Kawasaki GPZ 900 (1990)

Legendární motocykl patřící k milníkům v motocyklové konstrukci.

Více fotografii

První dojmy - Kapalinou chlazený řadový čtyřválec dohc o objemu 908 cm3 nabízí u neseškrcených verzí poctivých 85 kW při 9500 otáčkách za min. Doménou značně podčtvercového motoru je ochota vytáčení do vysokých otáček, což ve spolupráci s šestistupňovou převodovkou umožňuje dostatečně dynamickou jízdu i z pohledu dnešního jezdce.

Recenze

Ač motocykl nepřinesl žádnou radikální konstrukční novinku, patří svým celkovým pojetím k milníkům v motocyklové konstrukci. Konstruktérům Kawasaki se podařilo namíchat koktail tradičních a progresivních prvků, které v jednom celku neuvěřitelně dobře fungují. Vše navíc uschovali do nadčasově designovaného pláště, který ani po letech neztratil svůj říz.







Jako zásadní pro komerční úspěch motocyklu se projevila správná volba koncepce motoru. Zvolen byl technicky málo komplikovaný řadový čtyřválec s o 20% menším objemem než měly ostatní konkurenční motocykly. Požadavek malého rozměru motoru, umožňujícího zavěšení motoru pod rám a tím dosáhnout snížení těžiště motocyklu, si vynutil přesun rozvodového řetězu na levou stranu motoru a kapalinové chlazení. Tyto progresivní prvky byly u řadového čtyřválce použity v historii poprvé. Jelikož se tímto motor stal pevnou součástí rámu, musel být doplněn o vyvažovací hřídel. Dostatečně velkého výkonu bylo dosaženo velkým průměrem vrtání, které umožnilo použít ventily o velkém průměru a malým zdvihem umožňujícím vysoké využitelnými otáčky motoru. Značně podčtvercový (vrtání / zdvih 72 / 55 mm) řadový čtyřválec vynikal pružností, které mohlo být plně využíváno díky použité šestistupňové převodovky, jež byla v té době u velkoobjemového motocyklu zcela výjimečná.
Nosná část rámu motocyklu byla vytvořena z trubkových ocelových profilů. Zadní partie rámu je vytvořena z čtyřhranných nosníků z hliníkové slitiny. Zadní kyvná vidlice, odpružená centrální tlumící jednotkou Uni-trak, byla svařena z hliníkové slitiny. Excentrické uložení hřídele zadního kola v kyvné vidlici charakterizovalo motocykly Kawasaki po dlouhá léta.
Kapotáž motocyklu byla aerodynamicky tvarována s japonskou důsledností tak, že dokázala poskytovat dostatečnou ochranu i při vysokých rychlostech. V době, kdy se model GPZ 900 R objevil na trhu, šlo o nejrychlejší sériový motocykl na světě.







Kawasaki GPZ 900 R může být i dnes pro motocyklisty velikou výzvou. Zejména pro ty, kteří brázdí naše silnice na nekapotovaných motocyklech a chtěli by zažít i pocit z vyšších rychlostí. Kdo má v garáži ještě jedno volné místo, ten ať neváhá. V současné době lze pozorovat pomalu se zvyšující zájem o sportovní motocykly 80. let, čímž ceny těchto motocyklů již nikdy nebudou tak příznivé, jako byly v nedávné době. GPZ 900 R má v tomto případě velikou výhodu v tom, že jich bylo vyrobeno veliké množství. Na západ od nás lze tedy sehnat nové i použité díly bez větších problémů. V Evropě jsou GPZ 900 R nejvíce rozšířeny v Německu a Velké Británii. V této souvislosti by bylo jistě zajímavé zjistit, zda se nějaká GPZ neproháněla před rokem 1989 i u nás.







V době vzniku byla Kawasaki GPZ 900 R ryze sportovním motocykly. Vývoj v této kategorii však nabral od uvedení GPZ na trh takové tempo, že po deseti letech jeho výroby se přesunul spíše do kategorie sportovně cestovních motocyklů. Škatulkovat GPZ 900 R ale v podstatě nemá smysl. Ač byla GPZ 900 R v průběhu let postupně ve všech stránkách překonána svými nástupci i konkurenčními motocykly, udržela se, pro neustávající zájem, v nabídce Kawasaki po dlouhou dobu. Tento motocykl je ukázkovým příkladem ikony, kterou si lidé kupují zejména proto, že ji prostě musejí mít.

GPZ 900 R nemůže dnešním motocyklům konkurovat v provedení detailů. Přeci jen vznikal v době 2D konstruování. Nicméně, díky dokonale vypilovanému charismatickému designu, jako celek působí GPZ fantasticky, což mu může většina současných motocyklů jen závidět. Abych nezapomněl. Kawasaki GPZ 900 R ročník 1985 se v jedné z hlavních rolí objevila v hollyvoodském trháku Top Gun...







Motocykl zachovalý v původním stavu je představitelem inovované verze, které byla představena v roce 1989. Inovací prošla zejména přední vidlice, u které byly použity trubky o větším průměru, odpadl antiponořovací systém AVDS anti-dive a seřizování útlumu. Motocykl dostal nové přední čtyřpístkové brzdy Tokico s dvěma plovoucími kotouči a zadní kotouč s dvoupístkovou brzdou, shodné s modely ZXR 750, ZZ-R 1100. Zásadní změnou byla změna předního 16'' kola na 17''.
Škoda jen, že Němci dokáží linie každého motocyklu dokonale poničit požadavkem na dlouhý zadní blatník.







Kapalinou chlazený řadový čtyřválec DOHC o objemu 908 cm3 nabízí u neseškrcených verzí poctivých 85 kW při 9500 otáčkách za min. Doménou značně podčtvercového motoru je ochota vytáčení do vysokých otáček, což ve spolupráci s šestistupňovou převodovkou umožňuje dostatečně dynamickou jízdu i z pohledu dnešního jezdce.