Yamaha XV 1100 Virago (1998)

Yamaha XV 1100 Virago - příjemný "čopřík"

První dojmy - Líbí se mi zvuk, který je sice mnohem horší než u H-D, ale na Yamahu té doby je parádní. Motorka je malá, rychle se na ni dá zvyknout, ale časem člověk chce něco většího.

Recenze

Mašinu znám už 10 let, ale vlastní zkušenosti sbírám od jara 2012.
Oceňuju na ní, že zatáček se nebojí, převodovka a řazení funguje pěkně, hladce, líbí se mi i chod spojky, která nezabírá zbytečně brzo. Chválím posez, je příjemně nízko, origo řidítka padnou skvěle do ruky a mašina na první usednutí působí dokonale pohodlně, což je dokonale podpořeno měkký sedlem. Hned jak se ale rozjedete, cítíte, že stupačky by mohly být o nějakých 15 centimetrů předsunuty, nepotřeboval bych pak ani předkopy, které jsou naopak příliš daleko, u nich bych ocenil montáž o 5 centimetrů blíže. Tyto řádky neberte jako stěžování si, jsou to spíše malé výtky.
Vždycky se mi líbil zvuk, který se line z výfuků Highway Hawk a líbí se mi dodnes. Jen je škoda, že patřičné naléhavosti projevu a chuligánství se jim dostane až pod větším zatížení motoru. Na druhou stranu alespoň neruší při pomalé jízdě městem nebo tehdy, když prostě chcete relaxovat a vnímat klid okolo sebe někde na opuštěné okresce.
Co se mi určitě nelíbí, je absence šestky, resp. delší převodovka. To, co pokrývá 1ka-5ka, by mohly pokrýt čtyři rychlosti a pětka rychloběh. Převodový poměr 4ky a 5ky se liší jen málo a síly i na pětku má motor dost. Určitě bych si na předjíždění rád podřadil na 4ku a získal jako protihodnotu 5ku, která při 110km/h netočí "4 tisíce". Při delší jízdě pak motorka nepříjemně vibruje a těžko se to snáší třeba 3hodiny v kuse.
Odjakživa tvrdím, že na choppera patří jedině kardan nebo řemen, proto také padla volba na Virago. Bezúdržbovost celého systému je zkrátka skvělý bonus u jinak spolehlivé motorky.
V začátku jsem zapomněl říct, že jde o kanadský model, takže kola s loukotěmi jsou samozřejmostí, stejně tak automatické zapínání světel a plno doplňků, které si Evropani často nepřikupovali. Jmenujme třeba ony výše zmíněné Highway Hawky, rolku, brašny, padák, který byl vyměněn za předkopy, kožené "návleky" na páčky spojky a brzdy s třásněmi nebo přídavná rampa se dvěma světlomety.
Závěrem musím dodat, že jsem se nedávno na vlastní kůži setkal s legendou a ještě hodně setkávat budu, takže k Viragu budu možná až moc kritický. A co že jsem to potkal a potkávat budu? Harley Davidson Heritage Softail Classic. Zvuk ź jeho příplatkových Vance & Hines mi naprosto učaroval a proto musím, byť nerad, uznat, že dlouhozdvihová koncepce motoru má něco do sebe a příští stroj budu kupovat určitě právě podle tohoto kritéria. Heritage má dokonale brumlavý zvuk a přitom zbytečně nekřičí. Ani to nedokážu popsat, prostě nádhera.