Babetta Stella 50 (1990)

Skládačka z Lotyšska s babetím motorem

Více fotografii

První dojmy - Koupena jako kupa šrotu, prodejci jsem nabídl slušnou cenu, když bude motorka pojízdná. To jsem ještě netušil co si prodejce představuje pod pojmem "pojízdná". Fakt je ten, že 50 metrů by to z mírného kopce asi ujelo... Když si na to ještě dnes vzpomenu, tak se musím smát. Když jsme s kamarády přijížděli autem na domluvené místo, tak už jsme z dálky viděli, jak se prodávající snažil stellu oživit. Zadní kolo lítalo na všechny strany, s ním i jeho prdel, která byla do půlky odhalená, protože se snažil rukou zacpat přívod vzduchu do karburátoru, kterému chyběla krytka sání.

Recenze

Zamiloval jsem se do babett. Při posledním nákupu téměř šrotové babetty mi prodejce nabídl, že jeho kámoš má ještě Stellu, což je výsledek spolupráce Rižského výrobce se slovenským výrobcem. To jsem ji do té doby viděl jen na obrázku. No nedalo mi to a prodejci taky ne, jelikož potřeboval peníze tak jsme se domluvili na prohlídce. Mírně řečeno byl to děs. Takhle nechutně zbastlenou motorku jsem ještě v životě neviděl. Tak například zadní kolo, plášť totálně sjetý, ale hlavně místo duše tam bylo narvané tažné lano na auto, místo rychlopalu rulička z hajzlpapíru a izolepou přilepené lanko, v přední vidlici místo pouzder na kluzáky tam byly narvané kusy obalu z octa (ještě výroba ČSSR) a vystřižené tak, aby to jako simulovalo pouzdro, všechny místa, které potřebovaly mazat totálně zarezlé, zatuhlé. Polámaný zadní blatník, chybějící víčko karburátoru a většiny gumových dílů, dráty elektriky všech barev vedoucích od nikud nikam, brutální vůle všude kde se dá vůle způsobit jen dokreslovaly evidentně "starostlivou" údržbu motocyklu. To mi vše hrálo do karet, protože to byla výzva a tuto Stellu jsem prostě chtěl zreinkarnovat, tak jsem dohadoval cenu a nakonec byla docela slušná.

Fakt je ten, že dostupnost některých dílů je nulová tak během opravy bylo nutné pár dílů vyrobit, něco strojově, něco ručně. Zkrátka Stella prošla celkovým rozebráním a postupným skládáním, čištěním, stříkáním, leštěním a mazáním.
V motoru bylo potřeba vyměnit pouze oba unašeče těžké spojky, gufera, vše řádně odmastit, vypustit původních (půl litru!) převodového oleje a napustit novým.
Karburátor prošel celkovou očistou a nastavením.
Do přední vidlice zapuštěny nové pouzdra, nasazeny nové prachovky, nová osa předního kola, nové ložiska v krku řízení a obou kolech, nová páka přední brzdy.
Nový rychlopal z babetty (trošku musely být upraveny řídítka) a nové plynové lanko.
Oprava palivového kohoutu, nový rozvod elektro, opravený stojan.
Nové gumy do rozety, nová pneumatika a duše zadního kola, nové lanko zadní brzdy.

Samozřejmě věcí co se měnilo nebo opravovalo bylo více, chyběly různé závlačky, popraskaké žárovky, nové šroubky, matky...

První start po opravě proběhl standardně nakopávačkou ryn tyn tyn tyn tyn a Stella si to vrčí. Docela mě překvapila akcelerace, tak nezabírá žádná z mojich babett. Asi to bude převodem, ale vzhledem ke všudypřítomnému sněhu jsem to na více než 30Km/h netahal. Spojky řadí a startujou bezvadně. Posed je docela pohodlný, hlavně kvůli velkorysému sedadlu. Jako největší přednost považuji nízkou hmotnost a možnost sklopení řídítek což v této kombinaci předurčuje motorku převážet v kufru auta. Prý se jí říká camping moto :)

Jako opravdu "nešťastné" řešení bych označil způsob startování. Ani tak jejde o nakopávačku (ta je v pohodě), ale o její umístění v kombinaci s pákou zadní brzdy. Prostě dráha nakopávačky se kříží s pákou brzdy a při startování to docela fest překáží. Z počátku jsem to řešil nakopáváním pouze patou, ale poté, co jsem si udělal druhé bebí na lýtku jsem začal startovat normálně celým chodidlem a pokaždé se zaseknu právě na brzdě. Zpravidla ta zkrácená dráha nakopávačky na nakopnutí stačí tak to bude asi ten správný způsob.

První svezení bylo kvůli tomu sněhu krátké takže to jaksi nestačilo. Furt valilo takže nezbývalo než vzít hráblo a trošku to svinstvo vytvarovat. Vznikla z toho taková amatétská dráha, ale na vyblbnutí to stačilo. Stella dostala do těla, my na tom sněhu asi ještě více.












Vzhledem k nejasným pravidlům zda-li musí mít Stella značky a klasický techničák bude primárně využívána na blbnnutí se synem a manželkou na zahradě, takže nějaké úpravy "do krásna" neplánuju. Důležité věci jsou udělány, no prozatím to leštěnka nebude.







Proběhla také první trošku delší jízda a Stella fakt jede víc jak moje babetty, je s ní sranda jak cip.