Voge 900 DSX — kompromis, který se ukázal jako láska na první svezení; cestovní enduro, co umí komfort, brzdy i design, a za peníze, které dávají smysl.
Motorka koupena od FIRMA:Motart (Praha 4-Braník)
Výška jezdce: 180 cm
První dojmy - První svezení byla láska. Možná i tím, že jsem na nic lepšího nikdy neseděl — Varadero a Enfield hrají v jiné lize a jiném žánru — ale Voge mi padla do ruky okamžitě. Posaď se, vyjeď, a po pár kilometrech máš pocit, že spolu jezdíte půl roku. Co oceňuji: komfort na dlouhé trasy, vyvážené jízdní vlastnosti a brzdy, které dělají přesně to, co od nich čekáte — a ještě o kus víc. Co by mohlo být lepší: přední štít není zrovna mistrovské dílo aerodynamiky, palivová mapa v rozmezí 30–50 km/h kostrbatí i po updatu firmwaru 1.8, a hlavní stojan pod stupačkou — tady soudruzi z vývoje zjevně neměli svůj den.
Recenze
Proč tento stroj?
Upřímně? Nebyla to první volba. Snil jsem o BMW R 1300 GS nebo Honda Africa Twin, ale ani na jednu jsem neměl rozpočet — a do dluhů jsem už jít nechtěl. Plán B byla CFMoto 1000 Adventure, na kterou jsem zaplatil rezervaci a čekal. Pak přišel Trump, cla, zpoždění dodávek a moje časové okno se začalo zavírat — povolení od ženy vyrazit pod Ararat se nedostává každý den a já si odjezd nemohl dovolit odložit.
Tak jsem prodal své dvě lásky — Varadero a Royal Enfield Classic 500 — a koupil Voge 900 DSX. Racionální rozhodnutí, kde čas a rozpočet poráží sentiment. A světe div se, ukázalo se to jako trefa.
Zkušenosti z jízdy
Mám necelých 1000 km najeto za tři dny, takže to berte jako první dojmy z intenzivního seznamování, ne jako verdikt po deseti tisících.
Motor a jízda: Dvouválec táhne příjemně a předvídatelně, na cestování přesně to, co má být. Jediná slabina je palivová mapa v rozmezí 30–50 km/h — motor tam kostrbatí a bohužel ani update firmwaru 1.8 to úplně nevyřešil. Ve městě to obtěžuje, na okreskách a dálnici problém není.
Brzdy: Tady opravdu nemám co vytknout. Účinné, dobře dávkovatelné, ABS funguje, jak má.
Podvozek a ovladatelnost: Motorka je překvapivě hbitá na to, jaká je. Padla mi do ruky okamžitě — možná i tím, že jsem na nic lepšího nikdy neseděl, ale ten pocit „spolu jezdíme půl roku” se dostavil po pár desítkách kilometrů.
Spolujezdec: Vyzkoušeno, funguje. Posed pohodlný, motorka to zvládá bez problémů.
Spotřeba: Zatím 4,6 l/100 km — na motorku této kategorie a hmotnosti naprosto v pohodě.
Servis a poruchy: Za prvních 1000 km nic nezlobilo. Na seriózní hodnocení servisu se vrátím po cestě pod Ararat.
Kde se cítí nejlépe a kde ne
Jednoznačně cesťák. Dlouhé okresky, dálnice, přejezdy mezi zajímavými místy — tam Voge ukazuje, na co byla postavena. Komfort sedu, ochrana proti větru (s rezervou — viz níže), stabilita.
Ve městě je to kompromis. Velká, vysoká, a ta palivová mapa v nízkých rychlostech otravuje při popojíždění v koloně. Ne že by to nešlo, ale není to její živel.
V terénu — myšleno lehčí šotolina, polňačky, štěrk — si vede dobře. Na opravdový off-road bych ji netahal, ale to ostatně ani nikdo se zdravým rozumem netahá adventure motorku v této váhové kategorii.
Dá se s ní dobře cestovat?
Přesně k tomu byla stavěná a podle prvních 1000 km to umí na výbornou. Komfortní posed, dobré brzdy, motor, který táhne, spotřeba 4,6 l a spolujezdec spokojený. Co bych si přál jinak: přední štít mohl být propracovanější — při vyšších rychlostech není ochrana ideální. A hlavní stojan pod stupačkou je řešení, u kterého si říkám, jestli to ti soudruzi vůbec zkoušeli ve skutečném životě.
Ale to jsou věci, které se dají přežít, případně dořešit aftermarketem. Pozitiva jednoznačně převažují a já se těším na každý kilometr cesty pod Ararat — pak se uvidí, jestli moje první dojmy obstojí i po několika tisících kilometrech v sedle.