Aprilia Dorsoduro 750 (2009)

Itala jsem do baráku nikdy nechtěl a jak to dopadlo. Mám od špaget auto i mašinu. Taliánskej design je prostě chcací a těžko se mu nějaká konstruktérská dílna vyrovná.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Free-moto (Prostějov 1) - Prodejce vstřícný, obsluha zákazníka i v době "vánočního klidu". Férové jednání. Cena byla sice pevná, ale k moto byly jako bonus lékárna, mazivo na řetězy a zvýhodněná cena na olej a filtr.

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Aprilia SL 750 Shiver: Základ techniky stejný jako u Dorsa, ale to u mě vyhrálo vzhledově.
Triumph Street Triple: V době shánění nové moto mě nabídka na inzerci nezaujala. Triumpha plánuji v budoucnu.
Yamaha XJ6: Do hledáčku se mi dostal i tento celkem pohledný naked bike. Proti nakonec rozhodla tuctovost v porovnání s ostatními uvedenými.
Benelli TNT 1130: Design bomba, super motor. Horší technika a pro mě zbytečně velký objem.

První dojmy - Zvuk je naprosto výbornej. Projevem jednoznačně nejlepší mašina co jsem kdy měl v baráku. Sériový laufy nádherně chrochtaj a při ubrání si občas plivne. Stejně tak airbox mi přijde "otevřenější" než je zvykem. Při přidání plynu se pod ocasem (u žen pod frndou) vytváří uchu-libý hluboký zvuk.

Motorku bych doporučil pro - pro ty co nechtějí tuctovou mašinu a hlavně pro ty co chtějí světový mír!

Doplňky na motorce - černé páčky Titax, vocas za řidítky

Recenze

Na konci sezony 2013 jsem začal hledat vhodného nástupce včelky ER-6n. Vzhledem k tomu, že mám dost svých osobních kriterií, nebylo to tak snadné.

Japonské menu mě už neukojilo a tak jsem začal projíždět i evropskou konkurenci. Před Vánoci jsem skončil ve stavu 50% pro Shiver a 50% pro Dorso. Za mašinu jsem chtěl dát kolem 100 k což splňoval Shiver, Dorso mě nicméně učarovalo vzhledem a ještě větší vzácností na silnicích. Jedním z mých hlavních kriterií je, aby mašina nestála na každým rohu a to Dorso splňuje dokonale.

Pořád se nemůžu nabažit ty nádhery. Opakující se křivky v rámci celé mašiny, zadní partie jsou tak sexy, že jsem zapomněl i na ženský. Prostě nuda, nuda, šeď, šeď je přesně to co vás s touhle mašinou nečeká.

Už když se vezla na vleku domů, téměř každej kolemjedoucí či jdoucí na ni přilepil svoje oči.

___
Společná cesta životem:
4.4.2015 - Rozvod, shrnutí
Tak a špageťák je z domu. Nakonec to proběhlo mnohem rychleji, než jsem sám čekal. Na prodeji mě mrzí hlavně to, že jsem nestihl udělat tradiční focení mašiny, jako u předchozích strojů. Pravda, dlouho jsme spolu nepobyli. Jen 4150 km a rok a 3 měsíce.

Naše společné působení bych shrnul v následujících bodech:
+ mašina je to vzhledově povedená - talián umí
+ zvukově nejlepší co jsem doposud měl a to i se sériovými výfuky
- příšerně malá nádrž a relativně velká spotřeba
- podělaně malá nádrž a žere to jak tank
- a do třetice malá nádrž
- spolehlivost - asi diskutabilní kus od kusu - za těch 4000 km jsem musel řešit několik neduhů (únik oleje, kabely startéru, těsnění výfuku, haprující elektronika), které na psychické pohodě zrovna nepřidaly
- mapy zapalovaní, papírově hezká věc v praxi totálně na ho.no
- pod sedlo se nevleze ani nutná výbava
- motard to vidělo leda z rychlíku, je to spíš jinak oplastovanej naháč
- jízdní vlastnosti mě nenadchly, s mnohem lacinější, slabší a hlavně obratnější Kawou ER-6n jsem užil více radosti
- v základu nulová možnost držení vzadu a úchytu zavazadel (ale kdo by cestoval na mašině, která najede 120 km do rezervy?)

Suma sumárum asi převažují zápory nad klady. Když Aprilu porovnám s předchozí ER-6n, jednoznačně u mě vítězí Kawa. Byla výrazně lacinější, úspornější, spolehlivější, lépe ovladatelná a navzdory deficitu 14 kW nebyla pomalejší - občas i celkem lituji prodeje, protože za ty prachy s kupou doplňků to byl bezva stroj. Dorso ER-6n poráží leda ve vzhledu, ale i to je diskutabilní.

