Aprilia SR 50 Ditech (2001)

Ideální jednostopý společník do města pro všechny, kteří nemají řidičák "A". Nejlepší a nejsilnější padesátkový skútr vůbec.

Více fotografii

Výška jezdce: 176 cm

Recenze

Aprilia SR 50 Ditech je vůbec nejrychlejší a nejsilnější skútr ve své kubatuře. Patří k největším malým skútrům a rozměrově si nezadá třeba se 150kou, která se navíc se stejným vzhledem také vyráběla.

Pro April, jak jí říkám, jsem se rozhodl v době, kdy jsem nepomýšlel udělat si řidičák na motorku. Hledal jsem proto jednostopou kamarádku, kterou budu moci kočírovat jen s "béčkem", přitom ale bude výkonově sekundovat Kymcu People S 125 mé tehdejší přítelkyně.

Při výběru jsem se zaměřil jen na značkové stroje, přednost měly italské. Po nekonečném brouzdání a sosání informací z internetu jsem se nakonec rozhodl pro konkrétní model a jal se lovit podle ceny a stavu v rámci Moravskoslezského kraje.

Svůj kousek jsem našel nedaleko za Ostravou. Původem je z Německa a tamní historii neznám. K nám byla dovezena dětmi 60letého pána, který ji dostal narozeninovým darem k onomu jubileu. Jeho ratolesti si myslely, že když tatínek drandí skútr na dovolených, chtěl by taky jeden domů, ale ejhle... A tak po roce, kdy pouze nečinně stál, šel skútr do světa a skončil v mé garáži.

U našich západních sousedů měl asi mladší majitele, protože přicestoval s karbonovými zrcátky F1 a průsvitnými azurovými gripy. Pravděpodobně spadnul ze stojanu, na bocích měl drobné šrámy, praskliny jsou však pouze okolo úchytů zrcátek (nejspíše od demontáže těch původních). Jiným zběsilým úpravám ale skútr uniknul, a tak je naštěstí pohybové ústrojí a technika beze změn.

Skútr se řadí mezi sportovní, a i přes malý objem motoru si myslím, že oprávněně. Má špičkový podvozek, vyznačuje se dokonalou ovladelností, přitom ale také slušným komfortem (ač se to nezdá, i pro spolujezdce). Není problém si na této padesátce dát výlet i 200 km (vyzkoušeno 2x). Kola jsou 13palcová a obouvají široké pneu 130/60.

Výkon je nad očekáváním, ale nad i měřítky třídy, přitom spotřeba je téměř zanedbatelná. Je to dáno kombinací dvoutaktního motoru a elektronického vstřikování. Cestovní rychlost 75 km/h (tacho) s řidičem (maximální 80 km/h), při obsazení i spolujezdcem 70 km/h. Ani do prudkého kopce nad přehradou Šance-Řečice se rafička nepropadla pod 40 km/h. Spotřeba přitom dlouhodobě zůstává na 2 l kvalitního benzinu na 100 km (tankoval jsem Shell V-Power 95, nyní Benzina Verva 100). Agregát se v našich podmínkách nemá šanci přehrát, je kapalinou chlazený. Zejména ve studenějších dnech ale potřebuje před podáním plného výkonu dostat na provozní teplotu, nejlépe jízdou na půl plynu.

Měj jsem možnost April srovnat s klasickým "číňanem" (Kingway Koyot 50) svého otce a Yamahou Neos 50. 4taktní levný stroj je určen jiným zákazníkům. I nový je levnější než ojetá italka, ale zejména jízdně nestíhá. Motor je lenivý, žíznivější (o 1-1,5 l), podvozek nejistý (kola jsou pouze 12palcová). Neos měl laděný výfuk, 2T motor, 12palcová kola, upravený variátor a velké plexi. Tyto změny mu dávaly stejnou maximální rychlost, nicméně SR 50 vynikala ve zrychlení, zejména pružném, a průběhu výkonové křivky.

Kladně hodnotím také brzdy, ty jsou v podstatě předimenzované (kotoučové na obou kolech) a dokáží se velmi ostře zakousnoust. Úložný prostor pod sedlem pojme i integrální přilbu (mám velikost L) a k ní nějaké drobnosti jako tašku s doklady, případně batoh obvyklých rozměrů. Palivová nádrž má 8 l, olejová je vedle a míchání ve správném poměru obstarává řídicí jednotka sama.

Důležité je věnovat pozornost údržbě. Aprilia je výjimečná, a aby správně šlapala, taky chce trochu hýčkat. Dopřál jsem ji proto kompletní seřízení, výměnu náplní, svíčky, kontrolu hnacího ústrojí a nyní by měla dlouho jezdit naprosto spolehlivě. Dostala nová originální zrcátka a nosič zadního kufru, který je také poněkud atypický, stejně jako samotný stroj. S 30litrovým kufrem je ovšem SRko zase o něco užitečnější.

Protože jsem si ale nakonec v sezoně 2010 udělal ŘP na plné A, malá April opět zamířila do světa. Rád bych ji nahradil její silnější verzí, nebo lépe sestřičkou Aprilia Sportcity 200/250/300.

Skútr jsem 26. 2. 2011 prodal.