Honda CBF 1000 (2008)

tak už dosloužila, bylo s ní sqělé poježdění, ale všechno jednou skončí...

zlatá metalíza, kultivovaný chod motoru, spolehlivý stroj, skvělý brzdy

První dojmy - super

Recenze

Mám ji 15 měsíců, najezdil jsem na ní právě včera 40 000 km a jsem s ní nadmíru spokojený. Přikryl jsem se s ní asi šestkrát, pětkrát při manipulaci na místě, jednou při cca 90 km v hod., škoda za 120 000 Kč.Byla pojištěna, takže pojišťovna z 83% zaplatila opravu, zbytek já. Výkon by mohla mít trochu silnější, alekrouťák i zátah od malých otáček po maximální jeje nádherný v celém spektru otáček.Nikdy mne nikde nenechala ve štychu. Teď už má vyměněnou řetězovku a 4x gumy, na konci sezony mne čeká výměna spojky. Mám k tomu originální kufry v barvě stroje, kam se mi vejde všechno, co můžu na cestě já i můj baťůžek potřebovat. Líbí se mi, že i plně naložená tahá stejně jako prázdná.

Jedinou vadu na kráse vidím v tom, že na okruhu se s ní moc nevyblbnu, protože při větším náklonu brousím stupačky a výfuk. Takže si šetřím na nějakýho staršího supersporta, abych měl vedle této krásky ještě něco, na čem se vyřádím



Jinak to samozřejmě není má první mašina, jako spousta jiných jsem za dřívějších časů jezdil na jiných - nejdřív na fichtlu, pak na ČZ250 471 (moc spolehlivá a dobrá motka), pak na půjčené Jawě 500 OHC z roku 1955 - nádherný výkon, velmi slabé brzdy. No a pak jsem se oženil, měl rodinu a tudíž přesedlal na auto. A protože mám jen jeden zadek, tak jsem motku prodal. Teď už mám syna dospělého, jezdí na yamaze 125, tak jsem se vrátil ke svý starý lásce. Jednou motorkář, vždycky motorkář. Stará láska nerezaví.



Koupil jsemsi trochu silnější strojek než byla ta číza. A těžší. Jsem totiž rád, když motorka váží víc než já