Honda VTX 1800 (2005)

Honda VTX 1800 Retro - zkrocený ďábelský stroj. Moje první motorka, nebál jsem se její monstróznosti a nelituju.

Více fotografii

Motorka koupena od xTrem bikes

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki C1500 Intruder: důvod neuveden
Yamaha XVS 1300A Midnight Star: důvod neuveden
Yamaha XV 1900 Midnight Star: důvod neuveden

První dojmy - První dojmy byly hrůzostrašné. Abych se trefil do garáže, několikrát jsem objel celý blok. Trénovat základní manipulaci jsem jel mezi rodinné domky, v neděli v poledne jsem si připadal jako exot, který se snaží zatočit na pět metrů široké silnici a trefit se mezi jízdní pruhy. Byl jsem vyděšenej, ale s přibývajícími dny jsem přišel na to, jak na ni. A nyní, na konci první sezony, jsme nerozluční přátelé.

Recenze

Tímto článkem bych se chtěl podělit o své zkušenosti hlavně se začátečníky, kteří - tak jako já - si v ne úplně raném věku udělali řidičák na motorku a pak nevěděli, kterým strojem začít. Ale od začátku...







Kamarádi mě hecovali už několik let. Každé léto jsem se už už rozhoupal, že si konečně udělám taky řidičák na mašinu, v srpnu obeslal autoškoly, zjistil podrobnosti a ... pak s tím, jak na podzim motorky mizely ze silnic, moje odhodlání ovadlo. Když se tento stav opakoval potřetí a já třetí srpen viděl své loňské a předloňské mejly do autoškol, bál jsem se opět, že zase vyměknu. Nakonec jsme se domluvili s několika dalšími kamarády a konečně, hnaní společnou vizí a vzájemným hecováním, jsme udělali autoškolu.







Věděl jsem, že jsem duší chopperista. Povahou chci to největší a nejsilnější a chci to hned (to je paradoxně velký kontrast s mým mnohaletým odkládáním autoškoly). Nejprve jsem se vzhlédl v Suzuki Intruder VS1400, potom zepár Yamah, nakonec Intruder 1500. Byl jsem skoro rozhodnutý, zhlédl tisíce fotek, desítky videí, naučil se nazpaměť manuál. Ale při jedné podzimní cestě do Frýdku Místku jsem se nečekaně stavil v místní motoprodejně a tam náhodou uviděl na dvoře Intrudera 1500. Nejprve z dálky - krása. Blížil jsem se k ní a když jsem stál vedle, upřímně jsem se lekl. Světlomet velký jako mísa na salát, sedadlo jak menší křeslo v obýváku... nedokázal jsem si představit, jak s takovým obrem budu jakkoli manipulovat. V mysli mi vyběhla představa, že pojedu z kopce, který bude končit u zdi bez možnosti se otočit a já pro takovou obrovskou krávu budu volat traktor, aby mi ji vytáhl zpět na silnici. Můj svět se zhroutil, nevěděl jsem na co se dál upnout. Uvnitř prodejny byla Honda, nějaký chopper 700ccm. Líbila se mi, ale sedmistovka mi připadla z principu moc malá a slabá. Našel jsem informace o jejím větším bratříčkovi a začalo to znovu - fotky, videa, manuál, recence, popisy, zkušenosti. Nejprve se mi nelíbil světlomet "s kšiltem". Zvykl jsem si ... udělal jsem si představu, co bych si přál. Kufry, tři světla vepředu (jednou jsem v autě skoro nedal přednost motorce, protože jsem ji neviděl - takže být vidět jsem bral jako naprostou prioritu). Plexi, plotny, ideálně i vzadu, nějaké padáky - přece jen, v životě jsem (kromě autoškoly) na motorce neseděl a chtěl jsem tak mít nějakou oporu pro plánované pády. A začal jsem hledat.







