Jawa 350/634 (1979)

Za bývalého režimu byla "třipade" sen 90% všech bikerů. Já k nim patřil a po ČZ250 , kterou jsem si moc neužil jsem si ho v roce 1989 splnil.

Nespolehlivost toho stroje předčila moje očekávání.

Výška jezdce: 182 cm

Recenze

Starším asi nemá cenu nic líčit a mladší by stejně nechápali
Stručně z historie. Něco jsem si našetřil, něco dala babička ,zbytek mamka a koupil jsem jednu zbídačenou chudinku. Byla celkem v původním stavu a měla najeto téměř 80000km. Byl to služební motocykl Lesní Správy a tak vypadala, že se vrátila z dakaru. Trošku barvy a pár opraviček z toho udělalo docela fešnou motorku, ale stále v origo stavu. Jenže v té době už začala prosakovat západní motoliteratura i k široké veřejnosti a já věděl, že ty motorky ze zadní stránky Světa motorů (časopis o autech) nejsou scifi, ale že se na nich v západní evropě běžně jezdí.
Proto začalo přestavování ve stylu japonských zalehávaček. Koupil jsem přední kapotu, sedačku z novější 640, zadní plast z 638 a jiné drobnosti, kterými jsem přebastlil jawku na ten paskvil, co je na fotce. Vychytaná byla přístrojová deska s diodovýma kontrolkama hodinama a teploměrem. navíc jsem měl možnost sehnání levných jetých pneu světových značek a tak po proříznutí slušně plnili styk s vozovkou.
Vývoj měl ještě dva mezistupně ,ale nedochovala se fotografie. Když něco najdu tak dodám.
Motorku jsem měl k denní potřebě. Dojížděl jsem na ní do školy, do práce, na vojnu a o víkendech poznával naší zemi. V březnu 1992 jsem na ní vycestoval i do SRN. Na hranicích bylo +2°C a když mě viděli celníci v těch teplákách , vepřovici po dědovi a casidě (legendární integrálka české výroby) ,tak nechtěli ani pas

Ovšem největší peklo byla technika stroje... motor, elektrika ,podvozek. Kilometry byly znát na každé součástce a tak to byly tři roky neustálých oprav a investic. Vidlice i tlumiče tekly jako protržená hráz. Relé dobíjení jsem měnil asi třikrát a pořád to nedobílejo, jak má. Nekonečné seřizování předstihu a čištění karburátoru bylo téměř denním chlebem. Ovšem dolaďování spojky, oprava vyskakujících kvaltů, simerinky a ložiska na klice ,co neustále odcházely mě fakt deptaly. Nevyvážená klikovka s umírajícími ložisky dodávala motorce takové vibrace, že jsem měl pocit, že motor někde vypadne. Nakonec jsem udělal za nemalý peníz komplet generálku motoru a předělal řazení na 1 dolu. Motor se teda v poslední křeči vzepjal k určitým výkonům ,ale to už byl rok 1992 a japonská technika se začala valit i do "svobodného" československa. Kamarád si koupil Suzuki GS750G a nabídl mi svezení. V životě jsem na čtyřválci neseděl a na čtyřtaktu vůbec ne. Výkon a ovládání mě tak ohromilo, že už jsem nebyl schopen normálně fungovat a v noci ani nespal ,jak jsem přemýšlel kde sehnat peníze na nějakou japonskou bestii.
Jawka šla do kůlny a kdybych nepotřeboval peníze, tak by tam rezivěla ještě dnes. Už jsem měl GPZ 750 a Jawka měla jít na prodej. Naposledy jsem nasedl a jel ji projet. Zhýčkán moderní technikou jsem na ní měl opravdu strach jet rychleji než 70km/h . Kdybych nepotřeboval uspokojit věřitele, co mi půjčili na Kawu ,tak bych ji snad raději ani neprodával. Docela jsem se bál o toho, kdo ji koupí.