Kawasaki ER 5 (1996)

Je pravdou, že za tuhle sezónu jsem toho moc nenajel. ERko jsem spíš používal jako přibližovadlo a těch pár dnů kdy jsem vyrazil vstříc světu a dobrodružství do mnou neprobádaných krajin, naší severní části země jsem povětšinou najel jen něco kolem 170 km.
Sečteno podtrženo, díky couračkám ve městě jsem najel jen něco kolem 1500 km, což se i mě osobně zdá jako hodně málo. Asi to pořešíme s ERkem nějak, že se pokusíme k nějaký milý skupině přifařit
Každopádně jsem zazimování odkládal co nejdéle to šlo (no upřimně jízdu jsem si zamiloval a nechtěl upustit) a hlavní impuls k tomu přišel tento týden v úterý, kdy mi snaha silničářů odklízet listí z našich silnic ukázala jasně najevo, že je zbytečný sám sebe ohrožovat, asi si dovedete představit co podbržděný přední kolo v kombinaci s mírným náklonem a mokrým listí asi může udělat.
Po menším akrobatickým kousku, který by záviděl i Pastrana, mírně vyhozeným ramenu a hrůzostrašným pohledu mých spolužaček a celkově celý fakulty padnul ortel, zimujem.

V průběhu zimy se dají konečně dohromady přední budíky, hodí se to na origo lešení a trochu se upraví kosmetika. Doma už mi leží černá samovypalovací žáruvzdorná barva na svody (udělám to až na začátek sezóny).

A na závěr pošleme s prvním táním ledů mašinu do servisu. Důvodů je už víc a hlavním je asi spojka. ERko na tom technicky není špatně, ale vzhledem k tomu, že několik let stálo v garáži a předchozí majitelé jezdili způsobem "vozím se bez investic" tak je potřeba dát malou injekci investice a udělat pár věcí, jako je spojka, brzdový destičky, těsnění motoru a chladícího systému a pokud zbydou nějaký ty chechtáky, tak nový ventily. Nadruhou stranu po týhle investici bude ERko schopný zase ujet dalších 30tis. bez větších investic, motor je sám o sobě díky japonský šikovnosti skoro nesmrtelnej a já osobně jsem rád, že jsem si vybral právě ERko. Že to bude Kawa to mi bylo jasný, ale že se budu učit na tomhle úžasným naháči jsem si nikdy nepomyslel.