renocar_duben



PROFIL MOTORKY

Jawa Přestavba (1984)

Aktivní Profil uživatele

Vlastník LadaMacek
Vloženo 22.8.2011
Aktualizováno 26.10.2011
Zobrazeno 5 246x
HODNOCENÍ PROFILU OD 23 UŽIVATELŮ
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 8.3

Popis motorky


Nejcennější motorka kterou vlastním.Klenot na kterym se ani nechce jezdit.

Více fotografii

Výška jezdce: 194 cm

Recenze

Schválně kdo podle fotek pozná,jaké komponenty byly pro sestavení použity.Abych řekl pravdu,já se v Jawičkách moc nevyznám a sám bych dlouze bádal,co z čeho pochází.

Teď něco k historii tohodle šperku.
Postavil mi ji můj táta (Ladislav Macek 1956* 2008+) v letech 1984-1986 a mě byly na den přesně tři roky,protože ji dokončil a namontoval poslední díly v den mých narozenin.
Ačkoli byla jak pro mě,tak pro mýho o dva roky staršího bráchu,protože mezi námi jako sourozenci nedělal rozdíly,já to zkrátka bral,že jsem dostal dárek k narozeninám,kterej bude pro oba dva.
Většina použitých dílů byla ručně vysoustružena,posvařována,nebo přizpůsobena k namontování.Pochromování bylo provedeno v Kraslicích,kde do doby dávno minulé působila firma AMATI,která tehdy vyráběla dechové hudební nástroje.Tam tátovi bez keců za flašku Becherovky všechny díly pochromovali.(Tehdy si vůbec lidi víc pomáhali.)
Rám je navržen a svařen doma,taktéž řídítka,kyvka,celý výfukový systém a hromada dalších dílů,který mě teď ani nenapadaj.

Motorka se nakonec stala i tátovou krátkodobou vstupenkou do místnosti celonárodní slávy.Za "komára" si totiž tehdejší předáci KSČ všímali zručnosti svých manuálně pracujících soudruhů a rádi je vytahovali na světlo jako motivaci pro ostatní ctižádostivé talenty,které ukrývala naše Socialistická země.A tak se fotřík chtě nechtě v souladu s komunistickou vůlí,zúčastnil krajského kola Národně Technické Zdatnosti či tak nějak,kterou s tímto výtvotrem na podzim roku 1986 v Karlových Varech vyhrál.Následovalo celostátní kolo v lednu roku 1987,ve kterém se umístil na skvělém třetím místě.Skvělém,protože soupeři mu byli techničtí inženýři a jedna střední škola technického zaměření,což byli pro mýho tátu jako "obyčejného" automechanika silní protivníci.
Odměnou mu byl udělen neodmyslitelný diplom a medaile váženého socialistického pracovníka,podání pracky s nějakým komoušským pohlavárem,ale také třítýdenní letecký!!! zájezd do úžasně pokrokového Svazu Socialistických Republik,ze kterého se léčil další měsíc po návratu.

Po tátově "odchodu" na vánoce roku 2008,bylo jasné kam motorka poputuje.Brácha k motorkám nemá vztah,tak i byl sám rád,že bude u někoho kdo k nim vztah má a navíc zůstane v rodině.

Je mi jasný,že tohle povídání se sem moc nehodí,ale celé toto zveřejnění a popis beru jako vyznání úcty In Memoriam vůči člověku,kterému po dobu jeho života příliš uznání projevováno nebylo.Budiž mu země lehká...

Nejnovější komentáře

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Targus
Targus napsal 13.10.20 v 19:36 10b.

Naprosto skvělý stroj.
Něco podobného jsem "dopostavil" synovi. Byl jsem čtvrtý v pořadí a podařilo se mi to konečně zdárně dokončit a rozjezdit.
Bohužel než jsem to dodělal (trvalo mi to i s lakem rok) klučina z toho vyrostl.

Takže se moc nepovozil.

A začali jsme dělat na dalších pekelných strojích...

Matesbiker
Matesbiker napsal 05.03.19 v 12:30 10b.

Krásnej kousek

twinrider
twinrider napsal 14.01.17 v 16:22

Krásná práce, takovej příběh žádná motorka nemá.

LadaMacek
LadaMacek napsal 05.05.13 v 22:58

Díky za uznání kluci. Moc to pro mne znamená.

MartyBar
MartyBar napsal 15.12.12 v 22:13 10b.

Super!! Muj strýc postavil tak v roce 1980 něco dost podobného pro bratránka který je o 6let mladsi nez já. Toho to neuchvatilo a tak motorka lezela nejaký čas ladem. Když mi bylo asi 13 tak jsem se začal o ni zajímat. Byla sice stavěná pro 6ti letého kluka takže na mě už malá ale naučil jsem se na ní rozjíždět a řadit. Vyrůstal jsem bez otce a strýcovi syny to nezajímalo. Strýc tedy vzal "do parády" mne a stali jsme se spolu dost blízcí. Naučil mě základy oprav vozidel a pár dalších užitečných věcí . Bohužel začátkem 90tých let nepřežil zákeřnou nemoc. Zažil ale mého prvního Japonce a myslím že kdyby dnes byl mezi náma tak by ze mě měl radost. Často na něj myslím... Tak když už mluvíme o těch příbězích tak přidávám ten svůj a 10bodů!! Martin

Více komentářů



TOPlist