Tunit se musí. Kdo netuní nežije. Tunění je naše máma. Více tunění republice, to je naše agitace!
V 7 racer má takovej hezkej hliníkovej kryt airboxu. A zrovna takovej by se mi hodně líbil na mojí černý Guzzilce. To by potom byla móóóc sexy. Ten černej plast co je tam od výroby, je jako na Vespu a já chci bejt rockerem. Položku zadám do computeru a vypadne na mne cena s tolika nulama, jako by to bylo ještě ve starejch italskejch lirách. Není! Tyhle dva výlisky hliníku stojí bez mála pět tisíc!
Mé kurážnější já: „Máš přece technicko-estetický vzdělání a známosti, co by si mohl využit, ne?“ Jasně... Nakreslím si výkres, oslovím známého, co vyrábí všechno z nerezu, a nějak to tam našroubuju. Je to vratnej proces, nemůže se nic stát... přeci. Navíc jsem před týdnem objevil obchod s nerezovým spojovacím materiálem, a tak už nic nestojí v cestě!
Po měsíci si nesu nádherné nerezové desky domu. Na radu odborníka jsou z třímilimetrového plátu nerezu, takže krom toho, že jsou těžký jak svině, rozhodně se nezkroutí. Tedy nezkroutí... jsou tak pevný, že když to do mě při parkování někdo z boku nakouří a bude mít vzadu kouli, spíš půjde do hajzlu ta koule než ty plechy :)
Doma kryty rozbalím a hned vidím první problém. Na místě kontrolního okénka pro nádobku s brzdovou kapalinou zadní brzdy má deska jenom čtyři vymezovací otvory. Další den večer v práci začíná první lekce kroužku šikovných rukou. Teda... sekretářka si už pomalu zvykla, že občas v povlíkačkách meju zahliněný velocipéd ve sprše, vykonzolován při tom zadkem ze dveří do chodbičky, protože se tam jinak nevejdu. Ovšem mým brilantním ovládáním flexy, jež je doplněno efektním ohňostrojem a nezaměnitelnou melodií, je mírně řečeno, zaskočena... Když ještě prozradím, že to vše se odehrává v modelárně a v presentační zasedací místnosti, není se jí co divit. :) Akce je zdárně dokončena, desky jsou umístěny na mašinu a dílem nechtěného, výbrus připomíná cosi známého (viz přiložené foto). ALE NENÍ TO ONO!!!
Tejden chodím okolo mašiny a přemýšlím jestli plechy sundat, nebo si na ně zvyknout. Jsou takový nějaký moc rovný, nebo co. Nepomůže ani to, že sundám plastovej, jakože chromovanej, kryt vstřiků. Znovu sedám za počítač a v grafickém programu zkouším jak to změnit. Chtělo by to na deskách mít nějakej zlom, aby se jejich měřítko zjemnilo, a aby navázaly na kosodelníkovou grafiku hlav válců, nádrže a vůbec celý motorky. Design už mám, ALE... jak rovně holejma rukama ohnout třímilimetrový nerezový plát? Po tejdnu přemýšlení to mám. Na rubu desky flexou vybrousím rovnou drážku a plech ohnu o stůl v zasedačce. Musím postupovat velmi jemně, aby se plech broušením nepřehřál a nezačal hnědnout. Za tímto účelem pokládám na podlahu firemního sprchového koutu mokrou studenou utěrku, coby chladič, na kterou položím nerezovou desku – sekretářka si pomalu začíná zvykat...
Výsledek je ohromující a já jsem spokojenej. Tímto jsem se zařadil mezi celebrity, mezi stavitele motorek... :)
...O pár týdnů později při pětitisícové kontrole v aule university v Sušici...: Asi v polovině prohlídky do prostoru vchází guru Guzzistů, Honza P. S pozdravem laxně prochází okolo mašiny na servisním stojanu. Pak se zastaví, otočí se, a prstem ukáže na můj nerezový kryt, v tu dobu nacházející se v úrovni jeho očí.
Honza: „TO?“
Já: „Špatnej design, muselo se to předělat“
Honza, uznale: „Chápu...“
Složil jsem zkoušku... :)
Vlastník | Jenykho | |
---|---|---|
Vloženo | 21.1.2013 | |
Aktualizováno | 21.5.2018 | |
Zobrazeno | 9 709x |
Fakt pěkný, když je někdo šikovnej jde to skvěle a hlavně za minimální náklady
Jo, lepší a z ušlechtilého materiálu. Děkuji za odpověď ohledně fotky. Asi bych za tím sklem taky často postával a nechal se unášet.
Parádní popis,zábavné čtení, víc takových zápisů
luxusni prace!naprosto profi..mozna i lip:)
Pěkná a dobrá práce.
Pěkně napsáno,perfektně provedeno