ČZ 175/477 (1973)

V rámci zachování vzpomínek a dáky troše volného času jsem se rozhodl napsat si další záznam
Nedávno uplynul rok od koupě čízy. Rok s krátkou sezónou jak pro mě tak pro ni, kdy jsme si na sebe během těch několika stovek kilometrů trochu přivykli.
Zimní večery na renovaci nebyly zas tak dolouhé, jak jsem očekával. Někdy v lednu jsem zapojil spínačku, pročistil karbec a zkusil ji natočit. Nacucnul jsem do plovákovky benzín z babetty, nacupoval, 4x bez klíčku a pak chytla na poprvé Paráda, byl jsem nadšený.
Pak to šlo už ale pomaleji, měl jsem čas jen o některých víkendech, takže jsem postupně vyčistil nádrž od toho největšího sajrajtu (použil jsem mechanické odrhnutí štěrkem a výplach odrezovačem), od Náčelníka sehnal patici a spínače, rozchodil jsem brzdový spínač a těsně před technickou jsem provedl takovou malou prasárnu s předními vidlemi - náhrada původního sajrajtu co začal téct až po zředení petrolejem olejem (motorovým). Jiný nebyl a s tímhle to fungovalo docela dobře
A přišel červenec - každoroční Sraz PAvů se blížil a samozřejmě jsem chtěl jet na číze. Značky v depozitu, technická nejistá... Ale během pátku jsem to všechno zařídil, polem dojel do vedlejší vsi na STK, dostal jsem štempl a hurá na úřad. Tam mi vydali SPZ a bylo hotovo. Ještě týž den odpoledne jsem vyrazil na základnu - s drobným zádrhelem kdy mi 15 km před cílem došla ropa a musel jsem volat Heuston pro rychlou pomoc
Na sraz jsme nakonec vyrazili až v sobotu ráno. Náčeník s PAvem, já bez. Motorka si šlapala v pohodě, když si Pavel najednou při zastávce na zkontrolování trasy všimnul, že mi teče z plovákovky benzín. Asi netěsnil plovák a jak motor nestíhal palivo spotřebovat nahrnul se do airboxu a pak to kapalo ven. Jak se říká, člověk může být blbý, ale musí si umět poradit, takže jsem při zastavení vypínal palivo a únik paliva se trochu omezil.
Tahle drobná vada na kráse nám nemohla pokazit takový pškný den, slunce pěkně hřálo (kdo si vzpomínáte na začátek července víte, že bylo asi 1000°C ve stínu ) cesta ubíhala, koupačka na Branžeži, trasa jak víno a hlavně jsme vyjímečně stíhali i vyjížďku, což bylo super, protože se nám to daří tak jednou za dva roky...
Teda alespoň jsme si to mysleli, než jsem dojeli na sraz a zjistili, že pro velkou účast se vyjelo dřív... Nenaděláte nic Vyjížďku jsme si udělai vlastní i s obědem, zajeli se vkoupat, dali pár piv, užili si sraz a hurá do hamaku spát.
A ráno začala "sranda". Do Mělníka pohodička, jenže pak motorka začala škubat jak splašený kůň, motor vynechával a zabíral jak pominutý a pak zdechl... Škubání párkrát proběhlo i v sobotu navečer, trochu jsem ladil jehlu na plováku a zkoušel jsetli ještě poteče - tekl, ale proběhlo i pár škubnutí, které ovšem v zápětí ustali a vše bylo OK, proto jsem jim nevěnoval pozornost. V neděli v Mělníku si už škubání pozornost vynutilo nekompromisně. Na motorce nešlo jet, šla nastartovat, ale jízda připomínala krocení divokého mustanga... Měnili jsme svíčky, zvedali a snižovali jehlu, čistili trysky... Asi ve třech etapách se to vždycky na chvíli umoudřilo, šlo jet tak půl kiláku a pak to začalo zas. Vždycky jak to začalo škubat se zařadilo na vyšší kvalt, chvilku v poho a pak při škubání zys vyšší kvalt... Do nekonečna to nejde, takže protces probíhal pořád znovu - zastavit, oraz, svíčka... Už už jsem začínal propadat trudomyslnosti - 150 km od základny na motorce co nechce jet...
Ale pak se ta holka umoudřila, jak jsem ji nakopl, na nic jsem nečekal a vyrazil, s tím, že mě Pavel dojede až zas někde zůstanu stát. Ale motorka jela - paráda, žíkal jsem si, že by mohla alesopň pár km dát, pak by se přehodíla svíčka a třeba by jela dál. Ale svíčka potřeba nebyla, každý ujetý km byl výhra. Nakonec jsme to riskli, stavili se na obědě a dokonce jsme vyrazili aniž bychonm se v motorce museli hrabat, porstě paráda. Na státovce z Chlumce do Hradce mě ale začala zmíhat únava, takže jsme si dali chvilu oraz a to byla chyba. Ten zdivočelý mustang se asi zas dostal na čelo toho stáda kterým číza disponuje a začal tropit paseku. Zase jsme se v tom hrabali, zase nenašli závadu - i když jsem měli podezření, že to bude něco v elektrice. Motorku jsme rozjel, zařadil za 3 a držel "pod krkem" až někam do Hradce, kde se chod zas uklidnil... Na Základnu jsme dorazili bez potupy odtahu a to bylo to hlavní.
Až do listopadu pak holka stála, z dlouhé chvíle a nudy si začala značkovat motorákem z přední vidle a tak jsme si řekli, že ještě vyrazíme na vyjížďku.
Bylo celkem teplo - kolem 2°C, v noci před vyjížďkou jsem patrně odhalil závadu škubání - utavený kontakt na uhlíku, takže cestě nic nebránilo. Až teda na kontrolku dobijení - rélátko začalo dávat málo a protože ho nikdo z nás neumí poštelovat, vyměnili jsme ho za jiné a už konečně vyrazili.
Vyjížďku jsme pojali prakticky - Jenda si jel koupit nové hadry do Chlumce. V půlce cesty tam mi někde upadl kryt zadního světla a pár km před Základnou proběhla pecka na kladívku a výměna svíčky - jinak moc pěkná vyjížďka s deštěm, kroupami, sluncem a trochu zimou. Dali jsme si asi 100 km.
Druhý den jsme s E* ještě vyrazili na malou enduro vyjížďku, která byla taky vynikající a osahal jsem si motorku zase trochu jinak a tím asi letošní sezóna skončila. Čas je nepřítel