Kymco Agility 50 (2007)

... aneb s Trotlíkem po filmových místech 24. - 28.7. 2011

Skútry:
Jáchy – Kymco Agility 4T 50 MMC – 50ccm /Nimbus
Trotl – MP Korádo 4T – 80ccm /Modrý Trotl

24.7. Neděle - den první
Den před odjezdem jsem dotankoval 4,11 litrů naturalu a to po okraj naplnilo nádrž mého skotíka. Ano, už je to tak, začínají nám tak dlouho očekávané a dlouho plánované dny a my vyrážíme vstříc poznání míst, kde se natáčely, pro nás dva, důležité scény českých filmů.
Jsme nabaleni, připraveni, jen se nám nepodařilo navázat spojení mezi našimi PMR, ale co už. Z Ostravy vyjíždíme přesně v 9:36 a číselník tachometru na mé Agilitce ukazuje stav 9 711.
Kola našich skútrů směřují směrem ke kraji Královéhradeckému, kde se máme v plánu ubytovat a navštívit Trotlíkojc bráchu. Ale krapet předbíhám, protože již tradiční se stává naše pauza ve Vítkově, na čerpací stanici u moto prodejny Worker, kde mají jedno s nejlepších press v okolí. Již nejednou jsme tam stáli. Kontrolujeme a upravujeme upevnění bagáže, dáváme kafíčko a opět pokračujeme v cestě.



Počasí ideální na cestování a řekl bych, že chladnější teplota na Mohelnickém stoupáku jen přispěla k tomu, že jsem ho zdolal. Sice jsem se jednu chvíli řítil pouze rychlostí 10-15km/h, ale zvládli jsme ho.
V Moravské Třebové, přesněji v obci Hřebeč si dáváme pauzu na oběd. Vařiče vaří, jídlo jidlí, ale my se nijak nepřecpáváme, neb jsme se již předem domlouvali, že si přes den budem takhle vařit, či ohřívat a večer (pokud to půjde) se budeme stravovat v restauracích.



Po necelé hodince pokračujem v cestě a další krátkou zastávku děláme v Doudlebách nad Orlicí



a pokračujeme do Rychnova nad Kněžnou, kde plánujeme dnešní putování ukončit. Po cestě Trotlík kontaktuje správce jediného luxusního noclehu na ubytovně této dovolené, kterou nám - i s parkováním skútrů v bývalé kotelně - domluvil jeho brácha a ke které přijíždíme kolem 17:30.



Se stavem 9 935 na mém tachometru zaparkujeme, ubytujeme se a vyrážíme na obhlídku místní restaurace „Panel“ kde si dáváme pivko a Zdenál dlabanec. Ale zasloužíme si to. Dnes ujeto poctivých, ale nijak neuspěchaných 224km, které on spláchl sedmi a já jedním oroseným.



Asi po dvou hodinách se vracím na ubytovnu opět se snažit zprovoznit PMR, ale má snaha je marná :( a Zdenda do jiného lokálu na pokec se svým bráchou. Usínám kolem půlnoci při zaplé TV. Trotl ještě trotlí v knajpě :D .

TRASA – Ostrava Poruba – Bílovec – Fulnek – Vítkov – Moravský Beroun – Šternberk – Uničov – Moravská Třebová – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Doudleby – Rychnov nad Kněžnou. 224km

25.7. Pondělí – den druhý
I přesto, že jsme ulehali ke spánku značně pozdě, vstáváme něco málo po půl sedmé. Uvaříme si kafe, provedeme raní hygienu, pustíme se do balení (mezi kterým mi Zdenda řekne, že jsme zváni k bráchovi na snídani ;) ), které proběhne v pohodové náladě, poklídíme pokoj, nabalíme si věci na skútry, stavíme se ještě v Tescu do bankomatu a v 8:45 již zvoníme na zvonek u Zdendo-bratrových dveří, kde už na nás čeká naprosto perfekt dlabanec. Ojojoj, ojojoj – Zdeňovu omeletu bych nesnědl za celý den, ale Trotl není žádné batole, poradil si s tou svou a ještě koukal po té mojí, z jednoho vejce :D .
Dosnídáme, rozloučíme se a již v 10h. se setkáváme v Borohradě s Gekem.



