Malaguti F-12 50 (2007)

Když se blížily mé 15 narozeniny, tak jsem se koukal po něčem, co bych mohl řídit na silnici. Na motorkách jsem jezdil od mala, ale nyní jsem měl na ní poprvé vyjet do provozu. A volba skůtru byla jasná - vybral jsem tento italský designový skvost, co víc

Výška jezdce: 186 cm

První dojmy - První dojmy z tohoto Malaguti? Jedním slovem - nádhera. V dané době se dělal ve 3 barvách - oranžové, bílé s takovými blesky a v této limitované edici k výročí odchodu Lorise Capirossiho z Ducati. Bylo velmi těžké tuto limitku sehnat, ale povedlo se. A když jsem ji viděl naživo, doslova a do písmene mě ohromila.

Recenze

Když už jsem měl jasno v tom, jakou značku. model a barvu chci, nezbývalo než čekat. Poté, co skůtr dorazil z fabriky a já dostal papíry do ruky, nebylo na co čekat a mohlo se vyjet. Samozřejmě první kilometry velmi opatrné a především pomalé. S postupným seznamováním jsem se rozhodl k drobné úpravě, takže se trochu přenastavila řídící jednotka, vyndal "prstýnek" z variátoru a skůtr jel namísto původních 50km/h asi 80. Tímhle stylem jsem s ním najezdil asi 7.000km. Pak přišla YZF-R125, ale skůtr zůstal ještě doma. Čekaly ho další úpravy, kdy dostal 70cc válec, laděný výfuk a několik dalších drobností, takže nyní jel přibližně 110km/h, což už není na takový skůtr úplně nejméně. Byl skutečně bezvadně naladěný a byla to při plném plynu skutečně raketa - opravdu se choval jak rachejtle na silvestra, kterou zapálíte a když dohoří doutnák, tak prostě vystřelí jak střela. Skůtr jsem velmi opečovával, věnoval mu veškerou péči, především také kvůli tomu, že šlo o limitovanou edici a tyto plasty, resp. polepy, by již asi nešlo sehnat. O to víc mě naštvalo a hlavně zamrzelo, když jsem zjistil, že nový majitel (mladý kluk) ho při první příležitosti položil na písečku a celý komplet odřel...