguje).
Pokud jde o maximální rychlost, v těch 130 s člověkem aerodynamický odpor dost mává. Nedržím řídítka křečovitě, ale držím je. Nedovedu si moc představit rychlejší jízdu. Tak jsem zkusil ze vzpřímené pozice (která je na Dukovi přirozená) trochu zalehnout. Jenže pak to, co mně tlačilo do hrudníku, proudilo na přilbu a hlava mi jen poskakovala. Přitom předchozí majitel vyměnil originální větrný štítek za cca 2x vyšší (což je nicméně stále jenom asi 10 cm nad světlometem). Taky otočení hlavy při předjíždění (kontrola, zda jsem nepřehlédl něco pouhým pohledem do zrcátka), to je v těch 130 náraz (větší boční profil přilby).
Co mi na mašince vadí, je nulový úložný prostor. Když jsem jel do servisu, bral jsem s sebou servisní knížku a neměl jsem ji kam dát (neměl jsem dost velkou kapsu). Pod sedlo jsem ji sice narval, ale za cenu její deformace resp. částečného zmačkání. Tak jsem to vyřešil velmi příjemným tankvakem. Na plastové nádrži mám řemínky nastálo upevněnou základnu s otvorem na víčko nádrže, na kterou nacvaknu ten baťůžek. Do něj se mi vejdou tenisky, džíny, triko a svetr + ještě pár dalších věcí, je to naprosto v pohodě.
Pokud jde o sílu motoru, nevadilo by mi trochu víc koníků. Ne že bych chtěl trhat rychlostní rekordy, ale Duke 390 by mi dal rezervu výkonu při předjíždění. Zejména na dálnici se musím držet víceméně v pravém pruhu, občas předjedu náklaďák, ale to je téměř vše.
Už v autoškole mě překvapil brzdný moment motoru při ubrání plynu. Je to veliký rozdíl oproti autu. A u Duka 200 je ten efekt ještě větší, než byl v autoškole. Hlavně je to asi tím, že v autoškole za mnou seděl nejméně stokilový instruktor, možná i rozdílem mezi jednoválcem a čtyřválcem.
Moto je krásně lehká, moje srovnání je s autoškolníKawa 750. Vodím si ji po garáži zcela bez problémů. Samozřejmě že bych měl problém ji udržet, kdyby mi začala při pochodování padat (129 kilo je proti kolu dost), ale Kawa by lehla zcela jistě.
Poloha na motorce je naprosto perfektní, záda mě nebolí ani po hodině jízdy. 100 km na chalupu žádný problém. Poloha nohou taky příjemná (měřím 177) včetně toho, že krásně dosáhnu na zem.
Zpočátku jsem měl problém s otáčkami. Připadá mi totiž, že ve vysokých otáčkách motor trápím a to že bych neměl. Chápu ale, že u motorek je to jinak než u osobních aut. Takže chodím do větších otáček a tam se mi zas občas stává, že na mě začne blikat červená kontrolka, který upozorňuje na příliš vysoké otáčky. Takže držet se mezi 6 a 8 tisíci je asi optimální.
Někdy příliš ledabyle řadím a buď mi tam zůstane předchozí rychlost nebo padne falešný neutrál. Oboje nepříjemné, ale pokud na to myslím a doklapnu rychlost, je to v pořádku.
Pokud jde o spotřebu, mám ji mezi 2,5 a 3 litry. Ty 3 litry udělaly dlouhé úseky dálnice. Ale je zvláštní rozdíl mezi deklarovaným objemem nádrže (11 l) a maximem, kolik načerpám (8,5 l, nikdy víc). Asi se příliš bojím cifry dojezdu na displeji.
Měl jsem Duka 200 od roku 2013 jako svou první motorku. 2015 jsem měl nehodu, po níž jsem Duka prodal a posunul se o kousek výše na Duka 390.