Na toto shledání jsme se oba moc těšili a Gek nás nezklamal. Společně pak překračujeme práh kraje Pardubického a nejen že nás bezpečně dovedl čerpací stanici, kde jsme mohli dočerpat palivo (a naopak se i jiných tekutin zbavit ), ale i nás provedl po svém domovském kraji, vzal nás k dřevěnému kostelu ve vesnici Veliny,



ukázal nám místo, které protíná 50-tá rovnoběžka, dále svůj domeček pod jehož pergolou nás pohostil – za češ mu ještě jednou děkuji - a dovedl nás k naší první filmové zástavce, kterou se pro dnešní den stal hrad, přezdívaný „Kuňka“. Ten stojí již přibližně od 14.století na Kunětické hoře a my jsme až později zjistili, že zde vlastně filmově sídlil Rumburak s Arabely. Ano, na tomto místě stával pán Lábus a jiní neméně dobří herci.



Na hoře jsme našli nádherný hrad, který byl bohužel v naší pondělní přítomnosti pro turisty uzavřen, ale nijak nám to nevadilo, neboť i tak bylo na co koukat a Gekův výklad určitě předčil kdejakého průvodce, či průvodkyni. A to ti co ho znají, můžou jen potvrdit. No a pod hradem kde jsme obědvali, jsme potkali farmáře z pořadu „Farmář hledá ženu“, Perníkovou chaloupku, pštrosa a kozy. A že těch tam bylo, že kluci? :D Malé, velké i takové akorát.
Kolem 15:30 vyzvedáváme naše věci v budce u parkoviště pod památkou, opět vše přikurtujem a náš hostitel nám slíbí, že nás provede nejkratší cestou přes Pardubice a vyvede za město. Kousek za perníkovým královstvím se rozloučíme, Gek ještě jede kousek s námá, rozdělujeme se a my pokračujeme vstříc dalšímu filmovému dobrodružství. Geku, byl to moc krásný a příjemný půlden naší dovolené a v našich srdcích bude na vždy uschován.

Naším směrem se stává Středočeský kraj a v něm místo „Slavností sněženek“ - Kersko. A je to neuvěřitelné, ale dojeli jsme až tady. Ano, směřujeme k Pivnici z tohoto filmu, ve kterém si zahráli velikáni jako jsou Rudolf Hrušinský II,Rudolf Hrušinský III, Josef Somr, Jaromír Hanzlík, Petr Čepek, Svěrák, Srstka, Abrham, Libuše Šafránková, Zdena Hadrbolcová a hromady dalších. Zastavujeme před Hájenkou, kde se i nadále podává známý „Kančí guláš s šípkovou“ a paní šenkýřka se hned ptá, jestli si dáme po porci, nebo jestli to chceme koupit, když si to takhle fotíme. Prej kšeft stojí za prd a sama neví, jestli to za rok tady ještě pošlape.



Cítím velice zvláštní pocit být na místě, které pokrylo nejspíše na stovky kroků takových hereckých velikánů. Je to opravdu nádherné místo. Trotlík doplňuje pitný režim ve formě postřižineckého točeného do pet lahve a pokračujeme v cestě na Sázavu.
Toto místo noclehu nám bylo doporučeno Gekovým kamarádem, který má místa jako campy a tábořiště v oblibě. Na Trotlovi již vidím, že by se nejraději utábořil co nejdříve, ale mě něco říká ať dorazíme k doporučovanému Tábořišti U Hrocha poblíž města Sázava.



