Aprilia Tuono 1000R (2006)

Koupená v létě 2009, chtěl jsem vyzkoušet nějaký dvouválec, nakonec jsem vybral Tuono 1000R a zatím mě jen příjemně překvapuje.

Více fotografii

První dojmy - Koupená v létě 2009, chtěl jsem vyzkoušet nějaký dvouválec, nakonec jsem vybral Tuono 1000R a zatím mě jen příjemně překvapuje. Celkem mě překvapilo, že v nižších otáčkách není splašená, dá se to zvládnout,

Recenze

Po japonském čtyřválci GSR600 jsem chtěl vyzkoušet něco trochu jiného, ale u naháče jsem chtěl zůstat. Do finálního výběru se dostaly KTM 990 Superduke, Triumph Speed Triple a Aprilia Tuono 1000 R. Každá z těch motorek měla svoje kouzlo, neměl jsem vyloženého favorita, ale naskytla se zajímavá nabídka s krásně zbarvenou Aprilií Tuono a bylo vymalováno :)
Za půl sezóny jsme se celkem seznámili a najeli cca 4000 km. Celkem mě překvapilo, že v nižších otáčkách není splašená, dá se to zvládnout. Ale jakmile se otáčky blíží k 8000, začíná se motor Rotax předvádět s velkou parádou.
Převodovka má celkem dlouhý první stupeň, což znepříjemňuje jízdu ve městě, mám o zub menší pastorek (15 zubů) a stejně jede na jedničku skoro 120 km/h.
Co mě oproti GSR totálně dostalo jsou brzdy. Přední radiální brzdiče Brembo jsou jak z jiné planety, mají sice hodně rychlý nástup, ale na to si člověk rychle zvykne. Když pak sednu na jinou motorku, v první chvíli si vždycky myslím, že přední brzda nefunguje :) Naopak zadní brzda na Tuonu - jak kdyby tam nebyla, jde ztuha a má malý účinek. Jednou jsme ji odvzdušnili, šla pořád hodně ztuha, ale brzdilo to celkem dobře, jenže asi za měsíc už to zase moc nefungovalo. U dvouválce ale naštěstí není tolik potřeba.
Větrná ochrana funguje pro mě překvapivě dobře (oproti GSR). Ne úplně nejlepší pocit mám z převodovky, až příliš často jsem ze začátku řadil falešné neutrály (hlavně ze 4 na 5), pomohlo důraznější řazení, ale i tak mi tam aspoň jednou při každé vyjížďce padne - prosím ostatní majitele, aby mi do komentářů napsali, jak funguje převodovka jim.
Trochu zklamaný jsem ze zvuku, linoucího se ze sériových koncovek - je až příliš utlumený a za jízdy občas neslyším motor, takže pomalu pokukuji po jiných koncovkách :)
A výhrady mám také k tlumiči řízení Sachs, kterému by se ani nemělo říkat tlumič, protože netlumí - opět apeluji na majitele, jak funguje jejich tlumič řízení Sachs, popř. jestli někdo nevymyslel, jak do něj dostat viskoznější olej, aby víc tlumil.
Spotřeba paliva je sice trochu vyšší, ale dá se jezdit cca za 6,5 l a porce zábavy je pořád nadprůměrná. Podle recenzí a příspěvků některých uživatelů jsem čekal, že to bude horší, takže ohledně spotřeby paliva jsem spíš příjemně překvapen.
Design ať si zhodnotí každý sám, určitě je neobvyklý a neokoukaný a už jen proto se mi líbí.
Loni jsem ji nestihl vytáhnout do Brna na okruh, letos to určitě napravím a uvidím, jak se tam předvede. Jsem také zvědavý, jak budou fungovat pneumatiky. Na Tuonu jsou Michelin Pilot Road 2, mají za sebou už 8000 km a myslím, že ještě 2000 km zvládnou, což mě také příjemně překvapilo vzhledem k výkonům stroje.
Zatím výběru Tuona rozhodně nelituji a samozřejmě se těším na první vyjížďku v roce 2010.