Nakonec jsem ji našel v nabídce Reného Zelenky. Poslal mi pár fotek z aukce v USA a hned jsem věděl, že splňuje všechna moje kriteria, že jsem se zamiloval. Domluvili jsme se v podstatě ihned, jen jsem měl zásadní (a pravděpodobně neobvyklou) představu: Chtěl jsem vše oficiálně. Výjimky zapsané v TP, žádné bastly se žárovkama, vybrušování E do světlometů, půjčování výfuků na STK a jiné vylomeniny. Chtěl jsem si připlatit za to, abych měl dokonalý klid a nemusel za pár let řešit na STK, že na odrazce nemám homologaci. Po pár týdnech sledování na googlu, kudy právě proplouvá kontejnerová loď z USA, na jejíž palubě moje VTX čekala oplácaná protikorozní vazelínou, jsem se dočkal. Začátkem prosince jsem si ji jel ošahat na druhý konec republiky. Byl jsem nervózní - za sebou pár lekcí autoškoly, před sebou skoro 400kg vážící stroj, o kterém jsem kromě spousty teorie nevěděl vlastně nic, dokonce jsem ji do té doby ani nikdy neviděl naživo. Prosinec, mokro a zima, šumavské pláně k prvnímu seznamování s novou motorkou úplně nevybízely.

A při první zkušební jízdě se mi povedlo to, čeho jsem se nejvíc obával. Vydal jsem se odvážně po pěkné lesní asfaltce. Netrkla mě značka "slepá ulice" a s vidinou romantického seznamování se strojem jsem zajel mezi stromy. Po pár stech metrech cesta končila loukou v kopci, s prosincovou trávou pokrytou lesknoucí se jinovatkou. Vlhká měkká luční půda příjemnou projížďku a elegantní otočení úplného začátečníka neslibovala a skupinka zaměstnanců JZD na druhém konci louky, které ze zimní letargie vyrušilo dunění obří motorky uprostřed lesa s týpkem od hlavy k patě v černém, mi na klidu nepřidala. Nebojácně jsem se na mokré louce začal otáčet a po pár sekundách cítil, jak se pomalu kácím k zemi... Padáky zapíchnuté 15cm do bahna, kluzká tráva, do které se mi bořily boty, všude blato - a uprostřed toho motorka, která nebyla ještě ani moje. Adrenalin ale zafungoval jak se patří a ve spojení s vidinou té hamby, až budu muset bavící se rolníky prosit o pomoc, jsem těch 400kg uprostřed kluzkého pekla nějakým zázrakem zvedl na kola a co nejrychleji odjel. Od té doby ke značkám, označujícím slepou ulici, hledím s respektem.







Následovaly nezbytné procedury. Nechat zapsat všechny výjimky do TP mě stálo asi 3500,- Kč. Nechápu, jak kdokoli soudný může chtít tuto směšnou sumu (úsměvné 2% ceny motorky) ušetřit s místo toho mít doma stroj s vybastleným navrtaným světlometem (kvůli obrysovce), dobroušenými E na výfucích a s vidinou, že si před každou STK bude muset půlku nehomologovaných dílů vypůjčit "někde" a pak vrátit a celou dobu se modlit, jestli na vybroušené homologační znaky někdo nepřijde. Spousty komických debat na fórech tady i jinde jsem četl, slyšel jak na to údajně každej na STK kašle atd. Pravdou je, že na STK na to přijdou hned, zkontrolovat 5 homologačních znaků na pěti obvyklých místech tam zvládne i nováček a s homologací DOT (bez výjimky zapsané v TP) prostě STK nedostanete. Na toto téma jsem se předem bavil se sousedem, majitelem STK, ke kterému jsem u piva pronesl větu "však mi to nějak zařídíš, neee?" a dostalo se mi přátelského ponaučení, jak se vše nahrává na video, eviduje každá blbina a na vrch jsem si odnesl poučení, kolik v ČR jezdí motorek, ale i aut za miliony Kč, které nemají homologaci nějaké kraviny a tak prostě nemají technickou a majitel s tím nic nenadělá. V tom okamžiku mi přišla investice 3500,- za klid a zapsání výjimek do TP jako sakra dobrá cena a každému ji doporučuji zaplatit. Už jen proto, že každý rozumný kupec se na to bude ptát a motorka bez zapsaných výjimek může být za pár let neprodejná.







