Po 13leté pauze jsem neodolal vábení jedné stopy. Mezitím jsem zestárl, ocením nižší rychlost a větší kravál.
Motorka koupena od Ville (Praha 9-Vysočany) - Stejnou zkušenost při koupi motocyklu bych přál naprosto každému. Majitel, který svůj stroj miloval a s péčí se o něj staral. Pohovořili jsme zcela upřímně nejen o motocyklu ale i o ježdění. Už při první schůzce a prohlídce jsme si plácli a po víkendu se společně sešli na evidenci a motocykl přespali. Takto má být. Kromě nového stroje mám i nového kámoše.
Výška jezdce: 185 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Ducati Hypermotard 800: Zatím nestačil rozpočet.
První dojmy - Dvouválec s laďákem? Jaký první dojem to v podzemních garážích asi udělá, že? Samozřejmě jsem se zamiloval.
Motorku bych doporučil pro - Spíš přemýšlím, komu tento motocykl nedoporučit... Kdo hledá esenci, která dělá motorku motorkou, určitě ji v eSVéčku najde. Kdo chce nadstandardní výbavu, asi ať hledá jinde!
Doplňky na motorce - Uvedl jsem v hlavním textu. (Sklápěcí páčky, pedály; USB zásuvka (v kombinaci s Quad Lock naprostá nezbytnost); padáky (typ hříbek); jiná zrcátka; výfuk MIVV.) Do budoucna budu pátrat po elegantním a šikovném držáku postranních kufrů (Topcase? To bych ji neudělal!), vrátím ji zadní madlo (trošku chybí při manipulaci) a pak už jen rozmazlovat (panceřové hadice, radiální pumpa, LED podsvětlení budíků...).
Recenze
Před dlouhou pauzou byl můj první motocykl R6ka. K té jsem věděl, že se vracet nebudu. Občasné projetí na půjčených testovačkách naznačovalo, že pomalu ale jistě směřuji k cestovnímu enduru, jehož pohodlí začínám potřebovat. Též se objevila nechuť neustále řadit a točit plynem, takže malý řadový čtyřválec již nepřipadá v úvahu. K tomu jsem začal nacházet uspokojení v bublavém zvuku, vibracích a hlavně zátahu odspodu. Jednoválec byl už trošku moc (Husqvarna 701, ale bavila, ne že ne!), 4válcový litr zase zbytečně těžký (Kawasaki Z1000, jede pěkně, což o to). Mé srdce si rozhodně získala Ducati (StreetFighter, Hypermotard) a můj rozum zase Africa, ale obojí je zatím mimo rozpočet.
Suzuki SV650 mi přišlo jako hodně muziky za málo peněz; od druhé generace se mi její nahaté varianty děsně líbí (jasně že ty do černa). Poslední rok, dva jsem si na esvéčko vyloženě myslel a když jsem v září dostal „geniální“ nápad před koncem sezóny něco pořídit, začal jsem černou nahou stříkačku vyhlížet. První rande naslepo nedopadlo, ten kousek byl značně zanedbaný a býval by potřeboval ozdravný pobyt, jenže já chtěl jezdit hned. Naštěstí 4 dny po té se na seznamce objevila stejná, ale tentokrát udržovaná panička a naše romance šťastně začala.
Své prvotní dojmy (k 17.9.2022 zatím 755,5 km (ať žije Garmin!)) mohu popsat čistě laicky, nejsem zkušený jezdec, tak prosím o shovívavost! – Motorově jsem naprosto spokojený, očekávaný zátah z nízkých otáček tam je. Netrhá sice asfalt, ale rozjede se a netrpí. Trošku překvapivě si libuje i ve vyšších, člověk točí 8 - 10 a nepřipadá si nepatřičně. Podvozek bych popsat asi ani neuměl a navíc se k jeho limitům nedostanu, dokud nepřezuju, protože 3 roky stará guma na hranici životnosti mi nedovoluje zatáčkou projet jakkoli důstojně (každý takový pokus skončil podklouznutím). S novými pneu rád své dojmy připíši. Co mi bylo jasné už při prvním osedlání, že vyměním řídítka za širší. Nechápu, kde se tam tak úzká vzala, asi byla v roce 2005 jiná móda. S novými 80centimetrovými se mi jezdí o hodně lépe, doporučil bych je pro tento stroj naprosto každému. A ještě už cestou z evidenčky jsem se stavil v m-style.cz pro jiná zrcátka, před-předchozí majitel namontoval zcela nefunkční designová (viz fotky), se kterými předchozí majitel kupodivu přežil. Ten zase aspoň pořídil LEDkové blinkry, které fungují, vypadají a rád je tam nechám. Z doplňků jsem zdědil ještě padáky od Rutanu, sklápěcí páčky i pedály, zásuvku USB s ukazatelem napětí a hlavně laďák od Mivv, který může za polovinu zábavy (i s ponechanou vložkou). Do koše šly ještě designové rukojeti, prosté gumové fungují nejlépe.
Ještě bych zmínil, že posez na tomto modelu je nečekaně sportovní. Při správné poloze nohou na stupačkách (stupačka pod metatarzofalangealním kloubem) jsou moje (při 185cm výšky) nohy v kolenou značně pokrčené. Na delší cestovaní (které si na ní i tak dovedu představit) doporučuji vyzkoušet.
Paráda
Hurá, po tolika letech
Musíme zas vyrazit
Ať ti dělá radost, jako ta moje mě.
Trochu moc ty řídítka, ne? Ale jinak pěkná mašina!
Tuctofka ale na silnici proc ne
a v zatackach udela uzsi zadni guma lepsi sluzbu nez vsechny hornety a fazery na 180kach.