Junák M10 (1960)

Po pětileté renovaci jsem konečně letos úspěšně provedl testaci k získání veteránských dokladů.

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Ural M 63 sidecar: důvod neuveden

První dojmy - První dojmy z jízdy - stroj je to těžkopádný s dobrým zátahem od spodku a s pružným motorem který nevyžaduje časté řazení. Dosud není zajetý.

Recenze

Junáka jsem objevil náhodou, asi v roce 2006, do té doby jsem ani nevěděl že tento stroj existuje. Má klasický vzhled, je to čtyřtakt, v ČR je celkem vzácný, není předražený a dají se na něj sehnat náhradní díly - to byly důvody proč jsem se pro něj rozhodl. Občas se vyskytne názor že je to kopie Enfieldu nebo jiných značek, to ale není pravda, je to originál Polák. Motorka je to těžkopádná, má suchou hmotnost 170kg. Teť je po renovaci, zatím není zajetý, ale údajně se z něj dá dostat bez problémů 125km/h. Od spodku tahá pěkně, má příjemný zvuk, snadno startuje, účinek brzd je poplatný své době. Na svoji dobu (1955-1965) to musela být vymakaná motorka a v mnoha ohledech předčila tehdejší Jawy - dvojitý kolébkový rám, velké bubny brzd, sytič a dekompresor ovládané páčkami na řídítkách, odstředivý regulátor předstihou, boční stojánek, zajímavě je řešena převodovka pro její vyjmutí není třeba půlit motor, dva el. zdroje - magneto pro svíčku a alternátor pro ostatní spotřebiče, 3 druhy olejů v motoru - motorový, spojkový a převodový. Na druhou stranu má i svoje mouchy, řazení je potřeba natrénovat, slabý výkon alternátoru 42w a náchylnost únikům oleje.
Tento stroj je ideální na nedělní vyjížďky veteránistů, i v dnešní době kdy jsou silnice plné zajímavých motorek budí Junák pozornost.