Jawa 250/590 (1966)

Je opravdu skvělej zážitek si na tomhle někam vyjet. Pokaždé, když na mě nějakej starej fotřík ukáže palec nahoru, vykouzlí mi to na ksichtu úsměv a vím, že ta práce stála za to.

Více fotografii

První dojmy - Není to trhač asfaltu a nebrzdí na fleku, ale o tom svezení na téhle motorce není. Ideální cestovní rychlost je 80km/h i s pavikem. Zapalování ještě origo. Možná v budoucnu pořídím vape.

Doplňky na motorce - výfuky a kolena Hadrávek

Recenze

V patnácti byla po pincku a stadionu moje první velká mašina Jawka 250/353, se kterou jsem brázdil polňačky a lesy kolem komína. Po patnácti letech jsem zatoužil tenhle stroj zase mít a tak jsem začal pokukovat po něčem s papírama. Loni se kamarádovi podařilo sehnat tuhle sportku i s pavikem zapsanym v TP od prvního majitele, kterej ji měl po záplavách očištěnou a naskládanou v regálech. Bohužel původnímu majiteli garáž navštívili nepřizpůsobiví spoluobčané a někde v kovošrotu skončila část plechařiny včetně !!!zadního blatníku!!!. Pak se ještě vyřádili na zamčenym pavikovi a otevřeli ho jak konzervu sardinek. Když k mému štěstí kamarád zjistil, kolik poctivá renovace stojí času a financí, rozmyslel si to a jawku mi nakonec prodal. Chybějící díly, až na zadní blatník jsem měl doma. Blatník jsem nakonec sehnal taky a za celkem slušnej peníz. Dostat jí do tohodle stavu trvalo zhruba sedm měsíců. Barva byla původně klasická jawácká červená. Takových je ale hromada a proto jsem se rozhodoval mezi signální červenou a královskou modrou, ve kterých se sportky dělaly. Jak je vidět, vyhrála to modrá. Netvrdim to na stopro, ale po spoustě hodin pátrání na netu jsem zjistil, že by se mělo jednat o odstín podle ČSN 4690 a v RALu je nejblíž odstín 5011 ocelová modrá. Ve stejném odstínu jsem nechal nalakovat i pavika.

2015 - letos jsem na ní bez poruchy zdolal Grossglockner.