Honda CBF 1000 (2006)

Výstižně popsat...no tak to nevím . Prostě motorka, o které říkám, že je moc hodná. Zlí jazykové tvrdí, že je jaksi bezpohlavní. Není tomu tak.

Recenze

Po pár dovolených na východě mi bylo jasné, že musím něco změnit. Buď kamarády a tím styl dovolených, nebo motorku. Na XJR se dost blbě jezdí endurácké vložky. Takže jsem chtěla něco jiného. Nejraději cosi jako Dakar od BMW, či něco podobného.
Takže, když mi Smrž v budějovické Hondě řekl, že pro mě má skvělou motorku a ukázal na CéBéeFku, tak jsem jen zavrtěla hlavou, že tohle rozhodně ne! S jedním cesťákem jsem se prala pěkných pár let. A to se mi moc líbil! A teď bych se prala zase s cesťákem, který se mi ještě k tomu ani trochu nelíbí.
Nenechal se odradit, donutil mě, abych se na tu ošklivost posadila a pokusila se na prodejně, na pětníku otočit. A ono to šlo jako po másle! To je můj první poznatek: úžasně snadná manipulace.
Přečetla jsem si pár testů a za krátký čas jsem si pro ni jela. Domů jsem si ji odvážela 6.12. večer. Zima, déšť, mokrá silnice, tma. Ani se mi do toho nechtělo. Ale jen do první zatáčky. Tam šla tak krásně, že jsem zapomněla na zimu, tmu a mokro a nejraději bych se jela pořádně projet.
Leden 2007 nám přál. Během prvních tří víkendů jsem měla najeto 1000 km a byla čím dál tím spokojenější.
Ta motorka dělá přesně to, co motorkář chce! A ještě k tomu něco navíc. Je ochotná se nechat rozdráždit, vytočit a jet docela svižně. To jsem od ni nečekala.
A pak nás čekala první zkouška ohněm. Rumunsko. Jedna z cest byla na mapě, ale v reálu to jako cesta zrovna dvakrát nevypadalo. No, né že by byla CBF enduro, to ne. Ale s XJR bych to tady fakt nedala. CBF to zvládla poměrně v pohodě.
Po pár set kilometrech v kuse má člověk chuť jet dál. Nic, ale fakt vůbec nic nebolí.
Prostě je skvělá!
A že se mi nelíbí?! No a co? To není důležité!...A nakonec, když se tak na ni podívám...ono to není tak zlé