A ve finále mi i Zdenda dává za pravdu, protože toto místo určené k přespání hlavně pro vodaře , jak mám v oblibě vodákům říkat, je opravdu nádherné a jako bonus je jeho součástí i občerstvení. Se stavem 10 151km vypínáme motory našich vozítek, domlouváme nocleh, zaplatíme 100,- za stan, dva skútry a dvě osoby, najdeme místo k postavení stanu, ubytujeme se a za poplatek 20kč máme v luxusních umývárnách v unimobuňkách dostatek vody pro spachání očisty. Zdenda si dopřává steak, pivečko, já si dávám utopence a k litru a půl bílého, které si vezu s sebou si objednávám colu. Setkáváme se tady s třemi kluky, kteří toto tábořiště používají k ubytování na montážních prácech v nedalekém okolí. Kecáme opět tak do půlnoci, já už pomalu nevím vo co go, tak popřejeme dělňasům dobrou noc a jdeme směr k našemu stanu v jehož blízkosti jsou ubytované dánské děvčata. A protože při cestě ze sprch mi jedna řekla „achoooj“ nedá mi to a začínám na ně pořvávat. Ještě štěstí, že mi ani jedna nerozuměla. Jéééééé je, to bych si nejspíš za klobouček nedal. A to se už ani radši nebudu zmíňovat o tom, jak jsem hledal obal k mobilu, či jsem nespočítatelně opouštěl naše plátěné obydlí. On by to ani takový obrovský problém nebyl, jen kdyby u vchodu nespal Trotl, já na něj neskutečně mockrát nešlápl a ve finále mi pokaždé musel pomoci ze zipem. Ale co už, neuhlídal mě a já se vínkem do syta opojil :D :D :D .

TRASA – Rychnov nad Kněžnou – Synkov – Častolovice – Borohrádek – Veliny – Moravany – Kunětická hora – Chlumec nad Cidlinou – Poděbrady – Sadská – Kersko – Český brod – Kostelec nad Černými lesy – Sázava. 216km

26.7.Úterý – den třetí (ze zápisu v deníku)
Je 21:33 a my máme za sebou další den a zároveň další část cesty.
Ráno mě probudil maličký bolehlav, ale já se tomu ani vlastně nijak nepodivuji, protože po litru a půl vína a 7-mi deckách coca coly to ani jinak dopadnout nemohlo :D :D :D . Pácháme takové ty zbytečnosti jako kafe, snídani, čištění zubů a vyklepávání ospalek z koutku očí a nakonec si to tady ještě fotíme za světla.
Tábořiště U Hrocha opouštíme něco málo po 8h.a štrádujeme si to ke Konopišti,



kde se ve filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“ v melodií hrajícím mustangu objevil opravdový komik Luděk Sobota a v něm se cestou na tento zámek proháněl co by František Koudelka. A určitě stojí za zmíňku další herci, kteří si zde zahráli nemalé role jako Marta Vančurová, Josef Dvořák, Václav Lohniský, František Husák, Josef Hlinomaz, pan Lipský a další. A samozřejmě na hlášky hlavního hrdiny Františka zapomenout taky nelze: „Tak kdepak je ten prďola co tady čepuje to pivo“, nebo „Sts Chvojkovice Brod – no zřejmě slušnej oddíl.“ …. Jen bohužel, toto místo jsme projeli opravdu na rychlo, neb pro mou vínovou indispozici jsme se zdrželi, protože jsme museli před touto zastávkou na delší dobu zastavit. Pravdou totiž je, že jsem v hlavě měl miliony malinkých permoníčků, každý z nich měl u sebe malinkou kovadlinku a v ruce maličké kladivo. A jak už se po takovém bujarém večeru stává, valili těmi kladivy do těch kovadlinek co to šlo a já tím pádem měl hlavu jak v Třeskoprskách :( :( :( . Ale jednu výhodu to mělo – na benzínce (kde jsme zastavili) se s námi dal do řečí pán, který v ČR distribuje značku Loncin a ten po vysvětlení proč se na takových malých skútrech vláčíme takovou dálku řekl, že on je tím pánem za volantem traktoru v jednom díle filmu Slunce, seno …
Pokračovali jsme do Křečovic, kde si ve filmu Zdenka Svěráka „Vesničko má, středisková“



zahrál Otíka János Bán, jeho parťáka Pávka Marián Labuda, Jan Hartl záletníka Kašpara, Oldřich Vlach Kunce, Július Satinský pilota Štefana, Petr Čepek žárlivého Turka … Na této návsi bylo všechno! Opět jsem se dostal do toho dění ve filmu a můj pocit nelze písmenky popsat….. Prostě je to tak. „Po žních jdeš k Turkovi.“, „Vy jste se zase kochal, pane doktore.“, nebo „To neděláš dobře, Jaromíre“.
Projíždíme i Višňovou kde se natáčel fantastický seriál „Chalupáři“,