9.10.2014 - Konec sezony na dosah
Dlouho jsem nenapsal žádný kydy, tak vzhůru do toho. Před pár dny jsem konečně vyřešil hlášku SERVICE URGENT na špagetě. Musel jsem kvůli tomu zajet do Solnice (Motor 007), kde mají k dispozici diagnostiku na makaronský stroje. Výsledkem byla informace, že hapruje senzor teploty nasávaného vzduchu. Nechal jsem jim tři kilča a mastil domů do garáže, rozebrat mašinu. A ejhle, čidlo teploty na airboxu mělo vypadlý kabel z konektoru. Do půl hodinky vše spraveno a vyřešeno. Kéž by mašina na displej napsala číslo chyby, aby si to mohl člověk zjistit sám. Ale to by taliáni nemohli vydělávat na licencích pro diagnostiku. No aspoň jsem nemusel kupovat senzor za 1500,-.

Jsem zvědav, kolik km na tom ještě nalítám (od koupě to teď dělá cca 4000 km). Z důvodu rozporuplných pocitů za dobu vlastnění Dorsa, jsem ho po sezoně chtěl poslat k šípku. Bohužel jsem do něj nasypal celkem dost za údržbu a drobné opravy, tak zvažuju, zda s ním ještě chvíli netrpět, abych si ty investice užil.

30.8.2014 - Vítězství v Třebešovské třístovce
V sobotu se mi povedl malej husarskej kousek. S italkou jsem vyhrál motosprint Třebešovská třístovka v kategorii Enduro/chopper 2 válce. Čas na 200 m 7,705 s a největším skalpem byla KTM 990 SM-R. Přijel jsem se zúčastnit bez očekávání a výsledek dopadl nad očekávání :).
Jenže to by nebyl ital, aby to nemělo i stinnou stránku. Hned druhou jízdu po dovezení ze servisu mi na palubce začalo svítit hlášení URGENT SERVICE. Mašina funguje normálně, ale opět s ní musím řešit nějaké italské neduhy. Až pojede z domu asi slzu tlačit nebudu, ale bouchnu šáňo.

3.8.2014 - Inkontinence olejná
Na poslední projížďce před služebkou se mi objevil na zadním válci drobný únik oleje, neznámo odkud. Naštěstí se zdá, že to nebude pod hlavou válce. Aby toho nebylo málo, tak při cestě do servisu se neznámým temným způsobem uvolnilo koleno druhého válce ze svodu. Že to dělá kravál, na to se mužu vyhnědkovat, ale horké spaliny neskutečně ohřívají podsedlový rám včetně sedla a všecko kolem, že na tom ani pracku nejde udržet. Talián prostě opět dělá všecko proto, abych ho vyhnal z baráku lopatou na pizzu. Za tejden jsme měli vyrazit do Rakous, ale všecko nadšení z důvodů komplikací opadlo a akce se tak odkládá na neurčito. Nejspíš na dobu, až si zase koupim Japonce.

7.7.2014 - Letem světem
Blíží se mi další služebka, tak jak to jde, hnedka tahám za špagety. Od koupě se mi podařilo nalítat k dnešku 3300 km. Žravost se mi na rozdíl od předchozích mašin zdá velmi kolísající. Minimum 5 a maximum 7,6. Navíc se furt nemužu psychicky vyrovnat s malou nádrží. I v civilizovaným světě jsem ve stresu, zda mi někde dojde. Kolísavost spotřeby podle stylu jízdy to jen umocňuje. V noci se až hrůzou pomočuji a vybavují se mi běsy, jak vzpomínám na dobu, kdy jsem měl ER-5 a na jednu nádrž najel 400 km.

Kdyby náhodou někoho zajímalo, kolik provoz taliána přesně stojí, můžete sledovat zde:
Aprilia Dorsoduro - náklady

5.2014 - Kilometrický blowjob
Těžkou smrtelnou angínečku s rýmečkou jsem díky Bohu přežil a smradlavý řepce se v polích na slunci taky dařilo. Tudíž jsem mašinu ojížděl jak jen mi to práce a samička dovolila (od koupě najeto cca 2200 km). Nový gumy držej parádně a co vyjížďka kolem Liberce to návrat přes Ještěd od Českýho Dubu. Ty zatáčky jsou tam prostě mrdový a nejednou jsem si tam ustřík strachy do textilu či v blembáku naopak vykouzlil úsměv od ucha k uchu. Zalíbily se mi i lehké power drifty v utažených zatáčkách na dvojičku, takže čekám, kdy to složim.

