Yamaha BT 1100 Bulldog (2007)

Bulldog je přesně ta motorka, kolem které bude vždy spousta polemiky. Je to celkem pochopitelné. Nejde prostě o motorku, kterou můžete snadno "zaškatulkovat" a mít tak jasnou představu, co od ní čekat a jak se na tom dá jezdit

• 

• 

• 

• 

  Graf z brz...

Výška jezdce: 178 cm

První dojmy - Nebyl to úplně můj šálek kávy a tak má Bulldog nového páníčka ... a hurá znovu zpět k ducati!!! :-)

Recenze

Jednoho krásného slunného dne si prostě jedete na Ducati a užíváte si to neuvěřitelné charisma, které asi jen sotva poskytne jiná motorka. Najednou si říkáte, že je všude strašně aut a pletou se. Po 200 km jste už tak naštvaný, že začnete přemýšlet, že je to stále na hraně. Buď jedete za hranicí zákona a užíváte si tu nejlepší motorku, ale za cenu potenciálních problémů s policií, případně ještě mnohem hůř, ze cenu nejen vlastního zdraví či života, ale také za cenu života a zdraví ostatních účastníků provozu nebo jedete podle předpisů, ale za cenu trápení se na Ducince v "malých" rychlostech. Takže si řeknete, že by to chtělo asi přesednout na stroj s kterým nebudete nebezpečný sobě ani okolí. Dáte inzerát, s těžkým srdcem a slzou v oku prodáte a po bezesné noci jedete druhý den pro jinou motorku.

Vybrat něco, co není úplná tuctovka, nemá řadový čtyřválec, umí trochu cestovat, není vyloženě hnusný, má to servisní minulost a nestojí to šílený prachy, se zdá být jako neřešitelný úkol. První koukám po Ducati, ale nějak mi sem žádný model nepasuje. Nejblíž je "Multisranda", ale nevejdu se do rozpočtu. Projíždím nabídku Moto Guzzi a zase se nevejdu s některým z ukazatelů. Aprilia, Triumph, ... postupně projíždím všechny značky, až dorazím k písmenu "Y". Abych byl upřímný, není to zrovna můj oblíbený výrobce. V dávné minulosti jsem měl Yamahu XTZ600 Ténéré a bylo to celkem hrozné. Víc jsem opravoval než jezdil. Pravdou ale je, že to bylo v době po "sametové revoluci" a tehdejší nabídka ojetin byla u nás opravdu šílená! Projíždím jejich nabídku a koukám na BT1100. Hmmm Bulldog je celkem motorka, která už při uvedení na trh byla něčím zajímavá. Je to prostě naháč se sklonem k chopperu. Vzpomínám si na Suzuki VX800, kterou jsem před X lety zaparkoval do odbočujícího Formana a poprvé okusil, jak moc může ježdění na motocyklu bolet. A najednou je tu v nabídce kousek, který splňuje všechny požadavky, které jsem si dal. Jen je to trošku z ruky. Naštěstí se řídím heslem "v Čechách není nic daleko".

Místo oběda si volám s majitelem a zdá se jako normální člověk. Beru auto, druhého řidiče a hurá napříč naší zemičkou. První svezení se před moravským barákem mi jasně říká, že to dělá víc rámus než to jede, ale motorka je opravdu v top stavu a to rozhodlo.

Domů to mám 320 km a z toho asi 300 km dálnice. To není tedy zrovna silná stránka tohoto stroje, ale chci být doma ještě za světla a tak zkouším, jakou rychlost dovede Bulldog vyvinout. Sedím na "poladěné" verzi, která je seřízená na otevřené koncovky výfuků a na brzdě ukázala 69 koníků a 95 NM krouťáku. Mám tam zařazenou pětku a otáčkoměr atakuje "červené" pole, které je zde vyznačeno černě. Na počátku tohoto pole je ručička rychloměru těsně před číslicí 200. Ale jak se otáčkoměr dotkne čísla 7, začíná se motor odpojovat a omezovač tak jasně určí, že dál to nejde. Zkouším tedy další vlastnost a tou je možnost sedět normálně na motorce a neulítnout z toho. 120 je úplně v klidu. 140 se později ukazuje jako strop snesitelnosti, 160 je potřeba trošku se krčit, 180 je v "leže" a s pocitem, že víc to nemá smysl trápit. Při této zkoušce zjišťuji, že přehledné "budíky" jsou krásně čitelné i když svítí sluníčko, až na tachometr. Červené číslice na černém pozadí s červenou ručičkou jsou nic moc, ale k tomu všemu se ze skla stává spíš zrcadlo, takže sice sotva určuji kolik jedu, ale za to vidím, jak moc mi to v té helmě sluší.

Takže "zalehlej" využívám rychlý pruh a držím to až před Prahu, kde stavím pro benzín. Po 200 kilometrech se mi vejde 12 litrů. To je víc než příjemné. Prahou projíždím velmi pozitivně překvapen. Bulldog se mezi pruhy plnými aut vodí s lehkostí skútru! Tak to jsem od 250 kg těžký motorky nečekal. Sedím vzpřímeně na pohodlném sedle a dostatečně vysoko, takže vidím přes auta. Motor reaguje na přidání plynu bez ohledu na zařazený rychlostní stupeň celkem dobře a brzdy jsou čitelné, dostačující a dobře dávkovatelné. Za Prahou už vidím, že jedu do černých mračen a 10 km před cílem vjíždím do deště. To mi vyvolává úsměv na tváři, neb to by nebylo dobré znamení, kdybych při pořízení nové motorky nezmokl.

Tak je v garáži. Motorka, která není žádný zázrak, ale protože jsem žádný zázrak nečekal, splnila to, co jsem od ní chtěl. Na druhý den večer jsem svezl ženu a při jízdě kolem komína, při bublání si to předpisovou rychlostí, jsme oba šťastně konstatovali, že je to príma motorka na výlety a už plánujeme, kam vyrazíme na víkend.