Honda XL 1000V Varadero (1999)

Spolehlivý, pohodlný "tank", který má svou "kinetickou hlavu", což je na něm to nejlepší, protože se musí řídit, někdy i přemlouvat a to je ono...

Více fotografii

Výška jezdce: 183 cm

První dojmy - Motorku mám sedmnáct let, takže první dojmy už nevím... ale musel to bejt neuvěřitelnej dojem, když ji mám ještě dnes :-)

Motorku bych doporučil pro - Pro kohokoliv kdo má mozek a chce jen jezdit !!!

Doplňky na motorce - Nějaký rok po pořízení jsem mu dodal kompletní odpružení podvozku tužšími, progresivními pružinami Wilbers, otřesový alarm GT 970, namontoval jsem hliníkový ochranný kryt vany motoru (vlastní výroby), doplnil o duralové blastry, turistické plexi, kovové stupačky, zásuvku na 12 volt, vyhřívané rukojetě, zpevňovací hrazdičku na řidítka, nástavce zvýšení řidítek o 5 cm, vyrobil si tenkrát dofukování předních vidlic. Motorku jsem z počátku vybavil nejdříve jedním, pak třemi plastovými kufry Kappa, ty mi ale nevyhovovaly, tak jsem si vyrobil držáky na hliníkové kufry dle jedné předlohy a nechal si udělat dva hliníkové kufry, které mám dodnes. V roce 2009 jsem si udělal vlastní návrh celolaku do trikolory, která se mi vždy moc líbila, kola jsem nechal dát do černého komaxitu, nechal přešít sedlo a jako poslední jsem vyměnil originál řidítka za Renthaly, stavitelné páčky a namontoval teploměr venkovní teploty.
Dnes mám spousty dalších úprav za sebou, jako kompletně upravený podvozek na sebe včetně přepákování v kombinaci Öhlins/Wilbers/WP, kompletně předělané brzdy, (zrušený originální, duální systém brzd CBS) zaměněný za rozdělené pancéřované hadice a brzdové pumpy ze Suzuki GSXR 1000. Nechal jsem si vyrobit laděné výfuky, které jsou stejné jako originální, namontoval jsem DynoJet, dal KN filtr a celkově motor naladil. Je ale stále něco dolaďovat už jen ke svý radosti, nebo lepší funkčnosti.

Recenze

S varanem jsem už najel partu kilometrů, tak jsem nějaké ty zkušenosti pobral. Je to těžká motka, na který se úžasně cestuje, nedělá jí problém lehčí sušší terén, sušší proto, že na bahně je to téměř neřiditelná střela (na standardních gumách), na drapákách se umí ale i pěkně rochnit v bahně. Pokud se jí dává údržba jakou potřebuje, tak to oplácí spolehlivostí. Bolestí je u Varanů 99-02 palivové čerpadlo, kde se kolem 40 - 60 000 km vypálí spínací kontakty, které jdou vyměnit. Další bolestí je, že tu a tam u nějakého Varana odejde statorové vinutí dobíjení, které stojí 16 000,-. Vinutí jde převinout, ale převíjené statory v ČR nedoporučuji, nefungují dlouho. Dají se sehnat originální na vrakovišti, nebo koupit cca za 4 000,- repliku například od Elektrexu apod. Hlavní příčina spáleného vinutí, je většinou ověšená motorka přídavnými světly a dalšími el. doplňky s velkými odběry, čemuž dnes nahrává doba diodová s malými odběry a druhý "zabiják" vinutí je neustále polovybitá neudržovaná baterie s neudržovanými kontakty a konektory od statorového vinutí. Další bolestí u všech varader je slabá nedostačující funkce předních vidlic, převážně už i v lehkém terénu nebo při větší zátěži. Problém se dá vyřešit progresivními, nebo lineárními, silnějšími např. 8,5Nm pružinami ( Ohlins, Wilbers ) a hustějším tlumičovým syntetickým olejem. Co se týče spotřeby u karburátorový verze, tak se průměrně pohybuji mezi osmi a půl litru, dá se ale jet kochací jízdou za šest litrů a nebo rychle, svižně v točkách a to v pohodě za deset litrů. Pokud má Varan padací rámy a boční kufry, tak při klasickém pádu na místě nebo v malé rychlosti, se samotné motorce nestane nic. Nicméně jsem s ním stále velmi spokojen i po 220 000 kilometrech. Nikdy jsem nebyl ujetej na výrobce, tak je mi úplně jedno, že je to Honda a nikdy ani tuto značku nepreferuji, ale Varadero ano, to se povedlo )
Spokojeně si budu jezdit dál na technicky jednoduchém, neelektronickém Varaderu, které ještě musím řídit já podle své hlavy a ne aby řídilo ono mě, dle svých čipů.