Dokonce sem jednou jel i za 5 na 100. Samice na tandemu a rány do helmy, když sem jel víc jak kilo. Takhle se dělá spotřeba .

06-07.4.2014 - Zajíždíme šprcgumy
Poprvé jsem špagetu vytáh ze Skalice do državy v Libci. Čas 1:05 na cca 110 km dává značit, že předpisovka to zrovna nebyla. Dával sem ji kouř co se do ní vešlo. Vmax často překračoval hodnotu bankovky s Amosem a taky se to řádně podepsalo na spotřebě. 7,6 l proti tradičním 6,5 l. Palubní počítač vůbec musel vymejšlet nějakej nedouk. Kdyby kecal o půl litru, budiž. Ale já jedu pilu až mam v zápěstí syndrom karpálu, spotřeba dle palubáku klesla na cca 4,6 l a reál je o 3 l vejš! Totálně ujetý hodnoty. Tentokrát jsem tam hladový oko dostal už na 110 km od tankování.

Pozitivní je aspoň 300% změna k lepšímu po nazutí Dunlopek. Po 250 km mam hned jasno, že to byla dobrá volba. Pomalu se otrkávám do zatáček a zbavuju se nejistoty z původních Metzelerek. Hnědý bezpečnostní prádlo snad už nebude třeba.

29-30.3.2014 - Hrobníkovi z lopaty
Sobota:
Stačilo málo a špagety skončily na skládce. V sobotu přišla poslední kapka, která mě v první fázi nutila k polemice, zda opravdu všichni kolem neměli pravdu, že nemám kupovat taliánskou motorku. Krásný počasí, hodim se do fusaku, vytáhnu moto, startuju. Jedno otočení motorem a konec. No nic, přičítal jsem to už tak ne zcela ideálně fungujícímu spínači startéru. Takže rozborka spínače a jeho čistění. Samozřejmě mi vyletěla aretační kulička kamsi před garáž a ulicí zaznělo spoustu synonym pro dámské a pánské genitálie. Nečekaně se ji s pomocí alfa samice podařilo najít. Složil sem to dokupy, zapnu klíček a ... nic. Zpocen v moto hadrech a cele konsternován (rozuměj nasrán) jsem mašinu nacpal zpátky do garáže a nechal ji ladem do dalšího dne.

Neděle.
Před obědem jsem z posledních sil přišel s klíčem, jestli si to náhodou makaron nerozmyslel. Samozřejmě, že ne. Nicméně již více uklidněn jsem začal pátrat po dalších příčinách. Baterie byla vyloučena a relé cvakalo, takže cílem byl startér a jeho napájení. Bingo! Po sejmutí gumové fajfky z kabelu startéru jsem značně zpozorněl. Závit, matky a oko na vodiči rezatý jak liška. Už po mírném pocuchání mašina chytla. Takže bylo jasno. Shnilý matky do sběru, odrbat kartáčem, aplikovat maziva, složit. A špagety jsou zase konečně k jídlu!

Jako bonus mašina dostala ještě v neděli večer objednané botičky Dunlop Sportmax Qualifier u Moto-Nývlt (lze vřele doporučit, přístup, rychlost a odvedená práce by mohla být vzorem pro řadu rádoby "profi" servisů). Jako skot židovského původu jsem sice doslova krvácel, když jsem zahazoval ještě dost zachovalé předchozí gumy Metzeler, ale nehodlám počítat kopřivy ve škarpě. Tak tvrdá a nepřilnavá neni ani 25 let stará originál Pneumantka co mam na Simsonu.

No a samozřejmě klasicky mě hrozně se*e debilně, ale opravdu debilně malá nádrž. Tentokrát jsem stihnul rozblikat hladový voko už po 114 km od tankování. Spotřeba se mi drží kolem 6,5 na sto. Dva litry navíc za přídatných 14 kW (proti ER6) se mi při podobném jízdním stylu zdá teda celkem dost. Asi cena za ty designově-zvukový ejakulace.

