Suzuki DL 1000 V-Strom (2014)

Motoroute 2020 … jak jsme nejeli na Sardinii
Po skončení sezóny 2019 jsme jako vždycky začali s naším motoklubem kout plány na motoroute 2020. Podle vyprávění známých a taky cestopisů a deníků na Motorkářích jsme si vysnili dovolenou na Sardinii, kterou jsme plánovali na konec dubna.
S kamarádem Pavlem jsme se ujali plánování, které představovalo hlavně tři základní věci- logistiku: jak se dostaneme do Itálie k moři, jak přes moře a kde budeme na Sardinii bydlet. Samozřejmě mělo všechno více variant. Nejdřív jsme se sešli s partou „kluků- motorkářů“, kteří už na Sardinii byli a dali nám nějaké rozumy a spoustu podmětných myšlenek. Po této schůzce jsme si s Pavlem rozdělili úkoly. Protože jsme dovolenou plánovali na cca 10-12 dní a nechtěli jsme ztrácet čas na cestě do Itálie a zpět, začal Pavel shánět přepravu motorek z Holešova do Livorna. Jedna varianta byla autovlak z Vídně do Livorna, ale jako lepší se jevilo objednat převoz motorek a našich maličkostí dodávkou s podvalníkem. Já jsem mezi tím s několika cestovkami vyjednával termíny a ceny za trajekt z Livorna na Sardinii a zpět. Společně jsme pak řešili ubytování a trasy na Sardinii. Jestli bude lepší sehnat 2 ubytování s třídenními tripy nebo 3 spaní s dvoudenními tripy ( jako že bychom objeli víc ostrova). Jedno ubytování by se dalo řešit přes Pavlovu známou a ostatní klasicky přes Booking.
Mezi tím jsem si objednal přepravní stojan na motorku na vozík, koupil jsem mapu Sardinie a objednal jsem si nové cestovní gumy na Stromka, aby mi ty staré neodešly v půlce dovolené.
21.února kamarád Pavel potvrdil závazně objednávku na přepravu motorek do Itálie a já jsem byl těsně před platbou zálohy na trajekt, ale pak se o víkendu objevily zprávy, které nás dost nemile překvapily. Virus který prošel Asií se objevil v Itálii. V té době bylo v Itálii hlášených 200 nakažených a 6 mrtvých. V hlavách nám to začalo šrotovat, co všechno se může stát, jestli se tam vůbec dostaneme… když se dostaneme tam, jestli se dostaneme zpátky… Do teď jsme nikde nic nezaplatili a nemáme o co přijít. Rozhodování bylo těžké, když už jsme tomu věnovali tolik úsilí a taky se těšili na něco nového. Ale po poradě s dalšíma klukama jsme to odpískali. Omluvili jsme se přepravci i cestovce a přemýšleli co bude dál…
V Itálii to chytlo takové saze, že to nikdo z nás nečekal. Potom se to objevilo i u nás a bylo jasné že to letos nebude jen tak. Ještě v březnu, než u nás pozavírali obchody, hospody a zakázali akce, jsme byli počučet na nové motorky na Motosalon do Brna. Když pak ještě zavřeli hranice, vypadalo to že je s cestováním konec (naštěstí dočasný). A ještě ke všemu si kamarád Pavel přivodil úraz kolene- potrhal si vazy a čekala ho operace a dlouhé léčení, takže si letos moc nezajezdil.
My ostatní jsme plánovali jestli alespoň neobjedeme republiku, jako v roce 2016, jen opačně. Takže když to jen trochu šlo, jsme cestovali na sólovku nebo ve skupinkách po naší krásné Moravě a hledali místa kde jsme ještě nebyli… Občas jsem zabrousil i do terénu a litoval svého ukvapeného rozhodnutí přezout z TKC 70 na Pirelli Scorpion Trail2. Po tom co se naše republika trochu otřepala z první vlny jsem vyrazil MotoTestCamp do Protivanova. Super akce… za přijatelný registrační poplatek jsem si mohl rezervovat a vyzkoušet některou z padesáti motorek různých výrobců. Zůstal jsem v kategorii cestovních endur a vyzkoušel jsem Moto Gizzi V85TT, Hondu Afcricu 1100 ATAS a Triumph Tiger 900 Rally. Motorky pěkné, dobře vybavené, elektronika, quickšiftry, tablety místo budíků, atak. Super akce a možnost si vyzkoušet i jiné motorky (po kterých člověk pokukuje) a srovnat je mezi sebou během jednoho dne.
Hned jak nám otevřeli hranice, začali jsme plánovat, že bychom někam vyrazili. Koncem června jsme se vydali na prodloužený víkend (Čt- Ne) do naší tradiční destinace v Rakousku do Tauplitzu a okolí. Tradiční předstartovní kafe bylo u Jirky a kromě něj jsem ještě jel já, Karel, Milan a Petr. Na cestu nám ještě zamával a zatlačil slzu Pavel, který ještě nebyl schopný cestovat na motorce. Projeli jsme tam místa známá, ale hledali jsme i nové trasy po méně frekventovaných okreskách. Počasí vyšlo a výlet se vydařil, všechny trasy i destinace byly krásné a téměř liduprázdné. Tak jak jsme odjeli, tak jsme se i vrátili (5 lidí a 5 motorek) a byli jsme rádi, že jsme v této divné době mohli alespoň krátce vyrazit za hranice.
V červenci nás trochu naštval Karel (protože jsme mu záviděli), který se svým kamarádem vyrazil do Chorvatska, kde podle brožury Offroad Guide- Chorvatské šotoliny pojezdil trasy na které bychom se taky rádi podívali. Teď to má najeté, takže příště bude dělat vedoucího, až tam pojedeme.
Koncem července proběhlo u Suzuki tradiční testování motorek, takže jsem si vyzkoušel „nového“ Stromka 1050 (DR-BIGa). Motorka je to pěkná, technika kterou znám a jsem s ní spokojený a navíc nová elektronika. Ale některé vady to má. Nelíbí se mi ten tablet místo budíků a proč to neumí vypnout ABS na zadním kole ??? Asi ještě chvíli zůstanu u toho svého Stromka, jestli s tím něco neudělají…
Do konce sezóny pak opět probíhaly nějaké sólo výlety nebo v menších skupinkách, ale jinak nic zásadního.
Takže teď jenom doufám , že ten letošní rok bude o něco lepší než ten loňský, že nám vydrží zdraví, stroje budou fungovat bez závad, že počasí k nám bude o víkendech a prázdninách přívětivé a že budeme mít čas a chuť jezdit…

• 

  Motosalon Brno 2020

• 

  Vysílač u Staré Vsi

• 

  Návštěva u Karla

• 

  Rozhledna Hraběcí u Vlčnova

• 

  Mototestcamp Moto Guzzi

• 

  Mototestcamp Honda Africa

• 

  Mototestcamp Tiger 900 Rally

• 

  Cestou na Solkpass

• 

  Kaplička na Solkpass

• 

  ... kravské stezky poprvé

• 

  ... kravské stezky podruhé

• 

  Kousek od Tauplitzu

• 

  Vyhlídka z hotelu v Tauplitzu

• 

  Typiše Austriše... Hallstatt

• 

  Jeden z placených úseků...

• 

  ... kochačka k nezaplacení

• 

  Překrásné ráno na Tauplitz Alm

• 

  Karel a Chorvatské šotoliny

• 

  Zkouším nového DR BIGa