Yamaha TT 600 S (1994)

Docela univerzální enduro, škoda že yamaha nepokračovala v nastoupený stopě.

Více fotografii

Výška jezdce: 190 cm

První dojmy - Trochu lituju, že jsem ji prodal, měl jsem si to nechat na takový občasný ježdění. Dalo se stím jezdit jak na motocrosový trati, tak i cestovat po silnici na delší vzdálenosti.

Doplňky na motorce - Já říkám, že je zbytečný zásah do motorky a nejlepší je když je v originálním stavu. Dal jsem na motorku akorát otevřenou koncovku. Teda když nepočítám polepy a barevný provedení.

Recenze

Jak jsem již psal, ideální enduro. motorku jsem vlastnil asi 7 let. Takže zkušenosti celkem bohatý. Závady se nevyskytovaly skoro žádný, měnili se akorát opotřebovaný spotřební díly. Motor jsem neměl za celou dobu rozebraný, akorát jsem seřídil vůle na ventilech. Když jsem motorku koupil, tak samozřejmě proběhla celková rekostrukce a pak už se jenom jezdilo.

Není to zase tak dlouhá doba, kdy paní motocyklová móda přišla s filozofií stavby motocyklů nejen pro volný čas, pro které se vžil název „cestovní endura“. Tyto stroje sice vycházely z konstrukcí tehdejších motokrosů a endur, ale postupem času bylo více jejich prvků optimalizováno pro pohodlnou a bezpečnou jízdu na asfaltové silnici. Vývoj cestovních endur se dnes dostal tak daleko, že stroje jako například YAMAHA TDM 750 či SUZUKI V-STORM nemají s „off road“ stroji již nic společnýho (snad kromě dvou kol a podobného designu bez rozměrných karotáží) a vytváří už samostatnou kategorii. Tyto tlaky samozřejmě vyvolávali na motocyklovém trhu i opačné tendence. Proto stále vzrůstající množství motocyklových fanoušků toužílo po motocyklu, na němž lze bez problému připevnit poznávací značku a jezdit s ním v běžném silničním provozu, což s motokrosem, jak známo, nejde, byl tělem i duší opravdovým strojem do terénu. Proto ve své době slavily velké prodejní úspěchy takové motocykly jako KTM LC 4, Kawasaki KLX 650 R, Gilera RC 600 R a další ve čtyřtaktní třídě nebo Yamaha WR 200 a Aprilia RX 125 R ve dvoutaktech. K těmto strojům se tehdy zařadila i Yamaha TT 600 S, terénní nástupkyně slavné jmenovkyně z první poloviny osmdesátých let.
Yamaha se chtěla svým inovovaným typem opět vrátit na výsluní nejvyšší objemové třídy čtyřdobých endur a na svůj návrat se opravdu důkladně připravila. Z původní šestistovky zbylo jen označení na nádrži. Yamaha TT 600 S roku výroby 1993 měla zcela nový motor, podvozek, příslušenství i povrchové díly. Nové, sportovnější pojetí tohoto stroje si vyžádalo i zabudování výkonnější pohonné jednotky. Ta byla odvozena od motoru dodnes populárního endura Yamaha XT 600. Zdvihový objem vzduchem chlazeného šikmého jednoválce je 595 cm3 , který při kompresním poměru 8,5:1 disponuje největším výkonem 32 kW (43k) při 7500 ot/min. Díky čtyřventilovému rozvodu, pečlivě osazenému karburátoru i výkonného bezdotykového zapalovaní CDI má motor velmi dobrý průběh točivého momentu s vrcholem 52 Nm při 5000 ot/min. Z důvodu vyšší životnosti a odolnosti sportovně laděného stroje má motor zesílenou převodovku i spojku, větší hlavní ložiska klikového hřídele, zlepšený chladící systém a vylepšený olejový okruh mazání se suchou klikovou skříní. Šestivoltový okruh „Tétéčka“ nahradila spolehlivější 12 voltová instalace. Protože je pro jízdu v terénu nejvýhodnější motor s co největším kroutícím momentem a co nejrychlejší reakcí (ale i decelerací) má motor Yamaha TT 600 S oproti svému základu zvětšený průměr sacích ventilů, menší setrvačník klikového hřídele a celkově lehčí zpřevodování. To se však projevuje i v hodnotě nejvyšší rychlosti motocyklu.
Základem povozku Yamaha je svařenec s vysokopevnostních ocelových trubek kruhového průřezu. Geometrie jednoduchého, pod motorem rozdvojeného kolébkového rámu je velmi podobná předchozímu modelů TT, ve srovnání s ním je však rám významně zesílen, zejména v oblastihlavy řízení a uložení zadní kyvné vidlice. Ta je asi nejzajímavějším konstrukčním prvkem podvozku stroje. Široce rozevřenou zadní kyvnou vidlici tvoří robusní nosník typu „Deltabox“ svařený z plechů a výlisků vyrobených z lehkých slitin. Součástí vidlice je i pákový systém odpružení zadního kola pracující se šikmo umístěnou centrální plynokapalinovou pružící a tlumící jednotku Öhlins, která nabízí 20 aretovatelných poloh pro seřízení předpětí pružiny i útlumu. Také odpružení předního kola teleskopickou vidlicí s dlouhým zdvihem (310 mm) poskytuje mimořádný výkon. Je to pochopitelné, vždyť Yamaha TT 600 S je osazena stejnou přední vidlicí firmy Kayaba, jakou byly vybavené motokrosové speciály Yamaha YZ 250.
Obě brzdy „Tétéčka“ jsou jednoduché kotoučové, kapalinově ovládané. Přední s dvoupístkovým brzdícím třemenem Bremzo má průměr 267 mm, zadní o průměru 220 mm má jednopístkový třemen, tentokrát od firmy Nissin. Standardně byly na obou kolech s hliníkovými ráfky montovány pneumatiky Pirelli MT 63 respektivě T 63 s hrubým vzorkem, který poskytuje příznivé adhezní podmínky i při jízdě v těžkém terénu. Přední pneu je rozměru 90/90-21, zadní 140/80-18.
Také i celkový design i tvarování plastových dílů Yamaha TT 600 S odpovídá sportovnímu duchu tohoto motocyklu. Aby ne, vždyť se na kompletaci motocyklu plastovými díly podílel tak renomovaný výrobce, jakým je italský Acerbis. Yamaha TT 600 S totiž nebyla vyráběna v Japonsku, ale v Itálii pod taktovkou tamního dovozce Yamahy firmy Belgarda, která byla původním iniciátorem celého projektu. Yamaha TT 600 S byla tedy po modelech TZR 125 TDR 125 dalším typem Yamahy vyráběným v Evropě pro evropský trh.
O rok později spatřila světlo světa odvozená verze pod názvem Yamaha TT 600 E s elektrickým startérem.