Yamaha Tenere 700 World Raid (2023)

Je to můj terapeutický nástroj.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Yamaha Kabourek Motoshop (Písek) - Pozitivní.

Výška jezdce: 188 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Honda CRF1100L Africa Twin Adventure Spo: Po svezení na Tenere jsem zjistil, že nepotřebuji být tak rychlý a že mi z elektroniky stačí jen ABS.

První dojmy - První dojmy? Předtím jsem jezdil na malé Tenerce. Takže mi všechno přišlo povědomé. Jen takové víc dospělácké. Černá řídítka, černé páčky, posilovač řízení. Víc dotažené. A dokud jsem koukal před sebe, tak jsem měl pocit lehké motorky. Ale vždycky, když jsem se podíval dolů, tak jsem se rozesmál nad tou absurdní šířkou nádrží mezi nohama, která vůbec nekorespondovala s tím pocitem lehkosti.

Motorku bych doporučil pro - Pro někoho, kdo chce jezdit sám. Pro dva to musí být utrpení. Pro někoho, kde chce jezdit i po zapadlých koutech a neřešit kvalitu asfaltu. Ale pořád to bude silnice. Do většího terénu nebo bahna bych si spíš vzal malou Tenerku. Ty kila navíc budou znát.

Doplňky na motorce - - příplatková černá vana pod motor Yamaha

- padací rám včetně plastových hříbků Yamaha

- polepy Kutvek – design k výročí Motoshopu Kabourek (Už na tom byly. Je to takový tvrdý plast. Dá se to brát jako další vrstva ochrany. Jednou jsem nějak málo zvednul nohu při slézání a kousek rohu jsem ukopl. Upřímně, ty peníze bych za to nedal.)

- centrální stojan Yamaha (Připlatil jsem si za originál. Chtěl jsem věc, která bude perfektně fungovat a nechtěl jsem jsem zkoušet, jestli se trefím s funkčností u nějakého aftermarketu. Kromě mazání řetězu ho používám při tankování. Lépe se mi tankuje, když stojí rovně. Ten fígl s kroužkem, aby se otevřely obě nádrže najednou, mi hodně ulehčuje život.

- držáky kufrů Yamaha (Původně jsem je chtěl jako zadní padací rám. Motorce se s tím sice rozšířil zadek, ale zase teď vypadá víc souměrně. Rámy jsou boční bez horní konstrukce. Nechtěl jsem, aby ta plotna udělala zadek ještě mohutnější a ošklivější. A když kila navíc, tak spíš je tlačit dolů než do výšky.)

- vyhřívané rukojeti Yamaha (Nechtěl jsem speciální bambuli ovládání jako má Oxford. Čekal jsem trochu větší účinnost.)

- posuvný mechanismus plexi Touratech (Klasické plexi mi pouštělo vzduch přímo na kořen nosu a bylo to extrémně nepříjemné. Říkal jsem si, že nejdřív si pořídím posuv a teprve když nebude fungovat, tak budu řešit nějaké vyšší plexi. Výsledek je ten, že vzduch mi místo do půlky nosu proudí cca doprostřed čela. Buď tedy zkusím plexy prodloužené anebo zkrácené, protože je skoro příjemnější stát než sedět.)

- držák na mobil DR2.CZ (Montáž je noční můra. Vzhledem k mému postižení, kdy musím mít všechno symetrické mi montáž zabrala 2.5 hodiny. Musel jsem sundat plexi a zavzpomínat na časy, kdy jsem si hrál se stavebnicí Merkur. Nakonec to funguje, ale montáž a nastavení na rozměry mobilu rozhodně nejsou user-friendly. V balení by klidně mohl být imbus a jeden piďi klíček na ty jejich matičky.)

- poslední věc, čím jsem si udělal radost jsou originální kufry Yamaha. Sice jsem si zakládal na tom, že jezdím jen nalehko s batohem, ale po dovolené, kdy jsem tam táhnul vak s vodou a věci na převlečení kvůli turistice, mi záda řekli, že takhle tedy ne. Tím, že nemám horní kufr je motorka stále krásně stabilní.

Edit 10.1.2025:
Úplně jsem zapomněl. Vyměnil jsem původní černou plastovou mřížku chladiče za originál kovovou. Měl jsem takový ustavičný nutkavý pocit, že mi do těch velkých děr jednou přistane kamínek a zavrtá se do chladiče. Anebo nějaký pták. V létě se mi jeden trefil přímo do díry mezi světlo a plexi….

Mřížka má černý rámeček a stříbrný výplet. S panem Kabourkem jsem se bavil o možnosti stříknout to do černé, ale nakonec jsme do toho nešli. Tady design ustoupil před funkčností. Oproti plastovým lamelám je kovová mřížka prohnutá dovnitř. Motorka má teď jakoby hruď vraženou dovnitř. Asi tak o dva cm a ta stříbrná tam teď oproti původní černé dost svítí. Je to ošklivější, ale zase můžu v klidu spát. Mřížka je blízko u chladiče a překvapilo mě, jak hodně se dokáže zahřát.

Recenze

Proč WR? Dlouho jsem váhal mezi Tenere a Africa Twin. Jednou jsem si sedl a ujasnil si co vlastně chci.

Jezdit sám nebo ve dvou?
Sám

Kde jí budu servisovat?
Když Hondu, tak v Praze nebo v Budějovicích. Hmm, dobrý. Ale je to tam takové průmyslově neosobní. Když Yamahu, tak v Písku. V rodinné firmě, kde jsou jen tři.

Jak se mi na ní jezdí?
Měl jsem na víkend půjčenou Africa Twin Adventure Sports se semiaktivním podvozkem a DCT. Skvělá věc za půl milionu, která výborně fungovala nad 120 km/h, ale na pomalých lesních cestičkách jsem se na ní moc jistě necítil. Navíc jsem měl stále pocit, že kvůli té elektronice jsem o dost rychlejší, než na co mám jezdecky.
Další víkend jsem si půjčil malou Tenerku a přišlo mi, že najednou jedu na kole. Těch padesát kilo (přesněji 46 kg) dolu je sakra znát. A uvědomil jsem si, že nepotřebuji dva displaye, protože stejně koukám před sebe. Oproti Hondě je to vlastně totální holobyt, ale došlo mi, že vlastně ty elektronické fyčury ani nepotřebuji.

U Afriky bylo krásné sluníčko. U Tenerky propršelo celý víkend, přesto jsem se na ní i v dešti cítil mnohem příjemněji.

Ve výsledku jsem skončil u World Raidu. Taková chytrá horákyně. Něco mezi. Ty dvě nádrže a lepší podvozek rozhodly. Mám štěstí, že bydlím v krásné krajině Jižních Čech s milionem prázdných cestiček kolem a v lesích a se spoustou zatáček. I když jezdím i po hooodně rozbitých cestách, pořád to jsou cesty. Do terénu bych sáhnul po malé Tenerce. V modelu 2025 Rally vypadá hodně dobře.
Spotřebu vůbec neřeším. Dlouhodobou mám 4l a to častokrát jezdím v kochacím módu. S kuframa mám tak 4.2l