Cagiva Raptor 1000 (2005)

Limitovaná edice litrového Xtra Raptora. Dovoz z Itálie, Power Commander II, laděné výfuky Galassetti, karbonové kryty chladiče, karbonový klín pod motorem a držák SPZ, blinkry, rukojetě, nádobky kapaliny a padací protektory rizoma.

Více fotografii

Recenze

Sice jsem povýšení kubatury plánovala až na příští sezónu, ale tomuhle se prostě nedalo odolat. Vzhledem k tomu, ze jsem už měla celkem jasno v tom, ze by to měl být dvouvál, tak po krátkém váhání a silném lobbingu od kolegy raptoristy bylo rozhoduto (i když nebýt této nabídky, asi bych výběr příštího stroje zvažovala pečlivěji... ale podobná koupě by se už asi nenaskytla...).

Měla jsem možnost projet si jeho o pár let staršího brášku takže jsem zhruba věděla, do čeho jdu (i když než jsem mu trochu přišla na kobylku, pár desítek kilásků jsem se s ním pěkně prala).

Před finálním rozhodnutí o koupi a složením zálohy na "svého" Ještěra jsem se na něm krátce svezla. Sice jen cca 7 km do nejbližší vsi a zpět, ale už z téhle ochutnávky bylo znát, že se jedná o stroj mladší generace. Na první pohled byl patrný poněkud měkčí chod motoru a plynulejší nástup výkonu, snáze stisknutelná spojka, brzdy zakusovačky, i snazší pohyb řídítek oproti zmíněnému modelu, což mi jen vyhovovalo.
Nicméně, čekala nás seznamovačka se značnou dávkou respektu z mé strany (což určitě nebylo na škodu, páč na eSVuchu už jsem občas lítala jak střelená ).
Ještěr je hold motorka pro velký chlapy, a ne žádná koloběžka Jsem ráda, že jsem ho po počátečních nezdarech neodsoudila do kategorie "nepříjatelných" a že nakonec zaujal čestné místo u nás v garáži

Sezóna pomalu finišuje a já můžu s lítostí konstatovat, že letos jsme tomu ježdění moc nedali... Na vině byly dva motopády mého nejmilejšího spolubajkera Raptíka a taky spousta jiných nemotorkových starostí a radostí, takže ve finále jsme s Ještěřiskem nalítali jen něco málo pod 3000 km. Doufám, že babí léto přecijen ještě chvíli potrvá.