Tak, sezóna pro mě už definitivně skončila, ne že by ještě nebylo počasí, čas, nebo chuť jezdit. Ale se zadřeným motorem v krabici od bot se jezdí dost špatně.
Takže co všechno se dělo? Celkem jsem najel od Dubna do Září 7 tisíc KM, dost jsem toho najezdil v létě při dojíždění do práce a zpátky a ten zbytek byly různý motoakce. Jezdím sám, jednak nemam nikoho, kdo by jezdil a hlavně mi to vyhovuje. Můžu se nazdařbůh toulat krajinou, zastavím kde chci, dám si cigárko, jedu si vlastním tempem a nikoho nezdržuju, nikdo mě netlačí .
Z těch větších vyjížděk, byla největší akce Rakousko. První den jsem vyrazil z Prahy směr Kaplice. Cestou se při tankování vyskytl první problém. Postavil jsem motorku na boční stojan a začal tankovat. V tom se ozvala rána a motorka ležela na zemi. Ulomil jsem stojan. Tak jsem motorku opřel o čerpací stojan, zaplatil a jel dál. Cestou jsem jel přes Vrané n Vltavou, Kladno, Orlickou přehradu, Písek a České Budějovice. Kousek za Budějovicema mě chytnul slejvák a docela jsem promok. Nakonec se mi povedlo v jednom JZD za Kaplicí sehnat chlapíka se svářečkou, kterej mi stojánek přivařil nazpátek za krásnou cenu-krabičku startek. Cestou se ale začala projevovat zvláštní závada. Motor občas vynechával, lépe řečeno to najednou chcíplo a nešlo nastartovat. Stačilo ovšem třeba jen 5 minut počkat a jelo se dál. To se mi stalo si dvakrát, tak jsem tomu nevěnoval příliš velkou pozornost.
Mým cílem byla vesnička Soběnov, kde jsem asi 3 dny pomáhal s bouráním skautského tábora. Po třech dnech, když byla práce hotová jsem se ráno sbalil a okolo devátý vyrazil směr Austria. Kousek před Dvařištěm opět vysadil motr. Zase stačilo počkat a jelo se dál. Ale v Rakousku se to postupně zhoršovalo v momentě kdy motorka chcípla vždy po nějakých 3-4Km mi začalo bejt jasný, že takhle nemůžu pokračovat. Tak jsem zastavil a začal opravovat. Sundal jsem sedlo, airbox, nádrž a takhle jsem se dostal až ke karburátoru, ten jsem vyčistil, pofoukal a vše zas namontoval zpět. Motor chytl na první otočení a závada se úspěšně opravila. Od té chvíle mě ani jednou nezazlobil. Dost mě potěšilo, že během tý půl hodiny, co jsem to opravoval u mě zastavila cekem 3 auta a ptali se, jestli něco nepotřebuju. S díky jsem odmítal s tim že si to opravím sám. Bylo zajímavé pozorovat reakce Rakušanů, vždycky se ptali, proč to nedám do servisu a když jsem jim řek, že si to opravím sám, tak naprosto nechápali a divili se, že to vůbec někdo kdo neni mechanik umí. Opravovat motorku na krajnici asi není v Rakousku zvykem.
Dojel jsem do Fraistadtu, za kterým jsem vypnul GPS a jel jsem nazdařbůh tam, kde byly hezká silnice, ani nevím, kde jsem všude byl. Dojel jsem až k Linz, kde jsem se stočil na východ a když se blížil večer jsem GPSku zapnul a jel zpátky do své rodné kotliny. Na hranicích u Znojma jsem potkal Daniela, Ruskýho dobrodruha, kterej jel na Yamaze YBR 125 přes celou Evropu. S nim jsem za Znojmem zakempoval a druhej den jsem jeli do Prahy. Po D1, během týhle cesty mi upad kryt řetězu, přestal fungovat tachometr(ten digitální), upadlo zrcátko a parabola předního světla vypadla ven. Ale dojel jsem.
Easy Rider
Vlastník | Hippieguy | |
---|---|---|
Vloženo | 15.4.2012 | |
Aktualizováno | 10.4.2014 | |
Zobrazeno | 13 891x |
"Dobrodružství je, když máš šanci na neúspěch"
Možná jsi trošku "blázen", ale i borec . Všechny tvoje příběhy nemají chybu a přesto, že jsi si prošel spoustou negativní kritiky tady na fóru, tak teď jsi v podstatě slavný ...
Jsi borec
odvaha ti nechybí-nevzdávej se