BMW K 100 RS (1984)

Létající cihla s kardanem z let kdy litrový mašiny řídili opravdoví chlapi co měli páru

Výška jezdce: 187 cm

První dojmy - Asi před pěti lety v létě u souseda motorkáře stojíme na dvoře na chalupě, otevřená garáž a tam stojí červené Káčko, "nechceš si sjet?" sice jsem na motorce 30 let neseděl ale touha sjet si na takové mašině byla veliká. "Tak jo", povídám. Soused vytlačil Káčko z garáže, to je krása pomyslel jsem si, to je mašina. Motorka chytla na brnk."Opartně, nebrzdi přední" povídá soused. Vyjel jsem po trávě ze vrat na silnici a bylo jasné že jsem se právě zamiloval. Pak přišla ostřejší zatáčka - tyvole to nezatáčí pomyslel jsem si a nebrzdí! Ale to už je jiný příběh kdy mi s odstupem dvou let soused motorku nabídl za cenu která se neodmítá a já si šel dodělávat v šestačtyřiceti papíry na velkou motorku:-).

Motorku bych doporučil pro - Kdokoliv kdo propadne kouzlu Káček:-)

Doplňky na motorce - Velký kufr vzadu, ale nebylo to pěkný tak jsem ho zase sundal

Recenze

V Budějcích když začnete shánět v půlce srpna autoškolu na velké "A" tak se dovoláte do Chorvatska na pláž, případně pán co dělá motorky tu není, motorky už dávno nedělaj, ozvou se vám zpět atd, nakonec se ozvali asi po měsíci takže než to celé proběhlo byl z toho začátek října.
Když jsem s cihlou přijel domu bylo třeba udělat pár věcí - nejdřív pořádně přidělat baterku - držák chyběl, byl tam jen řemínek ze starých lyží, na zahradním kolečku jsem přivezl kapotáže které bylo třeba nandat, soused preferoval vzhed naháče takže je měl sundané, lanko od plynu viselo na vlásku takže vyměnit a pár dalších drobností.

Co se týká jízdy je to čtvrttunový parník s velkým rozvorem, po rovině super stabilní, táhne jak lokomotiva, do zátačky je jí třeba celkem přeprat. Ale byla to moje první velká motorka takže jsem jí měl rád a rád na ní vzpomínám, za velkou kapotáží nefoukalo, nohy taky schované, čtařválec trochu vibroval do stupaček ale příjemně a nic velkého. Jinak spotřeba okolo 6 litrů, podvozek na naše silnice pohoda, v klidu i hodně hrbatou a záplatovanou okresku ale samozřejmě neni to enduro, posez lehce předkloněný jak bývalo v těchto letech zvykem ale bez bolestí za krkem nebo zápěstí, sedlo na mojí prdel fajn, jsem zvyklý z horského kola.
Měla hlavní závadu - chcípání zahřátého motoru, typicky při dojíždění do křižovatky, dělal to vadný snímač otáček na klice, objednal jsem z německa 2 Hallovy sondy, repásnul doma a bylo po problému. V elektrice se dá poměrně snadno vyznat, celkově existuje dost super návodů a rad na spoustu problémů těchto strojů. Navíc servisně je to mimořádně přátelský stroj kdy se dostanete velmi snadno kamkoliv.
Když jsem jí pak chtěl dát víc do kupy zjistil jsem že je to nad moje síly a moje možnosti, je to vetrán který už toho opravdu hodně najezdil a i naboural což člověk v euforii z velké litrové mašiny hned neviděl a jako nováček nepoznal ale co, chybama se člověk učí jak říká strýc Pepin z Postřižin. Co ale je jisté ta motorka má koule, má charisma, to prostě starší mašiny maji, byly totiž dělaný víc srdcem než ty dnešní co navrhuje designér u počítače kterého tlačí rozpočet a emisní normy a byly pro chlapy který neřešili fejsbůk a jestli maj správně načesanou vlnu.