Oprava/úprava rámu pod sedlem Motorro BM 400 Velas

Vlastník	Properitus
Vloženo	20.7.2014
Aktualizováno	18.11.2023
Zobrazeno	5 188x

Motocykl Velas (xinguye) má napsáno v návodu nosnost zadního nosiče 5kg, což je pro běžného uživatele naprosto mizerná hodnota! V reálu je to ale proto, že ten zadek opravdu je poněkud fórově udělaný, tedy pokud odstrojíte plasty a podívate se na čem a jak to tam všechno drží.
Já rozhodně potřebuji na motocyklu mít možnost něco převést, proto jsem si na motorku sehnal poměrně velký motokufr 42L a bohatě ho využíval. Bohužel konstrukce motorky s tím měla problémy, tedy nejprv se utrhl ten trojúhelník nad zadním světlem a po jeho svaření a vyztužení byl dlouhou dobu klid, až letos začaly praskat rámové trubky pod sedlem viz foto, a to nejprve vpravo a po svaření za krátko i vlevo.

Bylo mě naprosto jasné, že tady prosté svaření praskliny nic neřeší, protože je to konstrukčně špatně vyřešeno a tak ani oprava nebude vůbec jednoduchá, tedy musím to komplet předělat, aby to vydrželo, tolik co potřebuji abych už nato nikdy nemusel sáhnout.
Přemýšlel jsem tedy o materiálů. Původní trubky průměr 22mm síla 2 se ukázaly jako zcela nedostatečné, protože praskaly. Zašel jsem tedy do feromatu a prohlížel si co je v nabídce a jaké možnosti jsou. Jako velmi vhodný se mi zdál jekl 20x30 síla 2, také proto, že na rámu je už použit mezi motorem a schránou vzduchového filtru a když ho postavím na výšku, bude mít oproti trubce podstatně vyšší pevnost. Přidal jsem také trubky průměr 20 jako jsou nad schránkou vzduchového filtru a nějaké pásoviny na případné úchyty pro díly, které jsou na rámu zavěšeny a také dlouhé matice pro vevařování kvůli závitům, abych je nemusel vrtat a znova řezat.

Jako pracovní svářečku jsem zvolil multisvářečku parkside PMSG 200 A1 v režimu COčko s plynem a drátem 0,8. Takové konstrukční věci nikdy nevařte plněným drátem! Sváry by neměly pevnost a bylo by to nebezpečné! Tahle svářečka z lidlu je úplně super stroj, relativně malá, přitom dostatečně výkonná a na 220V, takže lze zapnout do běžné zásuvky v každé garáži a není ani moc drahá, vzhledem k ceně jiných srovnatelných svařovacích strojů.

Nejprve jsem musel zadek motorky úplně odstrojit, včetně schránky na vzduchový filtr a také karburátor a zacpat veškeré volné otvory. Také jsem musel odpojit veškerou elektriku, včetně regulátoru a oddělat dráty bokem, aby se mi nemotaly pod rukami a nezavazely a případně se nepoškodily. Potom jsem si namodeloval z jeklu základní zakřivení bočních trubek a potom uřízl původní zadní část flexou a podle ní to začal dolaďovat z toho jeklu, tedy jekl jsem nařezával, ohýbal a svařoval, abych dostal žádoucí tvary. Potom jsem zkoušel přikládat díly a odstraňoval kolize. Docela maturita byla obejít s jeklem kolem výfuku a jeho koncového tlumiče a potom na něho vymyslet a navařit uchycení, aby seděly díry a nikde nebylo pnutí a vše šlo volně bez potíží spasovat a smontovat bez pnutí a kolizí a přitom být rovně v ose.
Další ladění bylo pasování trojúelníku pod zavěšením nosiče, aby vše bylo rovně a seděly mi díry na uchycení plastových kapotáží, tedy té středové díry nad kterou drží nosič a také pasovat uchycení zadního blatníku a zadního světla, aby i tam seděly díry na šroubky. Vše musí být smontovatelné bez kolizí a pnutí a musí to sedět, jinak bych si zadělal na velké budoucí potíže. Nakonec přišly úchyty na schránku baterie schránku vzduchového filtru a plasty. Vše jsem si musel nejprv vždy přišroubovat k pasovanému dílu, nabodovat, potom odmontovat a dovařit, abych to nespálil. Takto jsem měl jistotu, že vše potom půjde složit a bude to dobré. Když už jsem svařoval, tak jsem také o pár cm nadstavil krátký stojánek, který mě předtím dost rozčiloval.
Po zabroušení a doladění všech svárů jsem holý kov musel lakovat. Z předchozích zkušeností jsem nato nakonec zvolil alkyton kovařská barva, který teď nechutně zdražili na 300kč. Veškerá místa před lakováním jsem nejprve odmastil acetonem a pak natíral postupně malým štětečkem celkem cca 3 vrstvy, vždy po proschnutí ať to drží a vydrží, přece jen je to motorka, která jezdí venku a potřebuje dobrou ochranu proti korozi. Bohužel sychravé počasí mě pěkně rozčilovalo, protože jsem to z prostorových důvodů musel dělat venku před garáží a byl jsem silně závislý na příznivém počasí, kterého moc nebylo a taky mi do toho pořád něco jiného lezlo.

Po zaschnutí jsem motorku začal skládat a zde se vyplatilo pečlivé pasování všech komponentů, trošku blbé to bylo jen kolem zadního blatníku a zadního světla, ale tak jsem to musel vypodložit gumovými podložkami z vodoinstalatérského obchodu a do zadního světla použít delší šroubky z auta, ale nakonec vše docela pasovalo a složil jsem to a úspěšně natáhl a zapojil veškerou elektriku. Když jsem potom zkusil motorku nastartovat, tak motor a vše ostatní fungovalo jako před opravou, tedy zadní světlo, brzdové světlo, i blinkry, motorka dobíjela jak předtím a žádnou závadu navíc jsem tam neobjevil. Když jsem si pak na motorku sedl, tak jsem si všiml jen toho, že sedadlo je o nějaký ten centimetr výše, než původně bylo, ale to není nic, co by tomu nějak dramaticky vadilo. Já jsem rád, že nyní je konečně všechno pořádně pevné a nosič mohu zatížit jak potřebuji bez obav z destrukce rámu.

Toto budiž také výstraha pro ostatní majitele stejného motocyklu, že s tím nosičem musí být opatrní a moc to nepřetěžovat, nebo budou pak muset upravovat rám jako já. Dokážu si přitom představit, že málokomu by se do něčeho takového svépomocí chtělo, ale já jsem v tomto jinej, každou takovou příležitost využiji k tomu, abych si přitom motorku zároveň přizpůsobil a z tohoto pohledu to vnímám spíše jako impuls k takovému přizpůsobení, než jako katastrofu.