v němž jsme měli možnost zhlédnout perfektně zahrané role známými pány Jiřího Sováka jako Evžena Humla, Josefa Kemra jako jeho spolubydlícího Bohouše Císaře, Vladimíra Menšíka jako řidiče autobusu Tondu Čiháka, velkou umělkyni Jiřinku Bohdalovou, Janu Hlaváčovou, Gabrielu Vránovou a hromadu dalších, výborných herců. Fotíme se u rýbníka kde se točil díl „Kapr“ a opravdu - nejspíše to má člověk v sobě, ale navštívení takového místa na některých lidech opravdu něco zanechá. A na mě a Trotlovi dvojnásobně.
Projíždíme Dobříš kde se točily některé záběry „Princezny ze mlejna 2“, Blatnou a kde se točila „Šíleně smutná princezna“ s Helenou Vondráčkovou, Václavem Neckářem, Jaroslav Marvan, Bohuš Záhorský, Josef Kemr, Antonín Jedlička ...,československá komedie Zdeňka Podskalského „Bílá paní“ a část záběrů pohádky „Pyšná princezna“ a konečně přes Strakonice do Hoštic kde jsme 16:30 dnešní cestování ukončili.



Ano, Hoštice jsou cílem dnešního cestování a vidět toto místo na vlastní oči, je nezapomenutelný zážitek. Série filmu Zdenka Trošky „Slunce, seno ...“vás tady napadá ze všech koutů a snad na všech místech vidím běhat pro mě největší české, herecké hvězdy. Helenu Růžičkovou, Jiřího Lábuse, Oldřicha Kaisera a Martina Dejdara, Luďka Kopřivu, Jiřinu Jiráskovou … Obešli jsme se Zdendou místa a ze všech míst na nás sálala energie této série filmu Slunce, seno … Dokonce člověka nak nějak nutí si u vlakového nástupiště říct: „Nezastavujeme, máme zpožděníííí.“, nebo si pod okny již skoro rozpadlé fary začít zpívat popěvky paní Jiráskové/Hubičkové „Pááápapapapapapapapapááááááááááá….“, či si vzpomenout na hlášky typu: „Mi řekni, prosím tě, co na tom chlastu pořád máš. To víš, já ti to řeknu …“. Je to tady všude. Toto místo je pro mě asi nejvíce nabito energii filmového natáčení. Možná proto, že se z této vesničky stalo takové poutní místo, možná za to může ten jelen na domu, nevím...



Stan a skútry se stavem tacha 10 347 stavíme na louce za JZD, za tímto autobusem. Obcházíme všechny nám známe místa, přes vrata koukáme do kravína, či na Vencovu motorku a pojizdnou posltel a na ranči Šimona Pláničky, v nově otevřeném bufetu U Škopků se stavujeme na dlabanec. Zastavují tadx autobusy, lidé si všechno fotí, je tady opravdu celkem rušno, ale co je neuvěřitelné – kolem 20h. se obec ponoří do naprostého ticha a slyšíte jen traktor na poli, který přes to všechno i nadále sváží z polí obilí, nebo které občas naruší zabučení krávy... Je to naprostá nádhera. Pánové a po cestě nám přeci jen začlo chcát. Sice jen asi 14 kapek, ale stalo se.

TRASA – Sázava – Konopiště – Višňová – Křečovice – Dobříš – Březnice – Blatná – Strakonice – Hoštice. 196km.

27.7.Středa– den čtvrtý
Probouzí nás typický vesnický ruch - nastartovaný kombajn, bučení kráv, burácení motocyklu projíždějícího po cestě kolem našeho stanu. Řekl bych, že nějaký strejda jede do vedlejší dědiny do roboty… Ale pro nás městské lidi má i toto své kouzlo.



Opět zvládáme posnídat, uvařit si kafe a toto místo naplněné Škopkovo – Konopníkovic energii kolem 8:30 opouštíme. V sobě mám takový stísněný pocit. Je to tady pro mě nové, ale přeci jen to tady znám. Naposledy zastavíme na drážní zastávce, kde přesně vidím toho kouzelného dědu, jak Šimonovi ukazuje jak má vyskakovat s přibržďovaného vlaku. Je mi smutno :( ... Ale co už, musíme pokračovat v cestě a to i cestou, necestou.

