Suzuki LS 650 Savage (1998)

Už nějakou dobu vím, že Savagka mi nevyhovuje. Není to její chyba, spíš moje: moc jsem narostl, stárnou mi záda... Krčit se s bezmála dvěma metry na drobném jednoválci doporučovaném pro své rozměry a lehkost jako vhodný motocykl pro ženy a trpět každý výmol na rovná, nenakloněná záda mi s přibývajícími roky vadí víc a víc.
Co jsem ale nevěděl (a možná částečně nevím doteď), je co mi vyhovovat bude. Budou větší cruisery lepší, nebo chci cestovní enduro, nebo naháče? Hned jsem vyřadil sportovní kapotované stroje, to není můj šálek kávy, ale o zbytku jsem zjistil, že vlastně nevím, nejsem si jistý.
Zjišťovat to koupí mi přišlo jako poměrně drahá a riskantní cesta - naštěstí jsou tu předváděcí akce, a tak jsem se dostal za řidítka H-D Forty-Eight, 883 Iron, Ultra Limited Low, Suzuki V-Strom 650 a 1000 a Moto Guzzi V7 II Stone, Audace a Griso.
Menší problém v rozhodování je, že po přesednutí z dvacet let starého stroje s motorem a podvozkem a brzdami úplně jinde mě nadchlo všechno. Dělají se dnes i špatné motorky?
Mé soukromé stupně vítězů jsou nicméně: 3. dělené místo H-D Iron a Moto Guzzi V7 Stone za styl a pohodu, 2. místo Moto Guzzi Griso za jeho motor, zvuk, charakter chuligána, úsměv od ucha k uchu a 1. místo Suzuki V-Strom 1000 za všestrannost. V-Strom vyhrál jako volba rozumu - dá se s ním blbnout, zároveň je pohodlný na další cesty a nemá problém se spolujezdkyní (a spolujezdkyně nemá problém s ním). Za srdce mě ale nejvíc vzalo Griso, vyjížďku na něm nemůžu pustit z hlavy...

Za možnost lépe si ujasnit, co vlastně od motorky chci, a za brouky do hlavy, děkuju Harley Davidson Ostrava a REPREmoto Opava. Všechny vaše akce byly fajn

• 

  Volba srdce

• 

  Volba rozumu