Nádherný klasický motocykl pro toulání krajinou.
Motorka koupena od FIRMA:Triumph Praha (Praha 4-Modřany)
Výška jezdce: 178 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki GSF 650 Bandit: Příliš fádní
První dojmy - Klame tělem. Neuvěřitelně obratný stroj se sametovým motorem a vytříbeným chováním.
Motorku bych doporučil pro - Pro vyježděné jezdce, pohodáře, pro motorkáře co vyznávají klasiku.
Doplňky na motorce - Hlavní stojan, zadní nosič, zamykatelné víčko na nádrži. 24.10. 2014 konečně volar dealer a já upaloval na Prahu pro otáčkoměr. 22.7.2015 - nákup a instalace originál brašen.
Průměrná spotřeba - 4.14636 l/100km
Recenze
Jak začít. Pomalu a jistě se dostávám do věku, kdy již nemusím neustále letět přes dvě kila, zbytečně riskovat, vytahovat se před kamarády, jak rychle jsem jel, za kolik jsem zajel tohle a podobné kecy. Jó co jsem kde sežral, co kde vypil a ochutnal…. No to také ještě ne. Stále mám rychlou jízdu rád, stále si to užívám, stále sedlám nejúžasnějšího supersporta, jaký pro mě existuje, mojí nádhernou milovanou DUCATI 848. Jízda na ní je neuvěřitelný zážitek, ale……. Má to i své ale.
Ducatka je výborná, ale nedá se na ní najíždět moc km, cestovat s ní, natož jezdit ve dvou. Moje žena vydrží max. 50 km, tj. ze Štětí na Dubou a zpět. Tak jsem pomalu začal uvažovat o druhé motorce k ní. Po něčem, co bude velkým pohodářem, co mě nebude nutit letět, na čem si i pomalou jízdu vychutnám, vychutnám přírodu kolem. Něco, co bude příjemné ve městě, co mě kdykoliv a kdekoliv odveze kamkoliv bez sebemenšího stresu, něco co má duši, něco, na co budu zírat s otevřenou hubou při zastávce, něco, co mě dokonale pohltí.
První co mě napadlo, byl starý dobrý Bandit. Ale těch je všude plno, ne že není dobrý, dobře se na něm jezdí, ale je tak nějak tuctový. Promiň Baňďoure. Dvakrát jsem zkoušel Harley Davidsona. Bohužel pro mě velké zklamání, možná přílišná očekávání a posuzování stroje dle hbité Ducati. Ale jsme v Čechách, máme neuvěřitelně členitou a nádhernou krajinu, a pokud odhlédnu od vlastní kvality povrchu komunikací tak i nádherné pasáže zatáček. Co proboha s HD?
Hledal jsem klasický stroj, dobře ovladatelný, s dostatečným výkonem, pohodlným posedem nejen pro řidiče, stroj, který bude brzdit, bude mít krásný zvuk a nádherný dizajn. Takže se výběr začal zužovat, nové naháče sportovních střihů by jenom suplovali Ducatku, volba tedy padla na nový styl posledních let a to na návrat retro vln ve všech oblastech. Nádherná Kawasaki W 800, nebo Ducati sportka, Triumph s celou řadou přes Bonnevilla, Bonnevilla T100, Truxtona až po Scramblera. Vše nádherné motorky s vizáží strojů 60-tých let, ale funkčností soudobých mašin.
Triumph, po něm jsem pokukoval už více jak dva roky. Poctivý kus železa, krásný dizajn, solidní jízdní vlastnosti a vcelku dostatečný výkon. Zavítal jsem tedy k dealerovi do Prahy, do DK auto-moto s.r.o. Velmi vstřícný přístup, možnost vyzkoušení zkušebního stroje. Nedalo se odolat, a já jsem si půjčil Bonnevilla v bílé barvě na dopoledne.