A najednou jsem ji měl jednoho slunného březnového dne doma. Naleštěná, vypulírovaná. Naplnil jsem nádrž a jel se s ní seznamovat. Několik prvních jízd jsem byl velmi nesvůj. V nulové rychlosti jsem ji skoro neudržel na silnici, rozjezdy mi dělaly potíže. Vyjet z vedlejší silnice na hlavní a trefit jízdní pruh jsem musel zezačátku hodně trénovat. Ale protože jsem nepodcenil teoretickou přípravu, pokroky se začaly rychle dostavovat. Co bych tedy doporučil všem nováčkům na takto velkém a těžkém stroji:

- na youtube si několikrát prohlédněte film "bible zatáčení". Je to perfektní příprava, dodnes z toho filmu mám některé klíčové návyky, bez kterých bych se neobešel. Díval jsem se na to ještě dloho předtím, než jsem měl motorku doma.

- na youtube mě fascinovala videa, která se zkývají pod klíčovými slovy "policemen" a "motorcycle". Videa se stovkami oranžových kuželů, mezi kterými američtí motopolicajti soutěží v umění kroužit se svými cruisery skoro na místě, jsou fascinující a motivující.

- absolvujte motoškolu, je pravdou, že jeden kurz motoškoly mi dal víc než celá sezona ledabylého ježdění s pochytáváním špatných návyků.

- Najděte si plácek a trénujte. Já jsem objevil velké parkoviště v Brně u ústředního hřbitova, v noci jsem se tam několikrát vydal a stále dokola trénoval obloučky, zatáčení s co nejmenším rádiusem, škrabání stupačkami o zem. Trénoval jsem pohledy do zatáček a uvědomil si přitom, jak fatálně důležité to je. Po třech hodinových půlnočních trénincích jsem měl stroj skoro pod kontrolou.

Obecně musím říct, že počet najetých kilometrů vůbec nic neznamená. Od doby, co na VTX1800 jezdím, jsem najel už hodně. Ale několik intenzivních tréninků po nocích, učení se teorie a několik kurzů motoškoly mi daly víc než desítky tisíc kilometrů bezmyšlenkovitého ježdění se špatnými návyky. Toto bych chtěl všem nováčkům, kterým jsem byl i já, velmi doporučit.







Dnes, na konci první sezony, jsem s výběrem tak ohromného stroje náramně spokojen. Nikdy předtím jsem na ničem jiném ani neseděl, natož abych to řídil. Autoškolu na motorku jsem udělal pár měsíců před jejím pořízením. Ale nevypnul jsem mozek, začal jsem jezdit rozumně, opatrně, postupně jsem zvyšoval nároky a jezdecké dovednosti. Trénoval jsem teorii, studoval videa, filmy a naslouchal radám. Absolvoval jsem několik motoškol (s Mírou Lisým - doporučuju) a dnes jsem s tímto náramným strojem sžitý jak se patří. Rozumným začátečníkům ho klidně doporučím i jako první stroj - pokud jsou trochu statní, vypořádají se s ní (já mám 168cm a 85kg). Na padáky ji položí a položí ji na ně hodněkrát, s tím musí všichni počítat. Ale i nováček tento náramný, krásný a velký stroj zvládne zkrotit. Dnes se s ní otáčím na téměř jakkoli úzké silnici, zatáčky si užívám se škrabáním stupaček o asfalt, vyhýbací manévry a kličkování mezi kanály s ní jde dělat jako s pírkem. Slalom zvládá s menším rádiusem než lecjaký minibike a pokud řidič dodržuje základní pravidla (je naprosto uvolněný, kouká kam zatáčí, nebojí se ji položit až na stupačku, přidává v zatáčkách plyn atd), je schopný ji i v nulové rychlosti ovládat lehce, hravě a zcela bezpečně. I přes její enormní hmotnost a velikost.







Nováčci, nebojte se jí. Já jsem se původně obával, ale nedal jsem na škarohlídy, šel jsem do této krásné a obří krasavice bez zkušeností jako motopanic a nelituju toho. Je to skvělý stroj, se kterým se dá lehce naučit a rychle sžít k naprosté symbióze.