V Netolicích zastavujeme pro nutnost dotankovat pohonné hmoty a po malé pauze vedeme kola našich skútrů k Hluboké nad Vltavou. Toto místo se může pyšnit filmováním pohádky „Pyšná princezna“ – kde si Alena Vránová zahrála krásnou princeznu Krasomilu, Vladimír Ráž krále Miroslava, Stanislav Neumann starého krále, Jarmila Kurandová hodnou babičku …



... a dále pokračujem k Třeboni, kde již ve 12:00 obdivuji asi nejkrásnější místo, které jsme v průběhu této akce navštívili.



Jsem jako v pohádce a mé pocity by šly jen stěží popsat. Trotlík mi vypráví něco málo o historii tohoto města, procházíme se po nádvoří zámku, pivovaru a oba obdivujeme preciznost stavitelství Petra Voka. V jednom místě se dočítám, že se zde filmoval český seriál „Území bílých králů“ ve kterém si zahrál Pavel Zedníček, Martin Růžek, Oldřich Vlach, Jan Kanyza, Miroslav Etzler, Michal Suchánek, Ondřej Vetchý, Jana Hlaváčová, Ladislav Potměšil, Petr Nárožný, Miroslav Vladyka, Roman Skamene … Na víc máme nádherné počasí a věřím, že kdybychom se tady procházeli v dešti, pocity by tak silné nebyly.
Je 13:30 a my toto místo opouštíme, aby jsme něco před 16h. projížděli Jindřichovým Hradcem. I když je toto místo nádherné, zdržujeme se minimálně. Zdendovi povídám, že sem stejně mám v plánu dostavit se i s rodinou a tak stavíme jen na mostě pro jedno foto ...



... a tak tak ujíždíme rómské menšině, která se evidentně chtěla na mém ověnčeném Nimbusu přiživit. Dotankováváme do plna, stavíme u bankomatu a směřujeme k místu našeho dnešního ubytování – Auto camp Komorník u Kunžáku.



Se stavem 10 498km na Nimbusím kolečku končíme dnešní cestu a co se ujetých kilometrů týče, je to nejslabší den. V 17h. jsme již ubytování, jdeme se najíst, napít. Jen se spánkem musíme krapet počkat, neb tento den do campu zavítala živá muzika a želbohu, muzikanti i tanečníci mají výdrž a užívají si dloooouho, dlooooouho přes půlnoc. Ale to ví Trotl, já to vše zaspal spánkem spravedlivých.

TRASA – Hoštice – Volyně – Bavorov – Netolice – Hluboká nad Vltavou – Třeboň – Jindřichův Hradec – Kunžák. 151km

28.7.Čtvrtek – den pátý
Probouzíme se do posledního dne a na poslední štaci, směřující již jen k domovu a oba dva si uvědomujeme, že musíme ujeti největší počet kilometrů během jednoho dne. A i přesto, že v restauraci při vjezdu do kempu se skoro do rána tancovalo, kolem nás se už kemp začíná probouzet, my máme zbaleno a opět kolem 9h. vyjíždíme.



Ještě odevzdáváme číslo, které prokazuje, že jsme zde nenocovali na černo a vyrážíme. Zastavujeme v Dačicích – toť místo, kde člověk vymyslel kostku cukru, která tady dokonce má i svůj pomník, Zdeněk si nakupuje drobnosti a my pokračujeme směrem k Moravským Budějovicím, kde si pro změnu nakupuji já. Teprve tady si uvědomuji, že naším nejhlavnějším obchodem pro nákup potravin se na této cestě stal Penys market ;) . Sotva jsem s nanuky z něj vylezl, už jsem Trotlovi poudal, že by se na příští trasu mohl, společně s Benzínou stát naším sponzorem a Zdeněk mi na to odpověděl, že něco podobného mu některý den říkal brácha… Sehant pár sponzoru a je vystaráno :) . Třeba Penys a Šell a jsme bez starosti :D :D :D .
Vyrážíme od marketu a první větší déšť na naší pouti po filmových místech nás na necelou hodinku donutil zastavit.