Přišlo obrovské překvapení. Vůbec jsem totiž od motorky nic neočekával, možná tak tuctovou jízdu co neurazí, ale ani nenadchne. Po cca 240 km a vrácení motocyklu jsem byl pevně rozhodnut. Tohohle Angličana musím mít, splňuje a výrazně převyšuje veškeré mé požadavky, tužby a přání. Během týdne mě kontaktoval dovozce, že mají Bonnevilla v mé požadované barvě a ať se přijedu juknout. (Věděli jak na mě rošťáci). Já přijel, a už jsem věděl, že bude můj. To nejhorší mě však čekalo a to dohodnout to doma. Ono to logicky dohodnout nejde, to je jasný asi všem, takže se to tak trochu udělalo načerno. Zaplať pánbůh už se s mojí ženou opět bavíme.
18.9. 2014 v 10:00 jsem motocykl slavnostně převzal a vyrazil k domovu. Během dvou dnů jsem najel celkově 720 km, přes víkend dorazím zbytek a bude mě čekat garanční servis 1000 km. Mám stroj sice chvilku, ale mohu krátce popsat první dojmy z něho.
Motocykl je neuvěřitelně ovladatelný, úžasně se s ním projíždějí překlápěčky, pohodlný, přívětivý, pohodový s krásným retro dizajnem.
Motor a převodovka:
Řadový dvouválec s obsahem 865 cm3, výkonem 50 kw a krouťákem 68 nm. Motor asi největší překvapení, velmi jemný vytříbený chod, výborně tahá odspoda a má překrásný zvuk, zvuk starých závodních motorek. Těch 50 kw stačí i na slušnou svižnou jízdu a na projížďky ve dvou. Však mi bělásek na dálnici tachometrově atakoval číslici 200 km/hod ( přesně 195), to když jsem spěchal ho vrátit. Spotřeba v době záběhu prozatím 4,5 litru což si myslím, že je skvělé. Pojede za míň a při razantnější jízdě si myslím, že přes 7 litrů nepůjde. Pětistupňová převodovka, převodové stupně dobře poskládané, výborně sekundují povaze motoru. Řazení velmi přesné, jemné, neutrál řazen bez problémů. Pátý kvalt možno bez problémů řadit již při 60 km/hod, motor to krásně pobere. Mám však tendenci řadit neustále šestý převodový stupeň.
Rám:
Ocelový, trubkový, klasický se dvěma zadními tlumiči a klasickou kyvkou. Je však velmi tuhý, nezaznamenal jsem kroucení a motorce umožňuje velmi přesný průjezd zatáčkou. Opět velmi silná stránka stroje.
Podvozek:
Přední vidlice bez možnosti nastavení, zadní pružící jednotky mají možnost měnit předpětí pružin. Nastavení spíše měkké, pro pohodlnou jízdu. Odpružení při předpisových rychlostech bez problému filtruje povrch vozovky, stroj je neutrální a nádherně čitelný se slušnou odezvou od kol. Při zvyšující se rychlosti, či výraznému zhoršení povrchu stroj je poněkud neklidný, odpružení se zdá tvrdé bez utlumení v poslední části zdvihu. Zadní tlumiče bouchají, při vytažení jdou až na horní doraz.
Geometrie:
Posed přirozený, vzpřímený dalo by se říci jako na židli. S mojí výškou 178 cm se nekoná žádné drastické zalomení nohou, či natahování rukou na řídítka a podivný předklon vše je na svém místě. Sezení velmi pohodlné až teda na tvar origo. řídítek, které jsou natažené k řidiči a podivně se svírají. Ony právě zajišťují vzpřímenou, téměř kolmou pozici trupu na sedačce a díky páce i velmi lehké řízení, které je někdy až příliš živé. Toto mi však nevyhovovalo, zaměnil jsem tyto řídítka za sice stejně široká, ale daleko nižší a rovnější. Mám teď pro mě přirozenější posed s lehkým předkloněním v před a přirozenějším úchopem. Co mě však velmi mile překvapilo, je vliv na řízení motocyklu, řízení trochu ztuhlo, a zlepšila se odezva od předního kola. Geometrie přední vidlice a velmi nízko položené těžiště pak výrazně napomáhá v řízení utažených zatáček a pohybu po městě. Motorka se však neztratí ani na krásných zatáčkách silnice Liběchov – Dubá, stroj je velmi dobře ovladatelný, stabilní, velmi jistý, a přestože se nejedná o supersport, přináší řidiči velké potěšení z řízení.