21.3.2014 - Rozpolcenost
Konečně se mi sešel čas a počasí a pořádně sem si zajezdil. Pravda je, že počáteční nadšení teď střídá vystřízlivění. Začínaj mě ty špagety sr.t a to je žeru teprv 3 měsíce. Startuje to povolujícími se šrouby po cestě výfuku, dírami od žáru v krytech výfuků a končí to podělaně malou nádrží. Za sobotu jsem stihnul 2x tankovat. Hladový voko po 120 km mě fakt vytáčí do běla. Čekal jsem, že mi malá nádrž bude vadit, ale je to fakt děs.
Jízdní vlastnosti mě pravda taky nenadchly. Přesně jak psáno mnoha jinými - ve vyšších rychlostech se to vlní jako prase. To bejvalka ER6 proti tomuhle seděla jako přibitá a mrštná byla taky víc. Prostě zvuk a design super, ale ten fun faktor se nějak nedostavuje. Nemluvim o naprosto děsných gumách Metzeler Sportec, který zahodim dlouho před jejich životností a nasadim ověřené Sportmaxy. Už několikrát jsem si málem ustlal díky ztrátě adheze.
Korunu tomu všemu nasadil kámoš, kterej mě nechal projet na jeho Yamaze YZ 450. Totální vodvaz. Už shánim krosku. Když jsem pak odjížděl na Aprilce domu, byl jsem z ní naprosto znechucenej. Je to líný, neohrabaný, těžký, nejede to a ani zvuk to najednou nemá :D. Jsem jen malinkej krůček od toho, abych ji poslal do inzerce. Nicméně jsem se zařek, že tu jednu sezonu si ji aspoň nechám. Tak sem zvědavej až nasadim Dunlopy, jestli s ní bude víc prdele.

23.2.2014 - Preventivní prohlídka u lékaře
Protože má mašina lehce přes 20 táců natočeno, žádá si nějakou péči. Svíce, vzduchovej filtr a hlavně seřízení vaklů na ventilech. Co čert nechtěl, když jsem na ní jel do servisu, začla mi vadnout páčka spojky, až jsem téměř nemohl řadit. Probudily se ve mě staré útrapy s Fiatem Stilo a hydraulickou spojkou, které se začly projevovat stejně. Tak čekám, co se z toho vyklube. Jestli se to začne sr*t, tak asi navěky skončim s makaronama.

8.2.2014 - Nový máslo a filtr
Olej a filtr mi doma ležel od koupě, už se jen dokopat. Navíc bylo v sobotu mrdový počasí, takže jak jinak. Olej, filtr a šup na otočku do Náchoda. Pořád to hrabe jak sviňa. Měl bych radši jezdit na R(etard) mód než si někde natluču.

11.1.2014 - První odloučení
Hned po dovče sem musel valit na služebku. Sedm dní bez ní a už mi jebe. Ono přeci jen i o tom sexu to je taky. Doufám, že trpí stejně jako já. Aspoň teď na ni mužu vytáhnout nějakou špínu. Neskutečně mě vytáčí jak je pomalá. Ne však v jízdě, ale v šukání skrz palubák. Pomalejší odezvu už má jen Rimmer na diskošce. Dokonce i muj Fiat Špagetilo JTD (Jede To Debilně) z dob krále klacka je rychlejší.

2.1.2014 - Konečně svoji
Láska to je jako řemen a tak již nic nebránilo jejímu úřednímu stvrzení. Byli jsme společně oddáni na MěÚ v Náchodě. V oddacím listě jsem již nesmazatelně zapsán a nikdo nemůže říct, že spolu žijeme jen na hromádce.

28.12.2013 - Seznamování
Počasí má se zimou pramálo společného, nedalo mi to a mašinu jsem protáhl ze Skalice na Červený Kostelec. S přibývajícími kilometry jsem čím dál víc nadšenej. Je to skvělá mašina a na aktuálním povrchu to pořád hrabe na prdeli. Mazeeec. Proč je jaro tak daleko ...

27.12.2013 - První styk a sestěhování pod jednu střechu
V pátek po vánočních svátcích se jelo na výlet s vlekem. Počasí na místě celkem přálo, takže jsme se spolu svezli. Hned mě překvapil parádní zátah už odspoda a velice snadný prokluz na zadním kole, který je však vždy perfektně kontrolovatelný.
Bylo jasno a šlo se nakládat.
Celou akci akorát zkalila drobná nehoda při vykládce. Při povolení poslední kurty se mašina zhoupla a lehla na sajtnu. Odnesl to bohužel dolní roh pravého bočního plastu u nádrže. Když jsem slyšel to plastové prasknutí, polila mě hrůza. Bál jsem se, že to odneslo světlo nebo maska. Naštěstí z toho je jen drobná kosmetická vada. Doufám, že to bylo naposled, co ležela!

20.12.2013 - Láska na první pohled
Z Brna jsem si s kámošem udělal výlet do Prostějova, abych se na ní letmo podíval. Jiskra přeskočila hned. A když jsem měl tu čest slyšet i její zvuk, málem jsem předčasně dospěl.