Zde poprve navlíkáme nepromoky a již v mírném dešti pokračujeme v cestě směrem k Jaroměřicím nad Rokytnou, dále přes Dukovany (o kterých si myslím, že je to taky jedna z hororových povídek naší vlasti) do Ivančic u Brna, kde opět tankujeme, dáváme si malou pauzu.
Trotlína dohledávává poslední místa, kterými se budeme navracet k našemu Metancity, stavujeme se na poslední filmový oběd ...



... a posledních 120km konečně jedeme v pořádném dešti a oba – aniž by jsme věděli proč - vzpomínáme na Boba76 z Kymco-clubu.
Poslední pauzu si dáváme ve Fulneku, kde se loučíme, neb Trotl jede na chajdu a já za necelou hodinku s 10 820 ujetých kilometrů zastavuji před svým domem...

Dovolená končí :( .

TRASA – Kunžák – Dačice – Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Dukovany – Ivančice – Slavkov u Brna – Rousínov – Kojetín – Chropyně – Přerov – Sušice – Lipník nad Bečvou – Hranice na Moravě – Bělotín – Fulnek – Bílovec – Klimkovice – METANCITY/PORUBA. 322km

prostě kde se vzala, tu se vzala a najednou tam stála

Tak jen tak něco na závěr ...

Při této cestě se mi hlavou honila neskutečná hejna věcí, ale kdo něco podobného zažil mi dá za pravdu, když jako hlavní napíšu slova jako volnost a svoboda. Líbilo se mi, že jsme nikde nepospíchali, bylo buřt kde složíme hlavy a další vůbec „né“ důležité věcí. Ale za zmínku stojí napsat, že každé navštívené místo na mě opravdu zapůsobilo, zanechalo pořádný obtisk v srdci a ač jsem si to v tu chvíli neuvědomil, (a shodli jsme se na tom i s Trotlem) hlavou mi v tu chvíli proběhly nejznámější scény filmů toho daného místa a já musím přiznat - miluji českou kinematografii, náš humor a čeští herci jsou pro mě hereckými ikonami, čeští scénaristi a režiséři jakbysmet. A uvědomil jsem si, že v těch filmech jde cítit, jak český člověk měl a má rád humor.
Klobouček pání režiséři, scénáristi, herci….. klobouček a poklona až ... no, raději jen poklona. Chtěl jsem napsat, že až ke kotníkům, ale to bych nezvládl :D :D :D ...

Poděkování -
Tady musím poděkovat hlavně Trotlovi za neskutečnou píli s itinerářem této dovolené(věnovali jsme tomu nejednu středu v hospodě a ti co ho znají, ví že se k tomu, aby do ní vlezl, musel hoooooodně přemáhat :D :D :D) za to, že jeho orientace byla kolikrát lepší a přesnější, než moje navigace a v neposlední řadě za to, že - ač je to osoba starší, ba už skoro postarší - bez jakýchkoliv diskuzí a známky nesouhlasu absolvoval většinu nocí (dle mého přání) ve stanu. Děkuji!

Najeté kilometry dle tachometru Agility:
Počáteční stav – 9 711km
Konečný stav – 10 820km
Ujeté kilometry - 1109km

Rychlost – průměrná 55km/h.
U mě některé táhlejší kopce s vyšším stoupáním i jen 20km/h. Zdendovi Korado šlapalo o poznání lépe, řekl bych že v klidu udržel rychlost na 50km/h. Rychlost obou z kopce i 70-75km/h. dle tacha.

Tankování:
23.7. – OMV, Ostrava Poruba – 4.11 / 138,-
24.7. – OMV, Moravská Třebová – 3.01 / 117,-
25.7. – Benzina, Moravany – 2.51 / 94,-
25.7. – Benzina, Kostelec nad Černými lesy – 2.55 / 91,-
26.7. – OMV, Dobříš – 2.31 / 80,-
27.7. – Netolice – 2,89 / 100,-
27.7. – Jindřichův Hradec – 1.64 / 54,-
28.7. – Benzina, Ivančice (u Brna) – 2,52 / 92,-
28.7. – Přerov – 2.11 / 78,-


CELKEM LITRŮ – 23.65 l

CENA CELKEM – 844,-

Tyto hodnoty byly měřené pouze na mé Agilitě

Kompletní fotodokumentaci najdete tady