Brzdy:
Opět velký klad motocyklu, brzdný účinek dostatečný na hmotnost a povahu stroje, výborně čitelný, snadno dávkovatelný až na zadní brzdu, která je poněkud jedovatá a velmi snadno zablokuje zadní kolo. Vzhledem k určení a charakteru motocyklu je to vynikající.
Pneu:
Díky rozměrům 110/70 předek a 130/80 zadek, obě na 17 palců je motorka velmi dobře ovladatelná. Značka gum Metzeler ME Z2 a 4, podle výrobce cestovně-sportovní gumy, které vykazují nezáludný charakter, celkem dobře se ohřívají a drží teplo. Je fakt ale, že jsem na ně prozatím moc netlačil. Takže uvidíme.
Dizajn:
Nebudu nikomu nic vnucovat, ale já jsem se vzhledem stroje absolutně spokojen a nadšen. Prostě klasická motorka jak má být, krásné detaily motoru, výfuků, tvaru nádrže, nádherné pohodlné sedlo, překrásné směrovky a tak dále, jsou tam však i jisté divné věci jako zadní držák motoru vedoucí z pod nádrže k hlavě, v případě hlavního stojanu pro jeho aretaci a přichycení přes pružiny jakýsi podivný plech. To se mohlo udělat lépe. Kde se rozhodně nešetřilo, tak to jsou páčky brzdy a spojky, které mají nastavení vzdálenosti od řídítek. Bohužel na motorce není žádný úložný prostor, pod sedlo jsem stěží narval lékárničku. V bočních kaslikách jsou pojistky a vzduchový filtr. Nářadí? Jediné, co je k dispozici, tak malý imbus pro demontáž sedla, jinak nic. Ale aby se člověk k němu dostal, musí sejmout kaslík na pravé straně pomocí pětikoruny v českých podmínkách. Budu si muset na klíče jednu pětikorunu připevnit.
Shrnutí:
Klasická mašina jak má být s neotřelým dizajnem, krásnými retro prvky, vynikajícím pružným motorem se sametovým během a vcelku i dobrým výkonem, s nezáludným pohodlným podvozkem vhodným jak do města, tak touláním krajinou a s kořeny závodních motocyklů let minulých. Takže velká spokojenost. Hodně lidí se mě ptalo, proč jsem nešel do sportky od Ducati. Já jsem prostě chtěl zcela jiný charakter stroje s absolutně klasickým vzhledem.
Navíc v případě překrásných doplňků od British Customs či Norman Hyde bez nějakého řezání a bastlení upravíte stroj do podoby neotřelého café racera.
Musím přiznat, že jsem se zase trochu spletl. Tem Angličan jede jak píchlý prase, a opět mě nutí za to tahat. Sice se vše odehrává v nižších rychlostech, ale adrenalin je u toho stejný. Jediný, co mu musím vytknout je podvozek, při rychlejší jízdě a na horší silnici jde rychle do kolen, je nervózní a uskákaný. Je to ale vůbec špatně? Stroj je určený pro poklidnou jízdu přírodou v rozmezí 80 - 120 km. A já na přesunu po dálnici pod 160 nejdu.
Sezona 2015
Motocykl využívám častěji jak Ducati 848. Vzhledem k tomu, že máme asi na letošek po žoužalkách (silnice Liběchov - Dubá je celá rozkopaná, samý semafor), tak v podstatě nemám kde s Ducatkou jezdit. Samo, je třeba ujet cca 50 až 90 km k pěkným zatáčkám, ale Dubský jsou prostě pro mě jedinečný. Takže s Bonníkem jezdíme po okolí, cestovní rychlost max do 120 km/hod, ideální tempo. Motor točím obvykle do 4 000 ot/min, pak sice motor táhne výborně dál, ale současně se dostaví i vybrace. A vzhledem k jeho charakteru, průběhu výkonu a kroutícímu momentu není třeba ho hnát až na doraz. Pozoruji okolí, učím se jezdit v otevřené přilbě a nasávám vůni léta. Snad letos konečně vyrazíme alespoň na dva až tři dny na cesty. Z těchto důvodů jsem pořídil cestovní brašny od Triumpha. 
Změna je život, motocykl prodán 7.10.2017.
Nádherná motorka.
Nádhera.
Krása!!!